mzcr.cz (MZ ČR)
Cestování  |  01.02.2021 17:00:00

Omezení překročení státní hranice ČR, s účinností od 5. 2. 2021 do odvolání - Ochranné opatření

 

Palackého náměstí 375/4,128 01 Praha 2 Praha 1 února 2021 Č. j.: MZDR 20599/2020-51/MlN/KAN  MZDRX01E8ED4


OCHRANNÉ OPATŘENÍ


Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. h) zákona

č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle

§68 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně před zavlečením onemocnění COVID-19

způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto ochranné opatření:


I.

S účinností ode dne 5. února 2021 od 00:00 hod. se

1. nařizuje

1 všem osobám, které od 5. února 2021 od 00:00 hod. vstoupily na území České republiky,

a) v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená

teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další

příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným

přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné

praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo nemají-li

registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné

praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost,

b) strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění,

a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou

součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku

za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19;

2. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států,

které jsou na seznamu zemí se středním rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu

III.1,

a) před vstupem na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to vyplněním

elektronického Příjezdového formuláře uvedeného v bodě III.4 vzdáleným přístupem,

krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu,

b) před vstupem na území České republiky disponovat písemným potvrzením

akreditované laboratoře o negativním výsledku antigenního nebo RT-PCR testu; test

musí být proveden nejvýše 48 hodin před započetím cesty,

c) předložit na vyžádání doklad o vyplnění elektronického Příjezdového formuláře

(oznámení) při hraniční nebo pobytové kontrole,



3. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států

které jsou na seznamu zemí s vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu

III.1,

a) před vstupem na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to vyplněním

elektronického Příjezdového formuláře uvedeného v bodě III.4 vzdáleným přístupem,

krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu,

b) před vstupem na území České republiky disponovat písemným potvrzením

akreditované laboratoře o negativním výsledku antigenního nebo RT-PCR testu; test

musí být proveden nejvýše 48 hodin před započetím cesty,

c) předložit na vyžádání doklad o vyplnění elektronického Příjezdového formuláře

(oznámení) a písemné potvrzení podle písmene b) při hraniční nebo pobytové kontrole,

d) po vstupu na území České republiky se do 5 dnů na vlastní náklady podrobit RT-PCR

testu na přítomnost SARS-CoV-2 a výsledek neprodleně předložit elektronicky krajské

hygienické stanici příslušné podle místa pobytu uvedeného v Příjezdovém formuláři,

a to pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob nerozhodl

o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce

těchto opatření;

4. všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států,

které jsou na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle

bodu III.1,

a) před vstupem na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to vyplněním

elektronického Příjezdového formuláře uvedeného v bodě III.4 vzdáleným přístupem,

krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu,

b) před vstupem na území České republiky disponovat písemným potvrzením

akreditované laboratoře o negativním výsledku RT-PCR testu, který byl proveden

nejvýše 48 hodin před započetím cesty,

c) předložit na vyžádání doklad o vyplnění elektronického Příjezdového formuláře

(oznámení) a písemné potvrzení podle písmene b) při hraniční nebo pobytové kontrole,


d) nejdříve 5 dnů od vstupu na území České republiky se na vlastní náklady podrobit RT-

PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2 a výsledek neprodleně předložit elektronicky


krajské hygienické stanici příslušné podle místa pobytu uvedeného v Příjezdovém

formuláři, a to pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob

nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb.

a o délce těchto opatření;

5. body I.2 až I.4 neplatí pro

a) pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím

dokumentem,

b) pro občany Evropské unie, včetně občanů České republiky a cizince s povoleným

dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují do 12 hodin přes

Českou republiku, nebo cestují do nebo z České republiky na dobu nepřesahující

12 hodin; cizinci jsou oprávněni do České republiky cestovat pouze z důvodů pro ně

uvedených v krizovém opatření zakazujícím volný pohyb,

c) pro akreditované členy diplomatických misí v České republice včetně soukromých

služebních osob, držitele diplomatických pasů cestujících do České republiky

za služebním účelem a úředníky mezinárodních organizací registrovaných

u Ministerstva zahraničních věcí, pokud jejich pobyt na území nepřekročí 72 hodin,

d) pro osoby mladší 5 let,

e) pro občany České republiky, občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky

s bydlištěm v České republice a pro cizince s oprávněním k pobytu nad 90 dnů

vydaným Českou republikou, kteří se v rámci zájezdu s cestovní kanceláří nebo přes

cestovní agenturu zdržovali pouze v regionech uvedených v seznamu podle bodu


f) pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty, kteří za účelem výkonu práce nebo

vzdělávání pravidelně alespoň jednou týdně oprávněně překračují státní hranici

s Českou republikou do nebo ze sousedního státu a pro cesty do nebo ze sousedního

státu za účelem výkonu práva péče o nezletilé dítě nebo styku s ním,

g) pro policisty vykonávající eskortní činnost nebo bezpečnostní doprovod letadel,

h) občany České republiky, občany Evropské unie a držitele platného dlouhodobého

víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na

území České republiky vydaných Českou republikou, kteří předloží písemné lékařské

potvrzení v českém nebo anglickém jazyce, a to lékařem působícím v České republice

nebo v jiném členském státě Evropské unie o tom, že nemají klinické známky

onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělali onemocnění COVID-19, absolvovali

podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví nebo opatření jiného

členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního

výsledku RT- PCR testu a o tom, že od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu

neuplynulo více než 90 dní;

6. krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky

podle bodu I.3. a I.4, buď rozhodly o nezbytných karanténních opatřeních, a pokud test

prokázal přítomnost SARS-CoV-2, rozhodly o izolaci podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2

odst. 6 a 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, anebo u osob, které oznámí vstup na

území České republiky podle bodu I.3. a I.4, u kterých nebylo rozhodnuto o jiných

karanténních opatřeních a které do 10 dnů od vstupu na území České republiky

nepředložily výsledek RT-PCR testu podle bodu I.3 písm. d) resp. I.4 písm. d) postupovaly

podle příslušných ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví;

7. zákaz vstupu na území České republiky pro všechny občany třetích zemí, které nejsou na

seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19 dle bodu III.1 a pro občany třetích

zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v těchto třetích zemích; to neplatí:

a) pro cizince s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v zemích s nízkým

rizikem nákazy onemocnění COVID-19 dle bodu III. 1,

b) pro držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému,

přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou

republikou,

c) pro cizince, kterým bylo Českou republikou po 11. květnu 2020 vydáno krátkodobé

vízum, disponují-li písemným potvrzením podle bodu I.3 písm. b), resp. I.4 písm. b),

d) pro cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii,

e) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 nebo § 15a odst. 2 písm. b) zákona

č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské

unie s bydlištěm na území České republiky,

f) je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, pokud je důvod vstupu doložen

odpovídajícím dokumentem, disponují-li písemným potvrzením podle bodu I.3 písm.

b), resp. I.4 písm. b),

g) pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím

dokumentem,

h) pro akreditované členy diplomatických misí v České republice včetně soukromých

služebních osob, držitele diplomatických pasů cestujících do České republiky do 72

hodin za služebním účelem a úředníky mezinárodních organizací registrované

u Ministerstva zahraničních věcí,

i) v naléhavých mimořádných situacích (potřeba poskytnutí plánovaných zdravotních

služeb, plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního

orgánu, výkon soudního rozhodnutí, úřední jednání, nezbytná péče o blízké rodinné

příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkon práva péče o nezletilé

dítě nebo styk s ním, jiné humanitární situace), pokud je důvod vstupu doložen


odpovídajícím dokumentem, disponují-li písemným potvrzením podle bodu 1.3 písm.

b), resp. 1.4 písm. b),

j) pro cizince, který s občanem České republiky nebo s občanem Evropské unie

s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v České republice, který

v čestném prohlášení o partnerském vztahu přijal závazky uvedené v bodě 1.8, má

prokazatelný trvalý partnerský vztah založený zejména na soužití ve společné

domácnosti a bylo mu za účelem umožnění vstupu na území České republiky podle

tohoto bodu vystaveno potvrzení Ministerstva zahraničních věcí, disponují-li písemným

potvrzením podle bodu 1.3 písm. b), resp. 1.4 písm. b);

8. všem subjektům, které přijímají na území cizince za účelem ekonomické činnosti nebo

vzdělávacích aktivit, kteří vstoupili na území České republiky po 1. červenci 2020, zajistit

těmto cizincům:

a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně místa,

kde bude vykonáváno karanténní opatření v případě jeho nařízení orgánem ochrany

veřejného zdraví,

b) zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb po celou dobu

jejich pobytu na území České republiky,

c) úhradu zdravotní péče, není-li zajištěna jinak; to neplatí, jde-li o cizince s povolením

k dlouhodobému pobytu,

d) návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území České republiky,

není-li zajištěn jinak; to neplatí, jde-li o cizince s povolením k dlouhodobému pobytu;

9. všem občanům třetích zemí předložit k žádosti o pobytové oprávnění za účelem výkonu

ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit, nejpozději před vyznačením víza

do cestovního dokladu, na příslušném zastupitelském úřadu České republiky doklad podle

§ 31 odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje závazky

subjektu dle bodu I.8;

10. nepřijímat žádosti o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České

republiky ve třetích zemích, s výjimkou žádostí o:


a) krátkodobá víza za účelem sezónního zaměstnání nebo za účelem zaměstnání, bude-

li cizinec zaměstnán v potravinářské výrobě, zdravotnictví nebo sociálních službách,


anebo krátkodobá víza za účelem zaměstnání, jsou-li podány na Ukrajině státními

příslušníky Ukrajiny, pokud nepřesáhnou maximální počet takových žádostí

stanovených Ministerstvem zahraničních věcí po projednání s Ministerstvem

zdravotnictví,

b) krátkodobá víza pro vědecké, klíčové a vysoce kvalifikované pracovníky, pokud jsou

splněny podmínky uvedené v Programu klíčový a vědecký personál a Programu

vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, a pracovníky servisu kritické infrastruktury,

c) krátkodobá víza z důvodu dle bodu I.7 písm. e) až j),

d) dlouhodobá víza za účelem sezónního zaměstnání,

e) mimořádná pracovní víza,

f) přechodný pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládních Programů za účelem

dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku,

g) trvalý pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládního programu dle usnesení

vlády ze dne 8. prosince 2014 č. 1014,

h) modrou kartu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

a žádostí o oprávnění k pobytu nad 90 dnů manželů a nezletilých dětí vědeckých

pracovníků nebo žadatelů o modrou kartu,

i) dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia;

j) povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny

na území a žádostí o dlouhodobé vízum za účelem rodinným, jde-li o manžele

a nezletilé děti cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území

České republiky,




k) vydání dlouhodobého víza za účelem převzetí povolení k pobytu na území České

republiky,

l) dlouhodobá víza za účelem kulturním nebo sportovním,

m) oprávnění k pobytu, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, pokud je zájem

České republiky doložen odpovídajícím dokumentem,

tyto výjimky platí pouze pro žádosti o víza a pobyty na zastupitelských úřadech České


republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění COVID-

19 přijímání takových žádostí umožňují; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam


takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup;

11. přerušit všechna řízení o žádostech o oprávnění k pobytu nad 90 dnů podaných

na zastupitelských úřadech České republiky s výjimkou řízení o žádostech podaných

na zastupitelských úřadech České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná

z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 umožňují provádění úkonů v rámci;

Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím

dálkový přístup;

12. vyznačit na zastupitelských úřadech České republiky ve třetích zemích do cestovního

dokladu vízum pouze v případě žádostí, které lze podle bodu 1.10 přijmout s výjimkou bodu

I.10. písm. i), kde se vyznačují pouze víza související s žádostmi o pobytová oprávnění za

účelem studia v akreditovaném studijním programu na vysoké škole nebo v rámci

programu „Zrychlená procedura udělování pobytových oprávnění pro cizince - zahraniční

studenty ze třetích zemí"; to platí i pro žádosti přijaté přede dnem účinnosti tohoto opatření;

13. všem osobám uvedeným v bodech I.2 až I.4, včetně osob uvedených v bodě I.5. písm. a),

b), c), e) a h) cestujících ze zemí uvedených v bodech I.2 až I.4, povinnost nosit respirátory

bez výdechového ventilu střídou ochrany nejméně FFP2, KN95, N95, P2, DS, nebo

alespoň jednorázové zdravotnické obličejové masky, a to v situacích uvedených v bodě

II.1 nebo v situacích uvedených v krizovém opatření zakazujícím volný pohyb, a to po dobu

10 dní po vstupu na území České republiky;

14. zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků, na které dopadají povinnosti podle

bodu I.2, zamezit vstupu těchto osob na všechny provozovny a pracoviště daného

zaměstnavatele, pokud tyto osoby současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému

uživateli, pro něhož vykonávají práci, písemné potvrzení podle bodu I.2 písm. b); stejná

povinnost platí i pro vzdělávací instituce ve vztahu ke studentům a vyučujícím;

15. zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků, na které dopadají povinnosti podle

bodu I.3 a I.4, zamezit vstupu těchto osob na všechny provozovny a pracoviště daného

zaměstnavatele, pokud tyto osoby současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému

uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek RT-PCR testu na přítomnost

SARS-CoV-2 z území České republiky, a to až po uplynutí nejméně 5 dní od příjezdu na

území České republiky, jde-li o osoby podle bodu I.4; stejná povinnost platí i pro vzdělávací

instituce ve vztahu ke studentům a vyučujícím; povinnost platí i po případném absolvování

karanténního opatření; povinnost neplatí po absolvování izolace dle rozhodnutí o izolaci

nebo po předložení potvrzení orgánu ochrany veřejného zdraví o jiném karanténním

opatření;

16. osobám, na které dopadá bod 1.14 a 1.15, informovat zaměstnavatele o cestách

přesahujících 12 hodin do zemí se středním, vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu

onemocnění COVID-19;

17. cizincům zajištěným podle § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebo

podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů strpět provedení odběru biologického

vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19 a poskytnout zdravotnickým

pracovníkům potřebnou součinnost při provedení tohoto odběru v odběrovém místě

poskytovatele zdravotních služeb nebo v zařízení pro zajištění cizinců;

18. mezinárodním dopravcům, kteří dopravují osoby ze země nebo její části, která není



na seznamu zemí nebo jejich částí s nízkým rizikem nákazy onemocnění COVID-19 podle

bodu III. 1 neumožnit cestu cestujícím, na které dopadá povinnost vyplnit elektronický

Příjezdový formulář podle bodu I.2 až I.4, pokud nepředloží doklad o vyplnění

elektronického Příjezdového formuláře (oznámení) a dále neumožnit cestu, pokud před

započetím cesty nepředloží i písemné potvrzení podle bodu I.2 písm. b), I.3 písm. b) nebo

I.4 písm. b).

II. zakazuje

1. všem osobám podle bodu I.3 a I.4 volný pohyb na území celé České republiky po dobu

pobytu na území České republiky, do doby výsledku RT-PCR testu na přítomnost SARS

CoV-2 provedeného na území České republiky, do doby ukončení karanténního opatření,

s výjimkou:

a) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, k zajištění péče

o děti, k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb,

doplnění pohonných hmot,

b) cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb,

c) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí,

d) cest zpět do místa svého bydliště,

e) pohřbů;

2. pobyt cizinců na území České republiky, kteří nejsou na území České republiky oprávněni

vstoupit dle tohoto ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví a kteří zároveň necestují

na území České republiky z důvodů pro ně povolených v krizovém opatření zakazujícím

volný pohyb,

III. stanoví

1. že seznam zemí nebo jejich částí s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým rizikem

výskytu onemocnění COVID-19 a označení zemí a regionů pro účely bodu I.5 písm. e) je

stanoven na základě kritérií uvedených v doporučení Rady, která tvoří:

a) „čtrnáctidenní kumulativní míra hlášení případů COVID-19", tj. celkový počet nově

hlášených případů onemocnění COVID-19 na 100 000 obyvatel za posledních 14 dnů

na regionální úrovni,

b) „míra pozitivity testů", tj. procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na onemocnění

COVID-19 provedených během posledního týdne a

c) „míra testování", tj. počet testů na onemocnění COVID-19 na 100 000 obyvatel

provedených během posledního týdne; tato míra musí činit alespoň 300 na 100 000

obyvatel; přičemž

i) na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou vždy

uvedeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují

hodnotu maximálně 25, pokud však zároveň pro kritérium uvedené v bodě b)

nevykazují hodnotu 4 % a vyšší a dále vybrané třetí země dle Přílohy I Doporučení

Rady EU 2020/912 ve znění jeho revizí;

ii) na seznamu zemí se středním rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou

označeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují

hodnotu nižší než 50, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují hodnotu

4 % a vyšší, nebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty v rozmezí od 25 do 150,

ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b) vykazují hodnotu 4 % a nižší;

iii) na seznamu zemí s vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou

označeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují

hodnoty v rozmezí od 50 do 150, ale zároveň pro kritérium uvedené v bodě b)

vykazují hodnotu 4 % a vyšší, nebo pro kritérium v bodě a) vykazují hodnoty

v rozmezí od 150 do 500;




iv) na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 jsou

označeny členské státy Evropské unie, které pro kritérium v bodě a) vykazují

hodnotu 500 a vyšší; mezi tyto země se řadí i ty třetí země, které nejsou uvedeny

na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19; mezi tyto země

se řadí i ty členské státy Evropské unie, ve kterých převažuje komunitní šíření

nových variant koronaviru SARS-CoV-2;

seznam zemí je zveřejněn formou sdělení uveřejněného na internetových stránkách

Ministerstva zdravotnictví;

2. že občanem třetí země, je cizinec vyjma občana Evropské unie a cizince ve smyslu § 1

odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

3. že v případě změny subjektu, u kterého bude cizinec vykonávat ekonomickou činnost nebo

vzdělávací aktivitu, provedené v souladu s právními předpisy České republiky, nese

závazky uvedené v bodě I.8 poslední subjekt;

4. že elektronický Příjezdový formulář je dostupný na internetových stránkách

www.priiezdovvformular.cz: zpracovávanými osobními údaji nad rámec § 79 odst. 1

zákona č. 258/2000 Sb. jsou číslo cestovního dokladu, státní občanství, adresa

elektronické pošty a telefonní číslo;

5. že za členské státy Evropské unie se pro účely tohoto mimořádného opatření kromě

členských států Evropské unie rozumí dále Švýcarská konfederace, Norské království,

Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Andorrské knížectví, Monacké knížectví,

Republika San Marino a Vatikánský městský stát.


