Perly týdne: Nutnost nahodilého testování, pandemický korporátní socialismus v USA a u nás dostupné bydlení nebude

Nad socializací ztrát a individualizací zisků se zamýšlí Nassim Nicholas Taleb. Současná koronavirová pandemie podle něj černou labutí není a firmy dělaly chybu, když se zadlužovaly kvůli zpětnému odkupu akcií. Podle harvardského Jamese Stocka je třeba nahodilé testování na koronavirus, aby se zjistilo, kolik lidí je nakaženo a nemá příznaky. Pak by bylo možné nastavit správnou hospodářskou politiku. Bill Gates by jako prezident USA izoloval lidí napříč svou vlastí. Ekonomické dopady současné situace jsou tragické, oživit ekonomiku je ale snazší než lidi, kteří by mohli zahynout.

Bílá labuť a korporátní socialismus: Nassim Nicholas Taleb na stránkách medium.com uvažuje nad tím, zda pomoc americké vlády směřovaná směrem k firemnímu sektoru nebude ve skutečnosti příchodem korporátního socialismu. Vláda totiž plánuje pomoci leteckým společnostem, Boeingu a řadě dalších. Pomoc firmám je podle Taleba v principu v pořádku. Poukazuje ale na to, že během krize roku 2008 americké banky prodělaly „nejvíce peněz v historii“, také se jim dostalo obrovské pomoci a bonusy manažerů bank už v roce 2010 dosáhly rekordních hodnot. Což je příklad toho, že firmy mohou socializovat své ztráty tím, že je pokrývají peníze daňových poplatníků. Alez jejich zisků se těší hlavně ti, kteří je často do předchozích problémů přivedli.

Taleb tak tvrdí, že například pomoc letecké firmě by neměla být pomocí jejímu vedení, či vlastníkům, která by jen podporovala další morální hazard. Pokud taková společnost potřebuje pomoc, znamená to, že je firma pro celou společnost potřebná natolik, že ji nelze nechat padnout. A to zase znamená, že by se s ní mělo jednat jako s utilitou – společností poskytující veřejné služby. Takže v takové společnosti například nemají co dělat manažerské bonusy. Obecně pak nemá vládní pomoc vést k tomu, že jediným nástrojem managementu rizika v korporátním sektoru je spoléhání se na to, že velké ztráty pokryjí daňoví poplatníci. K tomu Taleb poukazuje na velkou politickou sílu korporací, proti kterým stojí ale drobní živnostníci, malé restaurace a podobné firmy, které ničím takovým nedisponují.

Taleb tvrdí, že současnou pandemii nelze nazývat černou labutí – považovat jí za něco, co mělo extrémně nízkou pravděpodobnost výskytu. Domnívá se, že s něčím podobným se naopak dalo počítat a jde tudíž o běžnou bílou labuť. To pak mimo jiné znamená, že korporátní sektor dělal jasnou chybu, když zvyšoval své zadlužení přes odkupy akcií a tím omezoval svou odolnost vůči extrémním situacím tohoto typu. Taleb tvrdí, že například Singapur se na podobnou pandemii připravoval již od roku 2010.

Potřebujeme nahodilé testování: James H. Stock z Harvard University volá po nahodilém testování na koronavirus, které by ukázalo, kolik lidí je virem nakaženo bez toho, aby vykazovalo symptomy nemoci. Právě tento ukazatel je podle vědce klíčovou proměnou i proto, abychom zvolili správnou hospodářskou politiku. Pokud by byl počet lidí bez symptomů relativně k celé populaci vysoký, šlo by dobrou zprávu v tom smyslu, že smrtnost by byla ve skutečnosti mnohem nižší, než se domníváme nyní na základě počtu v současnosti testovaných lidí. Vysoký podíl lidí bez symptomů by jinak řečeno znamenal, že máme vyšší kolektivní imunitu a tudíž by bylo bezpečnější uvolnit restrikce bez obav, že by zdravotní systém nezvládl vlnu nově nemocných.

Relevantní informace ale nezískáme, pokud budou testování jen ti, kteří vykazují příznaky možného onemocnění koronavirem. Stock tvrdí, že podle prvních odhadů založených například na datech z Diamond Princess, je bez symptomů asi 20 % populace. Ale novější odhady z Islandu hovoří až o 50 % a některé odhady z Číny dokonce o 85 % populace. Pro Spojené státy podobná data k dispozici zatím nejsou. Může to tedy znít zvláštně, ale pokud by se ukázalo, že mnoho z nás již koronavirus mělo bez toho, aby o tom vědělo, byla by to dobrá zpráva. Pak by totiž firmy mohly již brzy otevřít svůj provoz. Je třeba, abychom měli k dispozici fakta předtím, než se budeme rozhodovat o černých scénářích, uzavírá vědec.

