Vývoj na devizovém trhu v 9 & 10. týdnu (24.2.-6.3.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Domácí ekonomika ve 4. čtvrtletí vzrostla po zpřesnění o 0,3 % k/k a 1,8 % r/r
DE - Nové průmyslové zakázky v lednu vzrostly o 5,5 % m/m a poklesly o 1,4 % r/r
PL - Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 1,50 %
US - Americký Fed snížil hlavní úrokovou sazbu o 0,50 p. b. do rozmezí 1,00 - 1,25 %

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index spotřebitelských cen (únor), Průmyslová produkce (leden)
DE - Průmyslová produkce (leden)
EZ - Zasedání Evropské centrální banky
US - Index spotřebitelských cen (únor)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna na úvod března dokázala vůči euru posílit a smazat tak část ztrát z druhé poloviny února. V pátek dopoledne se obchodovalo v blízkosti hladiny 25,40 CZK/EUR.
• V tomto týdnu byly zveřejněny zajímavé statistiky z domácí ekonomiky (PMI, HDP, průměrná mzda), které však byly zastíněny eskalací koronaviru v Evropě a postupným nárůstem případů i v ČR. Z makroekonomických statistik stál jednoznačně za pozornost zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) ve 4. čtvrtletí loňského roku, jehož růst byl upraven mírně nahoru na +0,3 % k/k a +1,8 % r/r. Z poptávkové strany byly ve 4. čtvrtletí hlavními tahouny růstu spotřeba a investice, respektive tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativně k růstu ekonomiky přispíval zahraniční obchod s ohledem na horší výsledky exportu. Na straně nabídky byl hlavním zdrojem růstu ekonomiky sektor služeb a kladně k růstu připívalo i stavebnictví. Páteřnímu odvětví české ekonomiky, zpracovatelskému průmyslu, se naopak nedařilo. V souhrnu za celý loňský rok domácí ekonomika vzrostla o solidní 2,4 %. Evidentní bylo postupné zpomalování ekonomiky v průběhu loňského roku. Poslední týdny bohužel jednoznačně ukazují na další rizika spojená se zahraničním vývojem, což se bude negativně promítat i do letošního výkonu české ekonomiky. V optimistickém případě lze očekávat růst HDP v letošním roce na 2 %. Realističtější pohled však naznačuje zpomalení ekonomiky hluboko pod 2 %, když slabší bude především první polovina letošního roku. Více v tomto směru napoví nejbližší týdny.
• Čísla o počtech nakažených koronavirem jasně svědčí o tom, že Evropa převzala od Číny pomyslný štafetový kolík. Pokud srovnáme aktuální stav o počtu nakažených v Evropě, tak podobná situace byla v Číně ke konci ledna. Do konce března tak můžeme počítat s tím, že počet nakažených v Evropě bude dosahovat desetitisíců, vyloučit však rozhodně nelze ani šestimístné číslo. V případě ČR se bude jednat o stovky případů (v lepším případě) či o tisíce (v tom horším případě). Evropa však není Čínou, takže možnost, že se v Evropě epidemie rozroste do daleko větších rozměrů musíme brát zcela reálně. Na druhou stranu je nutné zmínit, že na začátku letošního února na vrcholu chřipkové epidemie bylo v ČR v průměru 1 896 nakažených na 100 tis. obyvatel, tj. celkově skoro 200 tis. obyvatel ČR. Na standardní chřipku, respektive přidružené komplikace, přitom každý rok zemře v ČR kolem 2 tis. osob. Jestli je šíření koronaviru opravdu tak vážnou hrozbou, či se jedná z velké části o hodně přifouknutou bublinu se hodnotí obtížně. O čem naopak už téměř nelze pochybovat je fakt, že opatření, která aktuálně jsou, a hlavně budou proti koronaviru zaváděna, budou ekonomicky hodně bolet.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru na začátku března posílila hluboko pod hranici 23 CZK/USD a v pátek dopoledne se obchodovalo těsně nad hladinou 22,60 CZK/USD. Klíčovým důvodem pro oslabení dolaru v tomto týdnu bylo neočekávané snížení hlavní úrokové sazby ze strany amerického Fedu (o 0,50procentního bodu do rozmezí 1,00 – 1,25 %). Další snížení sazeb navíc nelze vyloučit ani na nadcházejícím pravidelném zasedání Fedu, které se uskuteční 18. března.