II.


S účinností ode dne 5. února 2021 od 00:00 hod. se ruší ochranné opatření Ministerstva

zdravotnictví č.j. MZDR 20599/2020-46/MIN/KAN ze dne 4. ledna 2021.


III.


Toto ochranné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.

Odůvodnění:

Epidemie je zvýšený výskyt nemoci, který je geograficky a časově omezen. Při epidemii

infekčního onemocnění dochází zpravidla k prudkému nárůstu počtu onemocnění v čase, kdy

nemocnost dosahuje hodnot vyšších, než je běžná sporadická nemocnost. Hodnoty

nemocnosti, při kterých dochází již k epidemickému šíření (tzv. epidemický práh) jsou různé

a liší se podle nemoci. U některých nemocí hodnota epidemického prahu není přesně známa.

Hlavním kritériem, zda se jedná o epidemii či nikoli, je pak vzájemná epidemická souvislost

jednotlivých případů nemoci. Rychlost šíření nemoci v populaci je závislá na původci nákazy,

inkubační době nemoci a zejména na cestách přenosu. Mezi nejzávažnější epidemie

z pohledu dopadu a zátěže v populaci jsou epidemie způsobené mezilidským šířením.

Nejvyšší nemocnosti v populaci je dosahováno při šíření respirační cestou, pomocí kapének

obsahujících infekční agens, které se dostávají do okolí nemocného při mluvení, dýchání,

kašlání a kýchání. Každá epidemie infekčního onemocnění je epidemickým procesem

skládajícím se ze tří základních článků: zdroj nákazy, cesta přenosu a vnímavý jedinec.

V souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 a přijatými opatřeními k odvracení

Str. 7 z 14


jejích bezprostředních dopadů na zdraví obyvatel České republiky se ukazuje, že mezi

nejdůležitější nástroje, jak ovlivnit vzniklou epidemii a zastavit její nekontrolovatelné šíření,

je ovlivnit tyto jednotlivé články epidemického procesu. Zdroj nákazy lze izolovat a léčit, cestu

přenosu přerušit a vnímavého jedince chránit, například karanténními opatřeními

či očkováním, které v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 však není zatím široce

k dispozici.

Při epidemickém šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí ochranných

či mimořádných opatření dojde k nekontrolovatelnému šíření infekce v populaci s možností

vyčerpání kapacit zdravotnického systému vzhledem k možnostem izolace a léčby

a v důsledku se zásadním dopadem do zdraví populace. Mezi nejvíce nebezpečné patří

paralelní šíření, kdy jeden nemocný současně nakazí více než jednoho člověka a dochází tak

k masivnímu šíření infekce v populaci.

Mezi klíčová opatření patří možnost účinného přerušení šíření nákazy mezi jednotlivci a v celé

populaci (omezení shlukování, omezená poskytování vybraných služeb, používání

ochranných a dezinfekčních prostředků).

Hlavním cílem opatření je přerušit souvislý epidemický proces a zastavit epidemii

v co nejkratším čase a za co nejmenších ztrát lidských životů, za současné minimalizace

negativních dopadů do ekonomiky (avšak s ohledem na primární cíl - zastavení epidemie).

Toho lze dosáhnout omezením pohybu osob, omezením konání hromadných akcí, omezením

provozování epidemiologicky závažných činností, používáním přiměřených osobních

ochranných prostředků a zvýšenou dezinfekcí.

Opatření je společně s dalšími platnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna širší škála

specifických opatření zohledňující i předběžnou opatrnost v souvislosti s dalším šířením

onemocnění COVID-19.

Cílem vydávaných opatření je omezit vybrané činnosti nebo služby, kdy je toto omezení

důležité zejména v případech mezilidsky přenosných infekčních onemocnění, jako je právě

COVID-19. Při závažné infekci, která se přenáší cestou kontaminovaných kapének (aerosolu),

je třeba předcházet koncentraci lidí zejména v uzavřeném prostoru, za případného stanovení

dalších podmínek jejich setrvávání v takovém místě. Je proto potřebné použít nástroje,

jak regulovat provoz v takových místech.


Cílem tohoto opatření je provést kroky nezbytné k dalšímu zpomalení šíření nemoci COVID-

19, dále zplošťovat křivku počtu osob nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje


respirační onemocnění COVID-19, v České republice, a tím předejít přetížení až zhroucení

zdravotního systému tak, jak k tomu došlo či dochází v zemích, v nichž nebyla včas přijata

odpovídající opatření (tj. v čínském Wu-chanu, v Itálii, Španělsku, Francii, Portugalsku, Velké

Británii nebo některých částech USA, zejména New Yorku, v Jižní Americe atd.).

Jak Evropská komise uvádí ve svém sdělení ze dne 19. 1. 2021 \ dokud počty nakažených

porostou a do doby, než rozsah proočkování zvrátí příliv pandemie, bude nezbytné vytrvat

v ostražitosti, nadále dodržovat opatření proti šíření nákazy a provádět hygienické kontroly.

Evropská komise tedy vyzývá členské státy k bezodkladné reakci, aby došlo k omezení rizika

potencionálně agresivnější třetí vlny epidemie, jež by se vyznačovala novými a nakažlivějšími

variantami viru, které se již v Evropě vyskytují. V tuto chvíli neexistují vědecké poznatky o tom,

1 Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Evropské Radě a Radě: Jednotně proti COVID-19

(https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-united-front-beat-COVID-19_en.pdf)

Str. 8 z 14


zda nové varianty viru způsobují vážnější zdravotní problémy, ale je vědecky potvrzeno,

že jsou o 50-70 % více infekční, což znamená jednodušší a rychlejší přenos způsobující další

tlak na již přetížené zdravotní systémy.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu (ECDC) nemocí ve svém hodnocení rizik ze dne

21.1. 20212 poté shrnuje, že z důvodu nových variant viru je riziko komunitního přenosu v EU

velmi vysoké, což může vést k náhlému nárůstu počtu nakažených, vyšší míře hospitalizace

a vyšší míře úmrtnosti u všech věkových skupin, zejména u starší populace. ECDC tedy vyžívá

k přijetí opatření, která omezí tlak na zdravotní systémy.

