Amerika po koronakrizi – strategické příležitosti a ekonomický výhled

Přestože lze dva hlavní americké regiony – Severní a Jižní – považovat za velmi rozdílné, koronavirová krize přivedla celý kontinent do velmi podobné ekonomické situace. V roce 2020 dojde k propadu růstu HDP v Severní Americe v průměru o 5,7 %, zatímco v Jižní Americe je očekávaný průměrný propad o 9,4 %. V roce 2021 je v Severní Americe predikován opětovný růst o 4,2 %, v Jižní Americe pak o 3,6 %.

Zdroj: Shutterstock

Spojené státy americké, stejně jako Kanada, zažívají jedno z nejnáročnějších období svojí historie. Velmi špatná situace a rychlé šíření COVID-19 způsobily, že obě země zažívají nejostřejší pokles hospodářské aktivity v historii. Oslabení vlivů USA ve světě je tak jedním z klíčových dopadů pandemie. Nejen v USA, ale také v Kanadě se začíná projevovat výrazný nárůst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti pro září 2020 činila v USA 7,9 %, v Kanadě pak 9 %. Se ztrátami ekonomiky souvisí také silný propad cen nerostných surovin během pandemie. Hrubý domácí produkt USA by tak měl v tomto roce poklesnout o 5,4 % a v roce 2021 opětovně růst o 3,7 %, Kanada tento rok poklesne o 7,1 % a v roce příštím je jí predikován nárůst o 5,2 %.

V Jižní Americe byl těžký průběh pandemie spouštěčem hospodářských i sociálních krizí. Podle Mezinárodní organizace práce přišlo v důsledku COVID-19 o práci až 34 milionu lidí a nezaměstnanost v regionu by mohla v tomto roce vystoupat až na 13 %. Ekonomické ztráty jsou způsobeny především omezením cestovního ruchu, poklesem remitend a poklesem příjmů z těžby ropy. Většina zemí zvolila cestu posílení ekonomiky skrze finanční injekce do hospodářství, zatímco například Kuba a Mexiko krizi řeší úsporami. Nejvíce rezistentní vůči hospodářským šokům se v regionu projevilo Chile, a to díky silné ekonomice a rezervám.

Americký kontinent však i nadále zůstává perspektivní exportní destinací pro české firmy, což dokazuje i meziroční nárůst vývozu zboží, který v roce 2019 činil 13,9 %.

Post-covid příležitosti pro české firmy 

Sektory, kterým bude na americkém kontinentu po krizi věnována vyšší pozornost, jsou energetika, ICT, zemědělský a potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmacie. Energetika bude hrát hlavní roli především v zemích Jižní Ameriky, například v Argentině, kde se nachází potenciálně největší naleziště břidličného zemního plynu na světě. Očekávaný je však také rozvoj obnovitelných zdrojů. V rámci ICT se zvyšuje poptávka po obecné digitalizaci (veřejné správy a administrativy) nebo technologiích e-commerce. V méně rozvinutých zemích Jižní Ameriky je poptáván rozvoj internetové sítě a mobilního signálu, zatímco v USA a Kanadě se silně rozvíjí oblast umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. ICT sektor tvoří až 5 % kanadského národního HDP.

V sektoru zemědělství bude po krizi vyvíjen tlak zejména na jeho optimalizaci, automatizaci a mechanizaci, přičemž dojde k nárůstu poptávky po vyspělé zemědělské technice a strojích. Podobně jako na ostatních kontinentech, i na tom americkém přinesla pandemie největší “prozření” v oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu. V Severní Americe dochází k posilování výzkumu a vývoje, a to zejména v oblasti UV záření a využití umělé inteligence. V Jižní Americe bude docházet především k rozvoji zdravotnických technologií a stejně jako v Severní Americe se zde zvyšuje poptávka po nemocničních zařízeních, a to zejména pro oddělení JIP.

Bližší informace o post-covid příležitostech nejen v Americe naleznete v nové publikaci Mapa strategických příležitostí 2020-2021.

Marek Pyszko, hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí ČR