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru koruny s polským zlotým se obchodování odehrávalo primárně v okolí hladiny 5,90 CZK/PLN.
• Řada významných centrálních bank (namátkou Fed, RBA, BoC) v tomto týdnu snížila úrokové sazby kvůli obavám ze šíření koronaviru. Na úvod března zasedala i polská centrální banka (NBP). Kdo však s ohledem na vysokou inflaci či aktuální vývoj kolem koronaviru očekával od NBP zásadnější sdělení či náznak obratu v měnové politice, tak musel být zklamán. NBP v souladu s očekáváními ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,50 % a šéf NBP A. Glapiński zopakoval obligátní větu, že stabilita sazeb do konce jeho mandátu (r. 2021) zůstává nejpravděpodobnějším scénářem. Na druhé straně však připustil, že budoucí pohyb sazeb je pravděpodobnější směrem dolů. Aktuální vysoký růst inflace považuje NBP za dočasný a nehodlá na něj reagovat. Koronavirus podle NBP přestavuje riziko pro růst polské ekonomiky, avšak v tuto chvíli nelze říci, jak moc je toto riziko vážné. Klidné sledování a analyzování vývoje kolem koronaviru je zatím podle NBP tím nejlepším možným řešením. NBP zároveň zveřejnila náhled do nové makroekonomické prognózy. Oproti listopadové prognóze NBP v letošním roce počítá se slabším růstem HDP (3,2 % ± 0,7 p. b.) a rychlejším růstem inflace (3,65 ± 0,55 p. b.).

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru v úvodu března dále posilovalo euro. Ve středu odpoledne euro krátce zamířilo nad hladinu 1,12 USD/EUR poté, co americký Fed neočekávaně snížil hlavní úrokovou sazbu o 0,50procentního bodu do rozmezí 1,00 – 1,25 %. V pátek dopoledne se obchodovalo na úrovni 1,127 USD/EUR (nejsilnější hodnota eura od loňského července). Tyto řádky jsou psány před dnešními odpoledními statistikami z amerického pracovního trhu.
• Hlavním hýbatelem na finančních trzích je od konce února strach, respektive obavy z negativních ekonomických dopadů opatření, která jsou zaváděna na zastavení koronaviru. První vlna menší paniky na trzích přišla již na přelomu ledna a února, kdy eskaloval počet nakažených v Číně. Tato panika však následně vyprchala. O poznání výraznější paniku na finančních trzích ke konci února vyvolala eskalace šíření koronaviru v Evropě (nejprve v Itálii) a v Jižní Koreji. Ta si v tomto týdnu vyžádala zasedání ministrů financí skupiny zemí G7 a zásahy centrálních bank (kromě Fedu snížily úrokové sazby např. RBA či BoC). Evropská centrální banka (ECB) zasedá v příštím týdnu a pravděpodobnost, že i ona uvolní měnovou politiku se zvyšuje. Evropští centrální bankéři sice v tomto týdnu naznačovali, že preferují spíše vyčkávat, avšak eskalace počtu nakažených v dalších evropských zemích je pravděpodobně přinutí k preventivnímu zásahu. Otázkou je, zda to bude snížení sazeb, zvýšení objemu nakupovaných cenných papírů v rámci programu APP či ECB zvolí jiný nástroj.
• Eskalace koronaviru se hodnotí obtížně. Počet nově nakažených skokově roste, a to již nejen v Itálii, ale v podstatě ve většině evropských zemí. Otázkou je, zda počet případů na konci března bude v Evropě pouze v řádu desetitisíců či překročí hranici 100 tis. Počet zemřelých v letošním roce celosvětově na Covid-19 v pátek ráno činil necelých 3,4 tis., zatímco na běžnou sezonní chřipku zemřelo již skoro 87 tis. To, zda současná epidemie koronaviru stojí za tak nákladná ekonomická opatření je obtížné posoudit, a tak nezbývá věřit instanci nejvyšší – Světové zdravotnické organizaci (WHO). Negativní dopady koronaviru na globální a evropskou ekonomiku je v tuto chvíli zatím obtížné vyčíslit. Co je již naopak možné říci, že výrazné hospodářské zpomalení je jistotou a hrozba hospodářské recese v Německu a v eurozóně se jednoznačně zvyšuje.