Výrazný pokles čínského HDP v prvním čtvrtletí potvrzen (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes v noci našeho času byla v Číně publikována nová data o vývoji HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Ta přitom potvrdila devastující účinky koronaviru na ekonomiku, když výkon tamního hospodářství poklesl meziročně o 6,8 %. Již z tohoto titulu lze očekávat silné dopady do růstu světové ekonomiky v letošním roce. Na evropském kontinentu dnes budou zveřejněny březnové počty nově registrovaný aut, které pravděpodobně dále prohloubí svůj meziroční pokles z předchozího měsíce.

Čínské HDP v prvním čtvrtletí pokleslo meziročně o 6,8 %

Dnes v noci středoevropského času byla zveřejněna data o vývoji číského HDP v prvním čtvrletí letošního roku. Podle nich se hrubý domácí produkt meziročně snížil o 6,8 %, ve srovnání s posledním čtvrletím loňského roku pak poklesl dokonce o 9,8 %. Pokles tak mírně zaostal za odhady analytiků, kteří v průměru očekávali mezičtvrtletní kontrakci o 12 %. Pro srovnání připomeňme, že v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostlo čínské HDP meziročně o 6 %. Výrazný pokles čínského hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku samozřejmě souvísí s epidemií koronavirové nákazy. Ta významně omezila produkční shopnost čínské ekonomiky především v únoru, v březnu pak již došlo k postupnému obnovení produkce.

Evropská asociace výrobců automobilů dnes zveřejní počty nově registrovaných aut za měsíc březen. Lze očekávat jejich výrazný propad. Meziročně počet nových registrací osobních automobilů poklesl již v únoru, a to o 7,4 %. V té době byl však koronavirus zejména čínským problémem. Z tohoto důvodu se v březnu meziroční pokles zcela jistě dále prohloubí a dosáhne dvouciferných hodnot. Eurostat dnes také uveřejní finální čísla inflace v eurozóně za březen. Oproti prvnímu odhadu k žádné změně pravděpodobně nedojde a bude tak nadále platit, že spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly v březnu meziměsíčně o 0,5 %.

Kalendář kurzotvorných informací ve středoevropském regionu dnes zeje prázdnotou. Vývoj na regionálních finančních trzích tak bude nejspíše i nadále ve znamení zvýšené rizikové averze. Koruna tak dnes může dále oslabit.

Koronavirus dál decimuje americkou ekonomiku

Po týdnu byly včera v USA opět zveřejněny počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných ve Spojených státech v minulém týdnu narostl o dalších více než 5 milionů a v důsledku koronaviru tak již o zaměstnání přišlo zhruba 20 milionů Američanů. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti sice klesl pod 6 milionů, kde se pohyboval v druhé polovině března, i nadále však zůstává vysoký. Analytici pro druhý dubnový týden očekávali o 250 tisíc žádostí více. Podle těchto týdenních dat tak dochází v USA k rychlému nárůstu implikované míry nezaměstnanosti, která v prvním dubnovém týdnu činila 8,2 %. Pro srovnání, ještě na konci března to bylo 5,1 %. Tyto údaje se liší od oficiální míry nezaměstnanosti v USA, když zahrnují pouze osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Oproti oficiálnímu číslu publikovanému jednou za měsíc jsou však k dispozici s týdenní frekvencí a poskytují tudíž zajímavý vhled do dynamiky amerického trhu práce. Počet lidí bez práce je tak pravděpodobně nejvyšší od dob velké hospodářské deprese z 30. let minulého století. K tomu přispívá ve srovnání s evropskými státy výrazně větší flexibilita amerického trhu práce, která v kombinaci s vyhrocenou situací kolem koronaviru vede k rychlému propouštění zaměstnanců. V USA bylo v posledních čtyřech týdnech zrušeno zhruba tolik pracovních míst, kolik jich v průběhu posledních deseti let vzniklo. Světlo na konci tunelu je navíc v případě USA zatím v nedohlednu.

Index sentimentu podnikatelských subjektů z okolí Philadelphie již překonal úrovně z dob finanční krize, když jeho dubnová hodnota byla nejnižší za posledních čtyřicet let. Paralýza americké ekonomiky se tak stále více podepisuje na náladě tamních podnikatelů a není tak překvapením, že dochází k již zmíněnému propouštění zaměstnanců.

V Německu včera vyšla finální čísla březnové inflace. Spotřebitelské ceny oproti únoru vzrostly o 0,1 % a naplnily tak očekávání analytiků. Oproti prvnímu odhadu z konce března zůstala německá inflace beze změny. Meziročně zaznamenal harmonizovaný index spotřebitelských cen nárůst o 1,3 %. Zvýšily se především ceny potravin, když meziročně vzrostly o výrazných 3,6 %. Na nižší inflaci naopak působil pokles cen pohonných hmot.

Podle včerejších dat Eurostatu průmyslová produkce v eurozóně v porovnání s předchozím měsícem v únoru poklesla o 0,1 % a beze zbytku tak naplnila očekávání analytiků. V meziročním srovnání se pak snížila o 1,9 %. Tento pokles průmyslové produkce v únoru souvisel zejména s již více než rok trvajícím útlumem ve zpracovatelském průmyslu. K tomu se v březnu přidají ještě dopady koronaviru a čísla tak nejspíše budou znovu lámat rekordy.

V Senátu byl včera schválen návrh novely zákona o ČNB, který tak již prošel oběma komorami parlamentu a nyní již čeká na podpis prezidenta. Ten přitom již dříve vyjádřil svou podporu pro tento návrh a lze tedy očekávat, že novela zákona vejde v platnost v nejbližší době. Ve výsledku bude moci centrální banka na sekundárním trhu nakupovat státní cenné papíry bez omezení splatnosti, jak od bankovních tak i nebankovních subjektů českého finančního sektoru, na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny však pouze do konce příštího roku. Získá tak dočasně větší pravomoci v oblasti péče o finanční stabilitu. Možnost širšího nákupu státních dluhopisů ze strany ČNB rovněž přispěje k jejich větší atraktivitě u investorů. V tomto ohledu v minulých týdnech již zapůsobilo i samotné očekávání nových pravomocí ze strany finančních trhů. Více jsme o možnostech kvantitativního uvolňování v ČR psali zde https://bit.ly/2XcZxQ6.

Na trzích i nadále převládala riziková averze, která dále posouvala českou korunu ke slabším hodnotám. Ta v průběhu včerejšího obchodování vůči euru oslabila přibližně o 0,2 % na 27,20 CZK/EUR a vůči dolaru pak o 0,4 % na 25,10 CZK/USD. Vůči euru i dolaru mírně oslabil také polský zlotý. Maďarský forint oslabil oproti dolaru, oproti euru ale naopak mírně získal. Riziková averze byla patrná také na vývoji kurzu amerického dolaru k euru, který v průběhu posledních dvou dní posílil přibližně o 1 %. Vývoj tohoto měnového páru tak jde paradoxně proti zprávám přicházejícím z jednotlivých ekonomik, které ukazují na zlepšující se situaci kolem koronaviru v Evropě, zatímco v USA počty nakažených a mrtvých strmě rostou.