Zploštění křivky počtu osob nakažených koronavirem SARS-CoV-2 má za cíl při současném

stavu poznání docílit tří zcela zásadních pozitivních efektů:

- Zabránit přeplnění kapacity nemocnic. To má umožnit jak zachování nezbytné zdravotní

péče ve vztahu k pacientům, kteří nejsou nakaženi koronavirem SARS-CoV-2, tak

ve vztahu k pacientům s onemocněním COVID-19, kteří potřebují hospitalizaci. Cílem je

zachovat úmrtnost v co nejmenším rozsahu. Závažný stav vyžadující hospitalizaci se

přitom dle Státního zdravotního ústavu, vycházejícího z dat a analýz Evropského střediska

pro prevenci a kontrolu nemocí, může objevit u více než 30 % infikovaných, z toho v širším

průměru přinejmenším téměř 2,5 % infikovaných (ale spíše podstatně více) připadá

na pacienty v kritickém stavu. Nekontrolované šíření epidemie přitom může v krátkém

horizontu několika měsíců zasáhnout až vyšší desítky procent populace.

- Zabránit explozivnímu rozšíření onemocnění COVID-19, při němž by ve zvýšené míře

docházelo (a) k šíření agresivnějších typů koronaviru SARS-CoV-2 a (b) k vyšším

koncentracím koronaviru SARS-CoV-2 v těle. Vyšší koncentrace koronaviru SARS-CoV-2

v těle a přítomnost jeho agresivnějších typů přitom při zohlednění současných vědeckých

poznatků vede k většímu rozsahu zdravotních komplikací nakažených osob a k vyšší

smrtnosti.

- Snížit smrtnost a četnost těžkých průběhů infekce, protože postupem doby budou vzrůstat

znalosti o chování koronaviru SARS-CoV-2 aTo metodách léčby infekce a zmírnění jejích

následků. Nakonec by mělo dojít k vyvinutí léků nebo vakcín. Je přitom obecně známo, že

již nyní dochází k experimentálním pokusům léčby různými typy antivirotik (např.

remdesivir nebo hydroxychlorochin), a že v některých případech taková léčba vykazuje

určité výsledky. Vakcinace v ČR byla zahájena na přelomu roku 2020 a 2021.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s ohledem na shora uvedené

skutečnosti důvodně vyloučit, že by celkový počet nakažených v ČR mohl dosáhnout milionů

osob, přičemž u statisíců osob by nemoc mohla vyžadovat hospitalizaci (kdy nezanedbatelný

počet hospitalizovaných může dle stávajících poznatků vyžadovat náročnou intenzivní péči).

Z důvodu nákazy by tak mohly desítky tisíc osob, čemuž se v rámci navrhovaných dobře

cílených opatření může předejít. Takové počty by zdravotnický systém ČR (a ostatně ani

zdravotnický systém žádného jiného státu) nezvládl, a to i vzhledem k počtu lůžek intenzivní

péče pro dospělé pacienty (tedy na ARO a JIP) a počtu ventilátorů pro dospělé, z kterýchžto

kapacit je navíc část obsazená pacienty s jinými onemocněními, a pro koronavirové pacienty

jich tak lze stále vyčlenit pouze část. Při překročení dostupného počtu lůžek intenzivní péče

a plicních ventilátorů by se začal dramaticky zvyšovat počet obětí, který by v případě

explozivního šíření infekce i při značně konzervativních odhadech mohl dosáhnout řádu stovek

tisíc obyvatel ČR, přičemž by se nejednalo pouze o seniory.


2 https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-risk-related-to-spread-of-new-

SARS-CoV-2-variants-EU-EEA-first-update.pdf


Str. 9 z 14


Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, byla a jsou přijímána i vládami jiných

států. Je nutné zdůraznit, že některé země z počátku zvolily méně přísné kroky a opatření.

Postupem času se ovšem ukázalo, že takováto méně přísná opatření prakticky téměř nikde

nefungují, a že dopad na obyvatelstvo je v takových případech horší než okamžité zavedení

relativně přísnějších opatření, ke kterému došlo v České republice. Nejenže totiž počáteční

mírnější přístup vedl k explozivnímu rozšíření nemoci COVID-19 (viz příklady Švédská,

Nizozemska, Španělska, Itálie, Velké Británie a USA), popř. dokonce k mutaci tohoto viru

(ve Velké Británii, Jihoafrické republice a Brazílii), a ke ztrátám na životech prozatím v řádu

tisíců až desetitisíců v jednotlivých zemích, ale nakonec vede ke stejně přísným, nebo ještě

přísnějším opatřením, než byla zvolena v České republice.

Rozdílný přístup jednotlivých vlád je způsoben zejména tím, že o koronaviru SARS-CoV-2,

jeho přesných vlastnostech a charakteristikách, jakož i o detailech jeho šíření a přenosu nebyly

k datu vyhlášení jednotlivých opatření a ani dosud nejsou dostatečné informace. Různá

opatření vlád jednotlivých zemí jsou činěna v dobré víře a se zohledněním všech dostupných

informací. V průběhu pandemie nicméně prakticky všechny země západní civilizace dotčené

šířením onemocnění COVID-19 postupně přistoupily ke stejným krokům jako Česká republika

(tj. k vyhlášení nouzového stavu, k omezení pohybu a vstupu cizinců, k omezením

maloobchodních prodejů atd.), i když v detailech se mohou přístupy jednotlivých zemí

odlišovat.

Míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím, že se vir

postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů je totiž

ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním z důvodů selekcí různých variant

viru. Zároveň se dynamicky mění rovněž poznatky o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho

vlastnostech.

Dostupné empirické údaje nicméně i tak dokládají, že nerestriktivní přístup vede k výrazně

závažnějším nepříznivým následkům než přijetí omezení. Možné náhlé uvolnění přijatých

opatření by mohlo mít nedozírné následky a v krajním případě vést až k úplnému zmaření

příznivých výsledků.

Zavlečením nemoci COVID-19 se rozumí jakýkoli import případů COVID-19 na území České

republiky. Je třeba vnímat, že ke kontrole počtu importovaných případů dochází díky

v podstatě celosvětovému omezení mobility a záměrnému snižování možností mobility v rámci

EU snad všemi členskými státy.