Během pár dní jako v roce 2008: Yahoo Finance a Bloomberg poukazují na to, že objem nesplácených korporátních dluhů a těch, které pravděpodobně spláceny nebudou, se v USA během méně než jednoho týdne dostal na úrovně naposledy zaznamenaná v roce 2008. Přispěl k tomu jednak kolaps cen ropy a také dopady epidemie koronaviru, která postihuje firmy po celém světě. Yahoo Finance dodává, že celkový objem problematických dluhů bude ve skutečnosti ještě vyšší, než jsou oficiální čísla, protože ta neodráží vývoj na straně menších společností. Problémy se splácením dluhů pak rostou ve všech sektorech mimo utilit.

Kdyby byl Bill Gates prezidentem: Pokud by Bill Gates byl nyní prezidentem Spojených států, jeho prioritou by bylo „zploštění křivky“, tedy izolace lidí napříč Spojenými státy ve snaze omezit pandemii COVID-19. Píše to CNBC na základě Gatesova rozhovoru s Chrisem Andersonem. Gates mimo jiné řekl, že v Číně musela izolace trvat asi šest týdnů a Spojené státy by se proto měly připravit na něco podobného. Pokud bude izolace provedena důsledně, mělo by se to podle něj projevit na počtu nově nakažených zhruba za dvacet týdnů. Gates uvedl, že je tragické, jaké ekonomické dopady současná situace má. Nicméně dosáhnout toho, aby ekonomika opět ožila je „lehčí než oživit lidi, kteří by kvůli nákaze mohli zemřít“. Proto je nutno přijmout bolest, která s ochlazením ekonomiky přichází.

Voda: Eurostat v následujícím grafu porovnává evropské země podle toho, kolik vody čerpají ročně na jednoho obyvatele. V Řecku a Itálii je to 179 a 157 metrů krychlových, vysoké hodnoty nalézáme i v Norsku. Na opačném konci spektra jsou Malta a pobaltské státy, kterým stačí 45 – 48 metrů krychlových na obyvatele. Česká republika se řadí k zemím s nižším objemem vody čerpané z přírodních zdrojů a jsme na tom podobně, jako Slovensko, či Německo.

a u nás doma...

Ceny nemovitostí dolů nepůjdou: Centrum.cz píše, že „pandemie dostupné bydlení nezařídí, říkají experti. Ceny neklesnou a bytů nepřibude“. Na snížení základních sazeb Českou národní bankou by mohly s určitým zpožděním zareagovat i ty hypoteční, což by za normálních okolností přimělo lidi k nákupu bydlení a uzavření hypotéky. Podle generálního ředitele developerské společnosti Ekospol Evžena Korce k tomu však v této situaci nedojde, píše centrum.cz. Banky totiž kvůli epidemii omezují provoz a čeká se recese, vzroste nezaměstnanost. „ Prodeje bytů a domů proto budou stagnovat, zájem o koupi nemovitosti nebude příliš velký. Lidé budou mít spíše existenční starosti a nákladné investice, mezi které patří i pořízení nového bydlení, odloží na později,“ předvídá Korc.

Poměrně velká část expertů se podle portálu shoduje, že by se ceny nemovitostí mohly zastavit a už se dál nezvyšovat, jako se to dělo v posledních letech. Ke snížení cen zejména ve velkých městech se ale odborníci staví spíš skepticky. Podle Korce dokonce hrozí, že se naopak ještě sníží už tak nízká nabídka dostupných bytů, protože stavební firmy kvůli koronaviru výrazně omezují činnost, některé ji dokonce přerušily.

ČT na výši a bez peněz: Na ihned.cz se dočteme, že „ČT24 je dnes druhý a občas i první nejsledovanější kanál. České televizi ale docházejí peníze“. Tvrdí to její ředitel Petr Dvořák. Portál připomíná, že Česká televize byla poslední dobou pod velkým tlakem politiků, „teď ji však třeba i jindy velmi kritický premiér Andrej Babiš chválí za vysílání o situaci kolem koronaviru“. Podle Dvořáka se ale buď budou muset zvýšit koncesionářské poplatky, nebo televize omezí to, co dělá.

„Význam veřejnoprávní televize se ukazuje vždy, když se společnost dostává do nějaké krize. Ať už jsou to přírodní pohromy, nebo to, co je teď. ČT se dokáže mobilizovat rychle a díky vysoké kvalitě se stáváme hlavním zdrojem informací, ke kterému se lidé obrací. Myslím si, že ten tlak na nás loni možná vznikal i proto, že se dlouho naštěstí nic zásadního nedělo“, uvedl Dvořák.

Podle Dvořáka má ČT v průzkumech „třikrát větší důvěryhodnost zpravodajství než komerční televize“. Například agentura Kantar ukázala, že „39 procent všech občanů ČR nejčastěji hledá a získává informace o koronaviru z vysílání ČT24. Dalších 27 procent hledá na internetových serverech a 11 procent lidí jde na komerční televize. Spokojenost s ČT24 roste, za poslední tři týdny se zvýšila o šest procent“. ČT24 je pak „druhý a občas i první nejsledovanější kanál celého trhu. Na naše Události se nyní dívá dvojnásobný počet diváků než v normální době. A je to jen proto, že lidé nehledají jen zábavu. Hledají informace a ty nacházejí u nás“, řekl Dvořák.