Vyšší důchody a nižší daně podpoří spotřebu (Tématické reporty)

Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

Koronavirová pandemie a s ní spojené uzavírky ekonomiky s sebou přinesly významné negativní dopady do hospodaření domácností a firem. Spolu s restriktivními opatřeními zavedla česká vláda řadu podpůrných programů s cílem tyto dopady zmírnit. Tato analýza se zaměřuje na ty, které působí na straně domácností. Významný vliv má v tomto ohledu zejména program Antivirus, v rámci něhož stát kompenzuje zasaženým firmám část, či v případě úplného uzavření provozu celý objem mzdových nákladů.

Ve výsledku tak prozatím nedošlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, ani k poklesu příjmů domácností. To dokazuje vývoj hrubého disponibilního důchodu, který v sektoru domácností i přes hluboký propad ekonomiky pokračoval v prvních třech čtvrtletích loňského roku v meziročním růstu. Jak ukazuje níže uvedený graf, nižší dynamiku finančních prostředků plynoucích domácnostem z výplaty mezd více než vyvážily příspěvky od státu ve formě sociálních dávek. Ty přitom zahrnují, mimo jiné, jak výplaty ošetřovného a nemocenských dávek, tak i kompenzační bonusy živnostníkům, kteří jsou ze statistického hlediska také řazeni mezi domácnosti.

S přelomem loňského a letošního roku vešla v platnost další dvě vládní opatření, jejichž cílem je podpořit spotřebu domácností. Oproti výše uvedenému programu Antivirus se však nejedná pouze o podporu přímo zasažených subjektů, nýbrž o plošný nárůst příjmů většiny domácností. Řeč je o jednorázovém peněžním příspěvku všem osobám pobírajícím starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod a o zrušení superhrubé mzdy spolu s implicitním snížením sazby daně z příjmu fyzických osob a zvýšením základní daňové slevy na poplatníka (souhrnně označováno také jako daňový balíček). Všechna tato opatření vedla či povedou k výraznému nárůstu příjmů a z důvodu již zmíněného plošného působení mají potenciál významně ovlivnit další vývoj spotřeby domácností, potažmo celé ekonomiky.

Jednorázový příspěvek ve výši 5 000 CZK byl v průběhu první poloviny prosince loňského roku vyplacen všem osobám pobírajícím jeden z výše uvedených typů důchodů. Částka tohoto příspěvku byla stejná pro všechny důchodce bez ohledu na to, v jaké výši svůj důchod běžně pobírají. Podle posledních dostupných dat ČSSZ za třetí čtvrtletí loňského roku nějaký typ důchodu pobíralo v ČR celkem 2,9 mil. osob, z toho bylo 83,4 % starobních důchodců, 14,6 % důchodců invalidních a 2 % osob s nárokem na pozůstalostní důchod.

Tabulka 1 nabízí ještě podrobnější členění a zahrnuje také průměrný čtvrtletní příjem jednoho důchodce v dané kategorii. Tento příjem je vypočítán jako trojnásobek průměrného měsíčního důchodu ve třetím čtvrtletí loňského roku v dané kategorii důchodců. Poslední sloupec tabulky pak obsahuje procentní nárůst čtvrtletního příjmu plynoucího z jednorázového prosincového příspěvku. Při zohlednění vah jednotlivých skupin důchodců došlo v posledním čtvrtletí loňského roku ke zvýšení jejich čtvrtletního příjmu v průměru o 13 %. Objem vyplacených důchodů tak v tomto čtvrtletí vzrostl o bez mála 15 mld. CZK, což je zároveň i dopad toto opatření do státního rozpočtu v loňském roce.

Domácnosti důchodců mají obecně vysoký sklon ke spotřebě a podle posledních dostupných údajů ČSÚ za rok 2018 vydaly na spotřebu 82 % svých příjmů. Mírně nad 80 % se tento sklon pohyboval také v přechozích letech, jak ukazuje graf níže. Z celkového objemu 15 mld. CZK by tak důchodci měli na spotřebu podle našeho odhadu vydat o 12 mld. CZK více, což jsou necelá 2 % celkové spotřeby domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku. Vztáhneme-li tento objem k celkovému HDP v loňském roce (při předpokladu jeho celoročního poklesu o 6 %), tak těchto 12 mld. CZK činí zhruba 0,2 %.

