Výzkum: Nouzový stav byl pro studenty stresující. Přístup univerzity si ale chválí

Jak ovlivnila pandemie životní podmínky, studium, zdraví a dojem vysokoškoláků ze studia, ukazuje mezinárodní průzkum i dotazníková šetření fakult.

Bezprecedentní semestr ovlivněný epidemií koronaviru a nouzovým stavem se pomalu blíží ke konci studentům i učitelům Masarykovy univerzity. Ačkoliv prodloužené zkouškové období běží až do konce září, existuje už teď několik výzkumů, ve kterých studenti hodnotili kvalitu výuky v posledních měsících, která se odehrávala z velké části online. Vychází z nich, že šlo pro studenty o stresující období, které jim ale učitelé ulehčili vstřícným přístupem. Zároveň vysokoškoláci soudí, že online výuka nedokáže tu fyzickou plnohodnotně nahradit.

Masarykova univerzita byla jednou ze sedmi českých vysokých škol, které se zapojily do výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, který zjišťoval, jak ovlivnila pandemie životní podmínky, studium, zdraví a dojem vysokoškoláků ze studia.

Třetina ze studentů Masarykovy univerzity, kteří se do výzkumu zapojili, vykazovala příznaky deprese. U 59 procent studentů bakalářského studia významně narostla studijní zátěž, průměrný počet hodin samostudia se zvýšil ze 13 hodin na 23 hodin týdně a například 43 procent vysokoškoláků se v době pandemie přestěhovalo zpět k rodičům.

Účastníci výzkumu hodnotili také kroky univerzity. Celých 80 procent jich souhlasilo s tvrzením, že se cítili být dostatečně informováni o všech změnách v chodu univerzity a bylo spokojeno se způsobem zavedení ochranných opatření. „Poznatky ze všech průzkumů realizovaných mezinárodně i na úrovni univerzity zohledníme při přípravě opatření a variantních řešení pro nadcházející semestr, jehož začátek jsme již na jaře s ohledem na epidemiologickou situaci posunuli až na 5. října,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Posun výuky dobře ilustrují odhady studentů, jakými činnostmi trávili nejvíc času před vyhlášením nouzového stavu a v jeho průběhu. Množství prezenční výuky spadlo z průměrných 16 hodin týdně na nulu, online vyučování se naopak zvedlo z nuly na šest hodin a samostudium zabralo místo 13 hodin nově 23 hodin týdně.

Je online výuka stejně kvalitní?

Do jaké míry dokážou hodiny „na dálku“ nahradit ty fyzické, se studenti neshodli a odpovědi výrazně liší. 34 procent studentů souhlasilo s tím, že univerzita je schopna poskytovat stejně kvalitní výuku jako normálně, 38 procent naopak nesouhlasilo.

Proč tomu tak je, ukazuje například zkušenost z Přírodovědecké fakulty MU. „Problematické bylo především to, že do online prostředí nešla překlopit praktická výuka, jako jsou laboratorní cvičení nebo terénní exkurze. To se nahrazovalo blokově v červnu a bude ještě dobíhat do září. Některá cvičení se budou muset dělat zřejmě až příští rok – například botanická, navázaná na sezónu,“ uvedla studentka Veronika Křešťáková.

Přesvědčení, že hodiny odučené elektronickou formou nemohou nahradit ty, kde studenti s pedagogem přímo interagují, je silně zastoupené i ve výzkumech, které si dělaly Fakulta sociálních studií, Ekonomicko-správní a Filozofická fakulta MU. Například mladí ekonomové odhadovali, že se povedlo kvalitu výuky nahradit na 72 procent. Ve slovním hodnocení se objevily mimo jiné tyto věci: „chyběl živý přístup vyučujících“, „online to prostě není úplně ono“, „bojuje se s technikou“, „chybí setkávání tváří v tvář, motivace k učení se doma, interakce, diskuse“.

Pokud se objevovaly výtky směrem k vyučujícím, tak jen v tom duchu, že studenti cítili počáteční nejistotu při používání nových forem online výuky. Naopak většinou velmi pozitivně viděli nasazení pedagogů a ochotu komunikovat s nimi třeba i osobnějšími formami, než je běžné, například prostředním telefonních konzultací.

Poprvé online státnice a zkoušky ve velkém

Speciální výzkum k průběhu státnic a zkouškového období obecně si dělali také odborníci z Ústavu výpočetní techniky MU, protože právě státnice a zkoušky se odehrály elektronicky takto ve velkém poprvé. Na neobvyklé ukončení studia však ne všichni vyučující byli připraveni, a to ať už po technické, tak i praktické stránce. Proto bylo potřeba zjistit aktuální potřeby a připravenost jednotlivých fakult.

„Během krátké doby jsme zmapovali situaci na univerzitě a podle toho začali připravovat metodiku a scénáře pro uskutečnění online státnic. Některé fakulty už měly připraveny svá vlastní řešení, některé však byly skutečně rády, že jim pomůžeme s prvními kroky. Po technické stránce pomohlo především to, že dlouhodobě na univerzitě nasazujeme technologie Office 365, takže jejich využití pro část kolegů nepředstavoval až tak velký problém,“ uvedl Matej Antol z Ústavu výpočetní techniky (ÚVT), který byl pověřený koordinací příprav. Podrobnosti k průběhu celého období najdete ve shrnutí ÚVT.