Během tzv. první a druhé vlny si členské státy Evropské unie postupně navzájem zavedly

zdravotní a hraniční kontroly pro vstup na svá území, které omezovaly vstup pouze pro

vybrané kategorie osob. V rámci první vlny znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích

notifikovalo 18 členských států Schengenského prostoru (z celkových 26) stím, že řada

dalších členských států Evropské unie a Schengenského prostoru zavedla další omezující

opatření pro vstup. Z důvodu epidemie COVID-19 několik členských států i nadále uplatňuje

kontroly na vnitřních hranicích (Belgie, Rakousko, Maďarsko, Dánsko, Finsko, a Norsko) a

dochází k posilování tzv. příhraničních kontrol či kontrol na území. Z důvodu omezení dopadu

na ekonomiky a volný pohyb cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou během druhé vlny

pandemie, přijala Rada dne 13. 10. 2020 své doporučení3, ve kterém se shodla na společné

koordinaci. Z důvodu trvajícího exponenciálního šíření COVID-19, zejména jeho nových

3 DOPORUČENÍ RADY (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného


pohybu reakci pandemii COVID-19 (https://eur-lex.euroPa.eu/leaal-

content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020H1475&from=CS)


na


Str. 10 z 14


variant, se dne 21 1. 2021 Evropská rada na svém jednání shodla na zřísnění totoho

doporučení, které bylo následně projednáno a schváleno Radou EU. V rámci revidovaného

doporučení je kladen důraz na neomezení mobility osob cestujících z nízkorizikových

regionů/zemí (zelené), ve kterých je míra incidence 25 a nižší (100 000 obyvatel / 14 dní)

a zároveň pozitivita testů pod 4% (celkový počet testů / týden). V případě dalších regionů/zemí,

které doporučení dělí na oranžové (středněrizikové), červené (rizikové) a tmavě červené

(vysocerizikové), je dána členským státům flexibilita při přijímání národních epidemiologických

opatření, avšak vždy by měl být dodržen princip proporcionality (tj. méně přísná opatření pro

země s nižším rizikem nákazy) a nediskriminace (stejná pravidla pro občany i cizince).

Z možných opatření je kladen důraz na karanténu a testování před či po vstupu, ve snaze

předejít znovuzavedení hranic či plošnému zákazu dopravy. V případě vysoce rizikových zemí

se doporučuje aplikovat pravidlo testu před odjezdem a karanténu jako obecné pravidlo. Dále

je doporučeno odrazovat od jiných než nezbytných cest, zejména z a do rizikových a vysoce

rizikových zemí.

V bodě III.1., který obsahuje shodná kritéria jako Doporučení Rady (viz výše), Česká republika

plně přebírá mechanismus hodnocení zelených, oranžových, červených a tmavě červených

zemí.

Stanovení seznamu zemí s nízkým rizikem bylo učiněno plně v souladu s bodem 8, 10, 12

a 13 Doporučení Rady a ke každotýdenní aktualizaci dochází na základě údajů dodávaných

Evropským střediskem pro prevenci a kontrol nemocí (ECDC). Při stanovení seznamu zemí

s nízkým rizikem je nezbytné stanovit určitou hranici a není možné, aby za země s nízkým

rizikem -byly označeny pouze země s horší nebo srovnatelnou epidemiologickou situací

na území České republiky. Tímto výkladem by pak v extrémním případě mohlo dojít k situaci,

kdy by země, která má nejhorší epidemiologickou situaci na světe, musela umožnit volný vstup

osobám cestujícím ze všech zemí bez omezení. To by zajisté nebyla ta správná cesta

k zamezení šíření epidemie. Oranžové, červené a tmavě červené země jsou takto barevně

označeny právě z důvodu naplnění objektivních kritérií díky nedobré epidemiologické situaci a

je třeba k nim přistupovat jednotně. Pouze skutečnost, že tyto země mohou mít nižší hodnoty

než ČR, z nich nedělá země zelené a neznamená to, že neexistuje při cestách z či do těchto

zemí riziko dalšího importu nákazy.

Shrnuto, v kontextu doporučení Rady k unijní koordinaci je navržen mechanismus

pro zařazování zemí/regionů na seznam zemí s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým

rizikem výskytu onemocnění COVID-19 tak, aby odpovídal společné koordinaci na úrovni EU

a vytvořil prostředí pro prevenci šíření nákazy.

K povinnosti podrobit se testu na vlastní náklady se uvádí, že bod I.2. ochranného opatření

představuje omezení volného pohybu osob ve smyslu Doporučení Rady. Jedná se tedy

o snahu omezit volný pohyb osob, a proto je stanovena povinnost úhrady testu na vlastní

náklady. Účelem je ve své podstatě odradit osoby od zbytného cestování. V případě hrazení

testu z veřejného pojištění by povinnost podrobit se takovému testu nepředstavovala téměř

žádné omezení.

Omezení volného pohybu osob dle bodu I.2., resp. dle bodu II. ochranného opatření vychází

opět z Doporučení Rady. Doporučení Rady v bodu 17 stanoví: „Členské státy, které považují

za nutné zavést omezení volného pohybu na základě svých vlastních rozhodovacích procesů,

by mohly vyžadovat, aby osoby cestující z oblasti klasifikované jinak nežjako „zelená“ podle

bodu 10 a) podstoupily karanténu Z domácí izolaci; a/nebo b) před cestou či po příjezdu

podstoupily test na infekci COVID-19." Česká republika se v případě zemí, které nejsou

na seznamu zemí s nízkým rizikem, rozhodla využít možnosti dané Doporučením Rady,

Str. 11 z 14


a to na základě zákonné pravomoci Ministerstva zdravotnictví, která je mu svěřena

ustanovením § 68 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Na základě této pravomoci je Ministerstvo

zdravotnictví, v případě osob, které pobývaly v rizikových zemích, oprávněno zavést

karanténu, která by spočívala v téměř absolutní nemožnosti opustit místo svého bydliště,

přičemž ani toto velmi striktní opatření by nevybočilo z rámce Doporučení Rady. Česká

republika se však rozhodla pro mírnější opatření a Ministerstvo zdravotnictví proto stanovilo

výjimky z omezení volného pohybu osob v bodě II.

Dle ochranného opatření je stanovena povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest -

ale alespoň v podobě tzv. jednorázových roušek (nikoli tedy šály, nákrčníky, látkové roušky

vlastní výroby), pouze v situacích podle bodu II a po dobu 10 dní. Správný název roušky je

zdravotnická obličejová maska. Povinnost nosit roušky je tedy stanovena např. v případě cest

do zaměstnání a pohybu v rámci výkonu zaměstnání, cest do zdravotnických zařízení apod.

Není stanovena povinnost nosit ochranu dýchacích cest například v místě svého bydliště.

Opatření je nezbytné vykládat dle jeho účelu, kterým je zamezení přenosu onemocnění

COVID-19. Proto je nezbytné, aby osoby dle bodu I.2. až I.4, které mají omezen volný pohyb

na území dle bodu II., nosily roušku v rozsahu inkubační doby v případech, kdy se pohybují

mezi ostatními osobami. Na všechny osoby v České republice se zároveň vztahuje

i mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví stanovující obecnou povinnost nošení

ochranných prostředků dýchacích cest (aktuálně mimořádné opatření ze dne 30. listopadu

2020, č. j. MZDR 15757/2020-42/MIN/KAN). Ochranné opatření ve světle mimořádného

opatření č. j. MZDR 15757/2020-42/MIN/KAN nepředstavuje neúměrně tvrdší pravidla.

K důvodům uložení povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest je odkazováno na

podrobné odůvodnění příslušného mimořádného opatření, protože v tomto ochranném,

opatření se nejedná o významná specifika vyžadující další odlišné odůvodnění. Rouška chrání

okolí před přenosem infekce. Není určena pro ochranu nositele, nepatří mezi osobní ochranné

prostředky. Problém roušek spočívá v nedostatečné těsnicí linii, kdy vzduch vniká pod masku

kolem nosu a tváří. Tím je znehodnocena někdy dobrá filtrační účinnost použitého materiálu

(použito z dokumentu viz dále). Při stanovení klasifikace bylo vycházeno například

z dokumentu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. „Informace o ochraně dýchadel1'.

Podle tohoto dokumentu „Respirátory (filtrační polomasky proti částicím) pro ochranu

dýchacích orgánů (dále též „FFR“ - z angl. Filtering facepiece respirators), které se někdy

nazývají respirátory, podléhají po celém světě různým regulačním normám. Tyto normy

specifikují určité požadované fyzikální vlastnosti a výkonové charakteristiky, aby respirátory

mohly splňovat shodu s konkrétní normou. Během pandemických nebo mimořádných situací

státnízdravotní autority často odkazují na tyto normy při vydávání doporučení pro respirátory,

přičemž například uvádějí, že určitá část populace by měla používat respirátor „N95, FFP2

nebo ekvivalentní". Účelem tohoto dokumentu je pouze objasnit některé klíčové podobnosti

mezi těmito doporučeními, konkrétně následujícími výkonnostnímistandardy FFR: • N95 (USA

NIOSH-42CFR84) • FFP2 (Evropa EN 149-2001) • KN95 (Čína GB2626-2006) • P2 (Austrálie

/Nový Zéland AS /NZA 1716: 2012) • Korea 1. třída (Korea KMOEL - 2017-64) • DS (Japan

JMHLW-Notification 214, 2018) Na základě tohoto srovnání je rozumné považovat čínský

KN95, AS / NZ P2, korejský 1. třídy a Japonský DS FFR za „ekvivalentní" s respirátory US

NIOSH N95 a evropskýmirespirátory FFP2 pro filtrování částic, které nejsou na bázi oleje,

Co se týče postupného uvolňování vstupu osob ze třetích zemí, plošný zákaz se stanovenými

výjimkami přestal platit na konci června 2020. Na základě společných diskusí bylo dne

30. 6. 2020 přijato doporučení Rady4, které shrnuje podmínky pro zařazení dané třetí země

4 DOPORUČENÍ RADY (EU) 2020/1144 ze dne 30. července 2020, kterým se mění doporučení Rady (EU)

2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020H0912&from=ES)


Str. 12 z 14


na tzv. společný zelený seznam a zárověn předkládá prvotní seznam třetích zemí, se kterými

může od 1.7. 2020 dojít k postunému uvolnění na vstupu do EU. Tento seznam je flexibilní

a měl by být brán jako maximum. Pokud členský stát vyhodnotí, že nejsou splněna všechna

kritéria v případě národního kontextu, může se rozhodnout pro nezařezaní dané třetí země na

národní seznam. Národní seznam by zároveň neměl být širší než než seznam třetích zemí

odsouhlasený Radou. Vyhodnocování a revize společného EU seznamu probíhá

ve 14 denních intervalech. Z důvodu zhoršení epidemiologické situace bylo ze seznamu

odebráno již několik třetích zemí -Alžírsko, Černá Hora, Gruzie, Kanada, Maroko, Japonsko,

Srbsko a Tunisko. Opatření pro účely cestování ze třetích zemí, které nejsou na tzv.

společném zeleném seznamu, zůstává obdobné jako před červnem 2020, tzn. vstup by měl

být povolen pouze v rámci stanovených výjimek: zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumní

pracovníci a pracovníci v oblasti péče o seniory; příhraniční pracovníci; sezónní pracovníci

v zemědělství; pracovníci v dopravě; diplomati, zaměstnanci mezinárodních organizací a

osoby pozvané mezinárodními organizacemi, jejichž fyzická přítomnost je vyžadována pro

řádné fungování těchto organizací, příslušníci ozbrojených sil, pracovníci poskytující

humanitární pomoc a pracovníci civilní ochrany při výkonu svých funkcí; tranzitní cestující;

osoby cestující z naléhavých rodinných důvodů; námořníci; osoby, které potřebují mezinárodní

ochranu nebo u nichž existuje jiný humanitární důvod; státní příslušníci třetích zemí cestující

za účelem studia; vysoce kvalifikovaní pracovníci ze třetích zemí, pokud je jejich zaměstnání

nezbytné z ekonomického hlediska a pracovní činnost nelze odložit nebo vykonávat

v zahraničí. Dle návrhu revize doporučení se nově doporučuje stanovit povinnost PCR testu

před cestou při cestách ze zemí mimo EU a zavedení dalších opatření, zejména u třetích zemí,

které nejsou vyhodnoceny jako nízkorizikové nebo ve kterých se vyskytla nějaká z nových

variant viru. Novou podmínkou pro zařazení třetích zemí na unijní bezpečný seznam je

incidence 25 (14 dní / 100 000 obyvatel) a zároveň pozitivita testů pod 4 % (celkový počet

testů / týden). Počet testů by měl poté přesahovat hodnotu 300 (počet testů /100 000 obyvatel

/ týden). Vedle epidemiologických kritérií by hodnocení mělo hledět i na další poznatky,

zejména celkové zvládání epidemiologické situace třetí zemí či reciprocitu.

