Ekonomiky jsou na dobré cestě k oživení, koronavirus však stále číhá za rohem (Ranní zpráva z finančního trhu)

V Německu a v USA tento týden zveřejní zpřesněné odhady vývoje ekonomiky v druhém čtvrtletí, žádné překvapení však nelze očekávat. S největší pravděpodobností dojde k potvrzení předběžných odhadů a zcela jistě bude i nadále platit, že obě ekonomiky zaznamenaly vlivem koronaviru bezprecedentní pokles. Dostupné měsíční indikátory však ukazují, že začíná svítat na lepší časy, a to nejen v případě těchto dvou ekonomik. V průběhu aktuálního týdne budou zveřejněny především indikátory ekonomického sentimentu. Ty zřejmě potvrdí to, že s narůstajícími počty nových případů koronoviru se začínají množit obavy spotřebitelů a podnikatelů ohledně opětovného uzavření ekonomik. Po nárůstu počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu, tento týden uvidíme, zdali šlo jen o jednorázový výkyv, či zdali jde o první výstrahu.

Německá a americká ekonomika v 2Q výrazně propadla

Český statistický úřad dnes zveřejní srpnové výsledky konjunkturálního šetření. Ty s největší pravděpodobností ukáží na další, avšak spíše střídmý, nárůst důvěry jak v podnikatelském, tak i spotřebitelském sektoru. Nárůst optimismu v české ekonomice podporuje především dosavadní vývoj měsíčních ukazatelů, který je příznivý i v okolních státech, a jenž prozatím indikuje oproti očekávání rychlejší oživení evropské ekonomiky. Výrazným rizikem dalšího vývoje je však opětovně se zvyšují počet výskytů koronavirové nákazy. To je i hlavní důvod, proč ekonomický sentiment zřejmě setrvá na stále relativně nízkých hodnotách.

U našich sousedů v Německu, bude tento týden sledován především zpřesněný odhad vývoje ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku, který bude zveřejněn společně s celou strukturou. U celkového HDP se očekává potvrzení předběžného odhadu, tedy pokles o zhruba 10 % mezičtvrtletně. Na prohloubení poklesu německé ekonomiky se podle nás významnou měrou podílely fixní investice, u kterých čekáme mezičtvrtletní snížení o 7,5 %, po jejich přibližné stagnaci v prvním čtvrtletí. I nadále klesala zřejmě také spotřeba domácností, která se podle našeho odhadu snížila oproti prvnímu čtvrtletí o další 2,3 %. Dvouciferný propad německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí tak zřejmě tlumila jen vyšší spotřeba vlády, která souvisela s expanzivní fiskální politikou zaměřenou na pomoc virem zasažené ekonomice. Druhé čtvrtletí je však minulostí a je tak čas hledět do budoucna. O tom by nám tento týden měl něco říci také srpnový IFO index, či další indikátory evropského ekonomického sentimentu, které budou také tento týden publikovány. IFO index by podle očekávání trhu měl dále vzrůst, a to v obou jeho složkách, předkrizové úrovně však stále nedosáhne. V podstatě to samé platí i pro indikátor spotřebitelského sentimentu pro německou ekonomiku od společnosti GfK, či pro ukazatel ekonomické důvěry od Evropské komise.

Zpřesněný odhad poklesu ekonomiky ve druhém čtvrtletí přijde tento týden také z USA. I zde však pravděpodobně nedojde k významným změnám oproti předběžnému odhadu a anualizovaný mezičtvrtletní pokles americké ekonomiky tak setrvá poblíž 30 %. Spolu s celkovým číslem bude zveřejněna také struktura vývoje HDP. Uvidíme i červencové statistiky osobních příjmů a výdajů. Zlepšující se vývoj na americkém trhu práce v průběhu července zřejmě vedl k vyšší dynamice příjmů, která se podle našich odhadů již dostala do zelených čísel. Zavedená opatření proti šíření koronaviru naopak s největší pravděpodobností vedla k nižší ochotě spotřebitelů utrácet a růst výdajů tak nejspíše zpomalil. Zdvižený prst pro další vývoj americké ekonomiky však v minulém týdnu představovaly týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které se vrátily zpět nad jeden milion. Čtvrteční data by měla ukázat, zdali šlo jen o jednorázový výkyv, či zdali se vývoj na americkém trhu práce opět vydal negativním směrem.

Srpnové PMI byly nižší, než se čekalo

Předběžné odhady srpnových PMI pro Německo a eurozónu negativně překvapily. V případě Německa poklesl celkový PMI z červencových 55,3 na 53,7 bodu v srpnu, v případě celé eurozóny se pak snížil z 54,9 na 51,6 bodu. Trh přitom očekával zhruba stabilitu na červencových úrovních. Za poklesem stojí především snížení důvěry v oblasti služeb, kde se provozovatelé pravděpodobně obávají opětovného zavedení restriktivních opatření s tím, jak v poslední době dochází k obnovenému šíření koronaviru. Německý PMI ze zpracovatelského průmyslu podle očekávání mírně vzrostl, ten evropský však zůstal zhruba beze změny a za očekáváními tak naopak zaostal.

Polské maloobchodní tržby za červenec překvapily naopak pozitivně, když oproti očekávání vykázaly skoro dvojnásobný nárůst. Oproti předchozímu měsíci byly vyšší o 6,4 %, trh přitom očekával růst o 3,3 %. V reálném vyjádření vzrostly maloobchodní tržby meziročně o 3 %, když ještě v červnu o 0,5 % klesaly. Výrazně nad odhady skočil minulý týden i červencový vývoj polské průmyslové produkce a je zjevné, že polská ekonomika vstoupila do třetího čtvrtletí pravou nohou. To může být pozitivní indikace také pro vývoj domácí ekonomiky.

Koruna minulý týden pokračovala v posilování a dostala se už mírně nad hladinu 26 CZK/EUR. Stále ji totiž pomáhá rozšiřující se úrokový diferenciál na korunových sazbách, když trh očekává, že Česká národní banka přistoupí ke zpřísňování měnové politiky dříve než ECB. S množícími se indikátory z domácí ekonomiky, které ukazující na potenciál rychlejšího oživení a s inflací setrvávající nad horní hranou tolerančního pásma ČNB je podle tržních aktérů stále pravděpodobnější, že zpřísňování měnové politiky začne v české ekonomice již na konci příštího roku. Vývoj ve středoevropském regionu byl minulý týden významně diferencovaný. Zatímco maďarský forint po celý týden proti euru ztrácel, polský zlotý jednoznačný směr vývoje nenašel a osciloval poblíž hodnot z předchozího týdne. Americký dolar se na konci minulého týdne obchodoval proti euru na silnějších hodnotách. K tomu přispěl i další nárůst akciových trhů, jejichž hodnota v minulém týdnu dosáhla předkrizové úrovně.