Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Investice  |  25.01.2021 11:44:33

Vyšší důchody a nižší daně podpoří spotřebu (Tématické reporty)

Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

Koronavirová pandemie a s ní spojené uzavírky ekonomiky s sebou přinesly významné negativní dopady do hospodaření domácností a firem. Spolu s restriktivními opatřeními zavedla česká vláda řadu podpůrných programů s cílem tyto dopady zmírnit. Tato analýza se zaměřuje na ty, které působí na straně domácností. Významný vliv má v tomto ohledu zejména program Antivirus, v rámci něhož stát kompenzuje zasaženým firmám část, či v případě úplného uzavření provozu celý objem mzdových nákladů.

Ve výsledku tak prozatím nedošlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, ani k poklesu příjmů domácností. To dokazuje vývoj hrubého disponibilního důchodu, který v sektoru domácností i přes hluboký propad ekonomiky pokračoval v prvních třech čtvrtletích loňského roku v meziročním růstu. Jak ukazuje níže uvedený graf, nižší dynamiku finančních prostředků plynoucích domácnostem z výplaty mezd více než vyvážily příspěvky od státu ve formě sociálních dávek. Ty přitom zahrnují, mimo jiné, jak výplaty ošetřovného a nemocenských dávek, tak i kompenzační bonusy živnostníkům, kteří jsou ze statistického hlediska také řazeni mezi domácnosti.

S přelomem loňského a letošního roku vešla v platnost další dvě vládní opatření, jejichž cílem je podpořit spotřebu domácností. Oproti výše uvedenému programu Antivirus se však nejedná pouze o podporu přímo zasažených subjektů, nýbrž o plošný nárůst příjmů většiny domácností. Řeč je o jednorázovém peněžním příspěvku všem osobám pobírajícím starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod a o zrušení superhrubé mzdy spolu s implicitním snížením sazby daně z příjmu fyzických osob a zvýšením základní daňové slevy na poplatníka (souhrnně označováno také jako daňový balíček). Všechna tato opatření vedla či povedou k výraznému nárůstu příjmů a z důvodu již zmíněného plošného působení mají potenciál významně ovlivnit další vývoj spotřeby domácností, potažmo celé ekonomiky.

Jednorázový příspěvek ve výši 5 000 CZK byl v průběhu první poloviny prosince loňského roku vyplacen všem osobám pobírajícím jeden z výše uvedených typů důchodů. Částka tohoto příspěvku byla stejná pro všechny důchodce bez ohledu na to, v jaké výši svůj důchod běžně pobírají. Podle posledních dostupných dat ČSSZ za třetí čtvrtletí loňského roku nějaký typ důchodu pobíralo v ČR celkem 2,9 mil. osob, z toho bylo 83,4 % starobních důchodců, 14,6 % důchodců invalidních a 2 % osob s nárokem na pozůstalostní důchod.

Tabulka 1 nabízí ještě podrobnější členění a zahrnuje také průměrný čtvrtletní příjem jednoho důchodce v dané kategorii. Tento příjem je vypočítán jako trojnásobek průměrného měsíčního důchodu ve třetím čtvrtletí loňského roku v dané kategorii důchodců. Poslední sloupec tabulky pak obsahuje procentní nárůst čtvrtletního příjmu plynoucího z jednorázového prosincového příspěvku. Při zohlednění vah jednotlivých skupin důchodců došlo v posledním čtvrtletí loňského roku ke zvýšení jejich čtvrtletního příjmu v průměru o 13 %. Objem vyplacených důchodů tak v tomto čtvrtletí vzrostl o bez mála 15 mld. CZK, což je zároveň i dopad toto opatření do státního rozpočtu v loňském roce.

Domácnosti důchodců mají obecně vysoký sklon ke spotřebě a podle posledních dostupných údajů ČSÚ za rok 2018 vydaly na spotřebu 82 % svých příjmů. Mírně nad 80 % se tento sklon pohyboval také v přechozích letech, jak ukazuje graf níže. Z celkového objemu 15 mld. CZK by tak důchodci měli na spotřebu podle našeho odhadu vydat o 12 mld. CZK více, což jsou necelá 2 % celkové spotřeby domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku. Vztáhneme-li tento objem k celkovému HDP v loňském roce (při předpokladu jeho celoročního poklesu o 6 %), tak těchto 12 mld. CZK činí zhruba 0,2 %.