V návaznosti na volání členských států po lepší specifikaci jednotlivých kategorií představila

Evropská komise dne 28. října 2020 svá vodítka (COM(2020) 686 finál)5, která rozpracovávají

jednotlivé kategorie výjimek pro cesty z třetích zemí, včetně doporučení prokazování těchto

účelů. V případě studijních účelů dochází ke specifikaci odkazem na směrnici 2016/801

o studentech a výzkumnících. Kategorie osob nespadajících po působnost této směrnice jsou

uvedeny jako možné, tj. na zvážení jednotlivých členských států - to se týká i kategorie

přípravných kurzů pro studium na vysoké škole, které Česká republika v souladu

s doporučením omezuje. Ochranné opatření v tomto ohledu rovněž reaguje na krizová

opatření vlády vyhlášená během nouzového stavu omezující podstatně volný pohyb,

shromažďování na území ČR a pro školy obecně zavádějící distanční výuku. Zaveden je

mechanismus pro umožnění návštěv nesezdaných párů, které spolu mají trvalý partnerský

vztah, a to jak pro ty s vízovou povinností (včetně obnovení nabírání žádostí o krátkodobá

víza), tak pro ty bezvízové.

Vstup ze třetích zemí je umožněn tak, aby byl v maximální míře v souladu s koordinací

na úrovni EU. Česká republika postupně uvolnila cestování z bezpečných zemí, kdy

na národním seznamu jsou v tuto chvíli Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea a Thajsko.

Zároveň došlo k rozšíření výjimek pro cesty osob z třetích zemí, které nejsou na seznamu


5 https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda-

security/20201028_com-2020-686-commission-communication_en.pdf


Str. 13 z 14


zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Např. od 24. srpna 2020 došlo

k uvolnění podávání žádostí o krátkodobá víza za účelem zaměstnání pro státní příslušníky

Ukrajiny, a to z důvodu ekonomického zájmu České republiky.

Vzhledem k nezanedbatelnému počtu cizinců ze třetích zemí, kteří do České republiky

přicestovali v rozporu s podmínkami danými ochranným opatřením a kteří byli zajištěni Policií

České republiky, je třeba tyto cizince před umístěním do zařízení pro zajištění cizinců nebo

bezprostředně po umístění do zařízení, před jejich propuštěním po prvotním zadržení nebo

pro účely dobrovolného návratu podrobit PCR testu na přítomnost onemocnění COVID 19.

Cílem je zamezit šíření infekce v České republice mezi běžnou populací, mezi cizinci

zajištěnými v zařízení nebo mezi osobami na cestě do domovské země.

Zaveden je také jednotný způsob hlášení pobytu déle než 12 hodin v posledních 14 dnech


na území států, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-

19, a to formou vyplnění elektronického příjezdového formuláře, který je nezbytné vyplnit


před příjezdem do České republiky. Informace prostřednictvím elektronického formuláře

obdrží krajské hygienické stanice.

V rámci celosvětových omezení pohybu osob z důvodu epidemiologických opatření

jednotlivých států se Česká republika snaží aktivně vyhledávat země nebo jejich částís nízkým

rizikem nákazy onemocnění COVID-19 tak, aby byl občanům České republiky umožněna

alespoň minimální možnost bezpečně cestovat za turistickým a rekreačním účelem mimo

území České republiky. Většina zemí EU volí stejný přístup a jako operativní řešení se

osvědčilo vydávání seznamu zemí nebo jejich částí s nízkým rizikem nákazy onemocnění

COVID-19 s pravidelnou týdenní aktualizací na základě vývoje epidemiologické situace

v místě. Česká republika se dlouhodobě snaží o dosažení konsensu v rámci Evropské unie

na seznamu bezpečných zemí, nicméně stejně jako např. Německo či Polsko se Česká

republika nebrání časově či regionálně omezenému zařazení vybraných turistických cílů

na seznam bezpečných destinací, což by rovněž sekundárně podpořilo sektor cestovních

kanceláří a dopravců v České republice. Epidemiologická situace a omezení volného pohybu

zatím neumožnily vložení žádného takového regionu na seznam.

V souvislosti s koncem přechodného období -zjednodušeně řečeno BREXITem - se

od 1.1. 2021 na občany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska pohlíží jako na

občany EU, vztahuje-li se na ně část druhá Dohody o vystoupení Spojeného království Velké

Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii,

tedy jsou-li držiteli potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu vydaného

Českou republikou nebo jejich ekvivalentů vydaných jiným členským státem Evropské unie.

Na rodinné příslušníky občanů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, na které

se vztahuje část druhá Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního

Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, se pohlíží jako

na rodinné příslušníky občanů Evropské unie ve smyslu § 15a odst. 1 nebo § 15a odst. 2

písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


doc. MUDr. Jan Blatný, Ph.D.

ministr zdravotnictví



Doložka autorizované konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě

Sděluji, že tento dokument, který vznikl převedením vstupu v listinné podobě do podoby elektronické pod pořadovým číslem 135531724-316335-

210201170619, skládající se z 7 listů, se doslovně shoduje s obsahem vstupu.

Autorizovanou konverzí dokumentu se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených v dokumentu a jejich soulad s právními předpisy.

Zajišťovací prvek:

bez zajišťovacího prvku

Subjekt, který autorizovanou konverzi dokumentu provedl:

Ministerstvo zdravotnictví

Datum vyhotovení doložky:

1.2.2021

Jméno, příjmení a podpis osoby, která autorizovanou konverzi dokumentu provedla:

Marcela Bendigová 



Doplnění redakce:
Omezení návratu občanů do ČR je protiústavní

02.02. 05:52  Dotaz (Jiří Malypetr)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.