Babiš má Národní investiční plán za 8 bilionů (energie, klima, doprava...). Peníze na něj zatím nejsou

Česká republika – země pro budoucnost, tak se jmenuje dle slov premiéra Andreje Babiše strategie, ke které patří i národní investiční plán na příštích 30 let. Ze zhruba osmibilionového rozpočtu má být financováno více než 20 000 investičních projektů. Pro pondělní Lidové noviny Andrej Babiš v rozhovoru potvrdil, že nejvíc peněz bude vloženo do dopravy. Významnou položkou investičního plánu bude i energetika, záležitosti klimatu, kybernetická bezpečnost a zdravotnictví.

Dle Babiše je hlavním smyslem celého národního investičního plánu vytvořit ucelený přehled toho, co přesně se plánuje budovat a jaká částka na to bude vynaložena.

Zdůrazňuje, že o tom, kam se investuje, často nemají přehled ani ministři v rámci svého resortu. Investiční plán má být silným argumentem při jednání s Bruselem o finančním rámci pro roky 2021 až 2027 a také inspirací pro Národní rozvojový fond.

Národní investiční plán je součástí hospodářské strategie, kterou za asistence odborníků připravuje vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček. Babiš upozorňuje, že investiční plán neřeší zajištění financí a jde pouze o databázi investic. Ta má být k dispozici v elektronické podobě a přístupná veřejnosti. Otázka financování se bude řešit až průběžně. Investiční plán očekává snižování dotací z Evropské unie. Finance by tak mohly být hledány napříkad i v soukromém sektoru.

"Je to prostě poprvé, co je na jednom místě investiční potenciál. Představte si, že jsem Harry Potter, přijdu, a kdybych měl kouzelnou hůlku, ten investiční potenciál osmi bilionů korun bych proměnil na skutečnost a naše země by se stala Švýcarskem," řekl Babiš pro Lidové noviny.

Ministři tak budou mít jasný přehled o tom, které projekty jsou připravené a na kolik peněz vyjdou. Z těchto projektů se budou vybírat ty nejvíc prioritní, u kterých se bude následně řešit otázka financování. Počítá se se spoluprací s Národním rozvojovým fondem, do kterého budou přispívat banky. Ty si samy vyberou, do kterého projektu chtějí investovat.

To bude možné formou tzv. PPP projektu (Partnerství veřejného a soukromého sektoru), čímž budou dle Babiše zohledněny i veřejné potřeby. Investice veřejnosti je prý klíčová, protože český ani evropský rozpočet nemá šanci "utáhnout" všechny projekty v nabídce.

Nejvýznamnější položkou plánu bude doprava. Do roku 2050 má být do dopravy vloženo šest tisíc miliard korun a z toho tři tisíce miliard do roku 2030. Na dálnice by mělo být vynaloženo 782 miliard, na obchvaty 457 miliard a dalších 44 miliard na nádražní budovy. Dalších 878 miliard bude stát modernizace železnice a 769 miliard rychlotratě.

"Nabourání" počítačového systému benešovské nemocnice připomnělo, jak důležitá je také kyberbezpečnost. Dle Babiše na ni bude vynaloženo 112 miliard, do kterých spadá i digitalizace. Do oblasti zdravotnictví je třeba do roku 2030 investovat 74 miliard korun a do roku 2050 dalších 90 miliard.

 Na boj s klimatem má být vynaloženo 625 miliard korun, Babiš ale prý počítá s tím, že tato částka ještě poroste. V tomto rozpočtu je zahrnuta zejména potřeba boje se suchem a proti kůrovci, dostupnost vody pro lidi, průmysl a zemědělství. K tomu i kanalizace, čistírny a čističky odpadních vod, sanace, rekultivace pro těžbě, nakládání s odpady, sídelní zeleň a biokoridory.

Významnou položkou, která podle Babiše způsobí navýšení potřebného rozpočtu pro klimatické záležitosti, je uhlíková neutralita. Česká produkce elektrické energie z většiny závisí na jaderných elektrárnách, které jsou dle Babiše zcela čistý, bezemisní a bezpečný zdroj energie. Počítá, že náklady na tuto "položku" stoupnou do roku 2030.