Zatímco jednorázový příspěvek představuje pouze dočasné navýšení důchodů, zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav povede k déletrvajícímu zvýšení příjmů velké části českých domácností. Podle záměru vlády by nižší daňová zátěž měla platit alespoň po dobu letošního a příštího roku. Průměrná čistá mzda by tak vlivem všech zmíněných daňových úprav měla od ledna letošního roku vzrůst za jinak neměnných podmínek o 7,7 %. Procentní nárůst na úrovni jednotlivých příjmových skupin se liší jen nepatrně. V případě příjmu ve výši minimální mzdy, která od ledna letošního roku je 15 200 CZK hrubého, činí nárůst 7,9 %. Na druhé straně příjmového spektra, při hrubé mzdě ve výši 130 000 CZK měsíčně, pak dojde ke zvýšení o 7,5 %.

Při průměrném růstu čistých mezd a platů o 7,7 % od ledna by celkový disponibilní příjem domácností měl vzrůst z titulu zmíněných daňových úprav v každém čtvrtletí letošního roku meziročně o necelých 30 mld. CZK. Sklon ke spotřebě domácností zaměstnanců přitom podle posledních dostupných dat ČSÚ za rok 2018 je 77 %. Jak ukazuje výše uvedený graf sklonu ke spotřebě podle kvintilového rozdělení příjmů domácností, nízkopříjmové domácnosti mají vyšší sklon ke spotřebě než domácnosti vysokopříjmové. Podle dat z roku 2016, dvacet procent domácností s nejnižšími příjmy vydalo na spotřebu 87 % čistých peněžních příjmů, zatímco tento poměr u 20 % domácností s nejvyššími příjmy činil jen 68 %.

Zůstane-li průměrný sklon ke spotřebě ve výši 77 % stejný i v letošním roce, vládní daňové úpravy by měly vést ke zvýšení čtvrtletní spotřeby domácností o přibližně 23 mld. CZK. Vztáhneme-li tuto částku k celkové spotřebě domácností ve třetím čtvrtletí loňského roku, nárůst činí výrazných 3,4 %. Při porovnání s očekávaným hrubým domácím produktem za celý letošní rok (za předpokladu poklesu ekonomiky v loňském roce o 6 % a jejím růstu o 3 % letos), pak zvýšení celoroční spotřeby plynoucí z nižších daní z příjmu (za celý rok tedy cca 90 mld. CZK) dělá 1,6 % HDP. Ochotu domácností utrácet by měla podpořit i výše zmíněná skutečnost, že současná krize zatím nevedla k poklesu disponibilních příjmů.

Současná situace je však stále spojena s vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky, která se může na druhou stranu projevit v alespoň částečné preferenci úspor nad spotřebou. Tohoto jsme byli svědky v průběhu loňského roku, kdy míra úspor českých domácností vystoupala v druhém čtvrtletí na rekordních skoro 20 %. Po uvolnění protiepidemických restrikcí sice došlo ve třetím čtvrtletí k mírnému poklesu, jak ukazuje graf na první straně, i tak však míra úspor zůstala nad obvyklými hodnotami. Tabulka 2 tudíž zahrnuje alternativní kalkulace dopadů daňových změn, které počítají s nižším sklonem ke spotřebě.

I kdybychom však počítali se sklonem ve výši pouze 60 %, či dokonce 50 %, pak by i tak mělo dojít k nárůstu celkové spotřeby domácností o stále výrazných 2,6 %, resp. o 2,2 %. Dopady do celoročního HDP (při použití stejných předpokladů o vývoji ekonomiky jako výše) shrnuje Tabulka 2. Samotnému přelití vyšších příjmů domácností do spotřeby může bránit také přetrvávající uzavírka ekonomiky a pozitivní efekt tak může nastat až se zpožděním (stejné platí i v případě jednorázového příspěvku důchodcům).

Závěrem tohoto textu je třeba zdůraznit, že předkládaná studie se zabývá pouze krátkodobými dopady vládních opatření v oblasti podpory příjmů do spotřeby domácností. Výsledky ukazují, že tato opatření mohou spotřebu domácností významně podpořit. Zároveň však povedou k výraznému zvýšení vládního dluhu (ve výši cca 90 mld. CZK ročně), když výpadek na příjmové straně státního rozpočtu související s nižším zdaněním příjmů fyzických osob není kompenzován na straně výdajů. V případě, že by snížení daní bylo nakonec trvalé, negativní důsledky plynoucí z neudržitelného vývoje veřejných financí by s největší pravděpodobností uvedené pozitivní dopady převážily. Zmíněná opatření v daňové oblasti by tak měla mít pouze dočasné trvání (tak jak vláda v tuto chvíli deklaruje), případně musí být doprovázena komplexní úpravou celého daňového systému či redukcí na straně výdajů státního rozpočtu.

Autor: Martin Gürtler

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář


Přečtěte si také:

05.11.2020ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny (Tématické reporty) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
02.10.2020Biden versus Trump: 62 ku 38 (Tématické reporty) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
18.09.2020ČNB úrokové sazby nezmění, ale bude reflektovat rizika (Tématické reporty) Investiční bankovnictví (Komerční banka)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.