Zatímco jednorázový příspěvek představuje pouze dočasné navýšení důchodů, zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav povede k déletrvajícímu zvýšení příjmů velké části českých domácností. Podle záměru vlády by nižší daňová zátěž měla platit alespoň po dobu letošního a příštího roku. Průměrná čistá mzda by tak vlivem všech zmíněných daňových úprav měla od ledna letošního roku vzrůst za jinak neměnných podmínek o 7,7 %. Procentní nárůst na úrovni jednotlivých příjmových skupin se liší jen nepatrně. V případě příjmu ve výši minimální mzdy, která od ledna letošního roku je 15 200 CZK hrubého, činí nárůst 7,9 %. Na druhé straně příjmového spektra, při hrubé mzdě ve výši 130 000 CZK měsíčně, pak dojde ke zvýšení o 7,5 %.

Při průměrném růstu čistých mezd a platů o 7,7 % od ledna by celkový disponibilní příjem domácností měl vzrůst z titulu zmíněných daňových úprav v každém čtvrtletí letošního roku meziročně o necelých 30 mld. CZK. Sklon ke spotřebě domácností zaměstnanců přitom podle posledních dostupných dat ČSÚ za rok 2018 je 77 %. Jak ukazuje výše uvedený graf sklonu ke spotřebě podle kvintilového rozdělení příjmů domácností, nízkopříjmové domácnosti mají vyšší sklon ke spotřebě než domácnosti vysokopříjmové. Podle dat z roku 2016, dvacet procent domácností s nejnižšími příjmy vydalo na spotřebu 87 % čistých peněžních příjmů, zatímco tento poměr u 20 % domácností s nejvyššími příjmy činil jen 68 %.

Zůstane-li průměrný sklon ke spotřebě ve výši 77 % stejný i v letošním roce, vládní daňové úpravy by měly vést ke zvýšení čtvrtletní spotřeby domácností o přibližně 23 mld. CZK. Vztáhneme-li tuto částku k celkové spotřebě domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku, nárůst činí výrazných 3,4 %. Při porovnání s očekávaným hrubým domácím produktem za celý letošní rok (za předpokladu poklesu ekonomiky v loňském roce o 6 % a jejím růstu o 3 % letos), pak zvýšení celoroční spotřeby plynoucí z nižších daní z příjmu (za celý rok tedy cca 90 mld. CZK) dělá 1,6 % HDP. Ochotu domácností utrácet by měla podpořit i výše zmíněná skutečnost, že současná krize zatím nevedla k poklesu disponibilních příjmů.

Současná situace je však stále spojena s vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky, která se může na druhou stranu projevit v alespoň částečné preferenci úspor nad spotřebou. Tohoto jsme byli svědky v průběhu loňského roku, kdy míra úspor českých domácností vystoupala v druhém čtvrtletí na rekordních skoro 20 %. Po uvolnění protiepidemických restrikcí sice došlo ve třetím čtvrtletí k mírnému poklesu, jak ukazuje graf na první straně, i tak však míra úspor zůstala nad obvyklými hodnotami. Tabulka 2 tudíž zahrnuje alternativní kalkulace dopadů daňových změn, které počítají s nižším sklonem ke spotřebě.

I kdybychom však počítali se sklonem ve výši pouze 60 %, či dokonce 50 %, pak by i tak mělo dojít k nárůstu celkové spotřeby domácností o stále výrazných 2,6 %, resp. o 2,2 %. Dopady do celoročního HDP (při použití stejných předpokladů o vývoji ekonomiky jako výše) shrnuje Tabulka 2. Samotnému přelití vyšších příjmů domácností do spotřeby může bránit také přetrvávající uzavírka ekonomiky a pozitivní efekt tak může nastat až se zpožděním (stejné platí i v případě jednorázového příspěvku důchodcům).

Závěrem tohoto textu je třeba zdůraznit, že předkládaná studie se zabývá pouze krátkodobými dopady vládních opatření v oblasti podpory příjmů do spotřeby domácností. Výsledky ukazují, že tato opatření mohou spotřebu domácností významně podpořit. Zároveň však povedou k výraznému zvýšení vládního dluhu (ve výši cca 90 mld. CZK ročně), když výpadek na příjmové straně státního rozpočtu související s nižším zdaněním příjmů fyzických osob není kompenzován na straně výdajů. V případě, že by snížení daní bylo nakonec trvalé, negativní důsledky plynoucí z neudržitelného vývoje veřejných financí by s největší pravděpodobností uvedené pozitivní dopady převážily. Zmíněná opatření v daňové oblasti by tak měla mít pouze dočasné trvání (tak jak vláda v tuto chvíli deklaruje), případně musí být doprovázena komplexní úpravou celého daňového systému či redukcí na straně výdajů státního rozpočtu.