29.04.2020 Postavení českého trhu práce v rámci EU - 4. čtvrtletí 2019

ČR je stále na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 4. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 byla v průměru 74,1 %, tedy téměř o 1 procento méně než je stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání se 4. čtvrtletím roku 2018 zvýšila o 0,7 procentních bodů. Vyšší průměrné meziroční zvýšení zaměstnanosti bylo u žen než u mužů.

Ve 4. čtvrtletí 2019 hranici 75 procent dosáhlo sedmnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Spojené království, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Finsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Kypr, Irsko a Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 4. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje 18 států (Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Kypr, Irsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (81,8 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (61,2 %).

Ve 4. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila na čtvrté místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,5 %. Ze sousedních států má vyšší zaměstnanost Německo (80,9 %) a z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 77,0 %). Na Slovensku (73,6 %) i v Polsku (73,4 %) mají míru zaměstnanosti těsně pod unijním průměrem, ale byl zde splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)

Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 činila 79,8 % a převyšovala tak míru zaměstnanosti žen (68,5 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,8 procenty byla v tomto čtvrtletí hned po Maltě nejvyšší ve srovnání s ostatními členskými zeměmi. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v tomto čtvrtletí činila 79,5 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 73,0 procentech.

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice opět nejnižší

Celková průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 se o desetinu zvýšila a ve 4. čtvrtletí činila 6,3 %. Dvě třetiny států Evropské unie mají míru nezaměstnanosti pod celkovým průměrem. Státy jižní Evropy zaznamenávají výrazně vyšší nezaměstnanost oproti zbylým státům EU28.

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 2,1 %, u mužů 1,8 %. Míra nezaměstnanosti žen byla v tomto období také nejnižší v České republice a činila  2,4 %. Sousední státy jako Polsko (2,9 %) a Německo (3,1 %) se zařadilo na druhé a třetí místo v porovnání s ostatními státy Evropské unie s nejnižší celkovou úrovní nezaměstnanosti. Další ze sousedních států Rakousko (s 4,2 %) je v první polovině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí a Slovensko v druhé polovině, s mírou nezaměstnanosti 5,7 %.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 4. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 16,9 %. V Řecku je stále více než pětina žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.

Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 činí 0,4 procentního bodu. Téměř ve všech zemích se míra nezaměstnanosti meziročně snížila. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují Řecko, Chorvatsko a Kypr. Naopak meziroční zvýšení míry nezaměstnanosti bylo ve 4. čtvrtletí v Lucembursku, ve Švédsku a Litvě.

Klesla také průměrná nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let

Zejména demografický vývoj má v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá pokles průměrné míry nezaměstnanosti mladých v členských zemích EU. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích nejčastěji dvojnásobně, ale i vícekrát vyšší než nezaměstnanost osob v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je převážně nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.

Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (34,0 %), ve Španělsku (30,5 %) a v Itálii (29,4 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (5,1 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 4,1 %. Česká republika se ve 4. čtvrtletí 2019 umístila na druhou pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti 15–24letých, když těch, kteří by chtěli pracovat a nepracují, bylo 5,3 procent. V ČR je pak také nejnižší nezaměstnanost u mladých mužů, míra nezaměstnanosti mužů u nás dosahovala v posledním čtvrtletí minulého roku 4,6 %.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15–24letých v členských zemích EU (v %)

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

                                                                                                                                            ^(u) - nízká spolehlivost

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 2,3 p. b. na 40,1 %. Nad tímto průměrem je devět států Unie s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Tento problém s dlouhodobě nezaměstnanými mají v Řecku, na Slovensku, v Itálii, Bulharsku, ve Slovinsku, na Maltě, v Belgii, Portugalsku a v Rumunsku.

Ve většině zemí se v 4. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 2,9 p. b. (na 28,6 %). V ČR se podíl dlouhodobě nezaměstnaných snížil především u žen a tím se dostává v seznamu seřazeném od nejnižšího podílu dlouhodobě nezaměstnaných žen mezi sledovanými evropskými státy na sedmé místo.

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (71,8 %), na Slovensku (58,8 %), v Itálii (56,6 %) a v Bulharsku (53,2 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají severské státy Švédsko (16,5 %), Estonsko (17,0 %) a Dánsko (18,9 %).

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

^(u) - nízká spolehlivost

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz