Prodej na úrovni EU v roce 2019 podle Evropské asociace výrobců automobilů (EAMA) meziročně vzrostl pouze o 1,2 % a ani pro letošní rok analytici nepředpovídali výrazné zlepšení situace. A už vůbec nikdo nepočítal s epidemií covid-19, která se objevila náhle a nečekaně a zasadila již tak strádajícímu odvětví fatální ránu. Opatření proti šíření viru přijatá v postižených zemích následně znamenala nejen zastavení maloobchodu a cestovního ruchu, ale i narušení výroby v Evropě a zbytku světa. Krize covid-19 je unikátní. Nezačala poklesem poptávky nebo produkce, ale hned třemi problémy najednou: kolapsem poptávky, narušením výroby a dodavatelského řetězce.
Uzavření prodejen automobilů znamenalo spolu s dalšími opatřeními proti šíření viru pro prodej osobních automobilů velkou překážku. Nejnovější údaje EAMA ukazují, že prodej osobních vozidel v EU (27 zemí, bez Malty) poklesl v dubnu 2020 meziročně o 79 % (v březnu 2020 byl meziroční pokles 52 %) a v prvních čtyřech měsících roku 2020 byl meziroční pokles 39 % (v prvním čtvrtletí 2020 se jednalo o meziroční snížení o 27 %). Největší propad prodejů v dubnu 2020 ve srovnání s předchozím rokem zaznamenala Itálie (-97,6 %), následovala Velká Británie (-97,3 %) a Španělsko (-96,5 %). V prvních čtyřech měsících letošního roku se na prvních třech příčkách v propadu prodeje umístila Itálie (-50,7 %) následovaná Španělskem (-48,9 %) a Francií (-48 %). Čísla za březen byla velmi špatná, dubnová ještě horší. Uvolňování opatření proti šíření viru v evropských státech by mělo alespoň do určité míry vést k obnovení výroby a prodej by se měl začít zvyšovat. Podle informací z různých zdrojů by se prodeje měly dostat na úroveň před pandemií covid-19 během několika let. Sektor ovšem není imunní vůči potenciální druhé vlně, která by mohla návrat k normálu dále zpomalit.
Narušení výroby a dodavatelského řetězce
K narušení výroby došlo mimo jiné kvůli opatřením, jako je uzavírání hranic nebo dodržování karantény. Ovlivněna byla celá produkce napříč dodavatelským řetězcem. Vše začalo v Číně, která musela jako první sáhnout k nejrůznějším opatřením, aby zabránila dalšímu šíření viru, a tím znemožnila tamním výrobcům vyvážet zboží do Evropy. Evropští výrobci, závislí na některých náhradních dílech z Číny, se ocitli ve značném napětí. Následovala nařízení v samotné Evropě, která ještě více narušila činnost místních továren. Problém se rozšířil napříč celým dodavatelským řetězcem, a nakonec ovlivnil dodavatele originálních dílů, kteří se zabývají produkcí nejrůznějšího automobilového vybavení přes autorádia a skla až po brzdy. I přes pokles cen komodit se náklady těchto výrobců zvýšily a jejich ziskovost se ocitla pod tlakem. Nehledě na to, že ani pro ně nebyl rok 2019 zrovna dobrý.
Čím déle situace potrvá, tím vyšší bude tlak na tyto dodavatelské firmy – i přesto, že mohou zvýšení nákladů přenést na své zákazníky, tedy automobilové výrobce. Ti by měli mít k dispozici dostatek likvidity, aby se vyrovnaly s kolapsem poptávky. To ovšem bohužel není případ jejich dodavatelů a v sektoru lze očekávat výrazný nárůst bankrotů. Problémem je, že kolaps některé z dodavatelských firem by mohl vést ke zpoždění v otevírání automobilových továren. Navázání spolupráce s novým dodavatelem, otestování jeho produktů a integrace do dodavatelského řetězce by zabralo drahocenný čas. Výrobní index PMI pro eurozónu přitom není v krátkodobém horizontu vůbec pozitivní. V březnu 2020 se zastavil na úrovni 33,4, což je hluboko pod 50 body, které představují hranici mezi růstem a poklesem (výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení odvětví). Jedná se o nejnižší úroveň vůbec a zároveň o největší dosud zaznamenaný měsíční pokles.
Závěr
Pandemie koronaviru Evropskou unii vážně zasáhla a hospodářská aktivita je pod silným tlakem. Na ekonomiku dopadla opatření proti šíření viru, narušení dodavatelského řetězce i pokles poptávky. Automobilový průmysl, který se s problémy potýkal již minulý rok, bohužel nebyl imunní vůči tak náhlému a prudkému šoku. Aktuálně se na vnitrostátní i evropské úrovni diskutuje o podpůrných opatřeních, jako jsou daňové úlevy, dotace a šrotovné.
Ovšem ve srovnání s rokem 2009, kdy sektor těžil z velkorysé podpory, je nyní jeho reputace poškozena aférou dieselgate i zvýšeným povědomím veřejnosti o životním prostředí. Evropský průmysl je navíc daleko víc než v roce 2009 závislý na vývozu i dovozu, což oslabuje pozitivní účinek jakékoli pomoci. A tak bude nějakou dobu trvat, než se vrátíme na úroveň produkce z doby před pandemií. Riziko pro evropské výrobce automobilů nelze podceňovat. Ale ještě větší – byť méně viditelné – je riziko, že dodavatelé automobilek zkrachují, a tím dále naruší těsně integrovaný evropský automobilový dodavatelský řetězec.
Matthieu Depreter
Credendo
RSS
Přebírání zpráv
