Rozbřesk: Proč Česko zatím nedoplácí na obchodní války tolik jako Německo?

Střet Číny a USA začíná mít řadu nezamýšlených důsledků. Posledním z nich jsou problémy americké NBA s odchodem skoro všech čínských sponzorů. To vše po nevinném tweetu generálního ředitele Houston Rockets, ve kterém podpořil protesty v Hongkongu. I když byl tweet rychle smazán a následovala omluva soudruhům v Pekingu, bylo pozdě.

Když opustíme svět NBA, mezi největšími světovými ekonomikami stále sklízí největší trable a problémy Německo. S nikým přímo obchodně neválčí, ale klesající objem globálního obchodu na něj dopadá nejcitlivěji a největší evropská ekonomika má namířeno do recese. To ostatně potvrdila i poslední čísla za srpnový průmysl. Ta sice po delší době překvapila pozitivně, v celkovém souhrnu za třetí kvartál ovšem zůstává německý průmysl v hlubokém mínusu. Přesný opak stále platí pro Česko - i když srpen přinesl po delší době o něco horší čísla (zejména ve strojírenství), celkový obrázek je stále pozitivní. Podívali jsme se proto trochu detailněji na důvody dosavadní odolnosti Česka vůči poklesu globálního obchodu.

S použitím světových input-output tabulek (databáze WIOD) jsme porovnali citlivost Česka a Německa na zpomalení finálních vývozů do nejrůznějších světových ekonomik. Hlavní výhodou tohoto přístupu je, že cílí přímo na finální poptávku (na spotřebu a investice) po českých a německých vývozech. Neberou se v potaz vývozy, které jsou dál re-exportovány (respektive sledují se až do cílové destinace). Tím pádem se dá na rozdíl od hrubých vývozů/dovozů přímo dopočítat dopad jednotlivých regionálních šoků do přidané hodnoty a HDP v Česku a v Německu.

Co nám nakonec vyšlo? Německá ekonomika je o poznání víc zranitelná vůči výpadkům poptávky jak z Číny, tak z USA - není tedy divu, že dopad současné obchodní války je zatím v české ekonomice cítit méně. Na druhou stranu platí, že Česko je při porovnání s Německem daleko více závislé na poptávce z ostatních středoevropských ekonomik. A těm se v tuto chvíli daří z různých důvodů (menší expozice vůči Číně, strukturální fondy) také velice dobře. Tato vazba na středoevropský obchod tedy imunitu Česka jenom posiluje. Znamená to tedy, že máme vyhráno? Vůbec ne. Největší problém by měla celá střední Evropa a s ní i Česko, kdyby začaly slábnout i útraty německých spotřebitelů - jinak řečeno šokem zvenčí by se nakazily i německé domácnosti, které jsou zatím odolné (sentiment se zhoršil, ale útraty ne). Pak by veškerá dosavadní imunita Česka mohla vzít rychle za své…

TRHY
CZK a dluhopisy
Nejistá atmosféra před startem obchodních jednání mezi USA a Čínou ve Washingtonu českou korunu poslala zpátky do lehké defenzivy. Měnový pár se vyšplhal zpět ke 25,80 EUR/CZK. Nejbližší dny budou ve znamení obchodní nejistoty a vrcholících jednání okolo brexitu - pro korunu tedy spíše důvod zůstat naladěná na slabší notu.

Spotřebitelská inflace v září činila meziměsíčně -0,6 % a byla tak ještě více v záporu, než se čekalo (-0,4 %). Meziročně tak vzrostla o 2,7 %.

Zahraniční forex
Zápis z posledního jednání FOMC odhalil poměrně holubičí naladění Fedu, které kromě toho, že obsahovalo obavy ze zpomalení globální ekonomiky, tak zahrnovalo i seriózní debatu o tom, že by inflační mandát Fedu měl být posunut v tom smyslu, že inflace by měla činit v průměru 2 % (a více po australském způsobu). Tyto více méně holubičí zprávy neměly ovšem nijak zásadní dopad na (euro)dolar, který držel svoje pozice pod hranicí 1,10.

Dnes může být pro výhled americké měnové politiky velmi podstatný údaj za zářijovou inflaci. Očekává se, že jádrová složka bude poměrně vysoko (2,4-2,5 %), což může být pro Fed signál, že inflace je přece jenom blízko cíle (a tudíž politiku netřeba měnit). To by mohlo být pro dolar dočasně pozitivní zprávou.

Ropa
Ropa Brent se drží nad úrovní 58 dolarů za barel, navzdory potvrzenému růstu zásob surové ropy ve Spojených státech (dle EIA). Dnes bude ropný trh věnovat pozornost v prvé řadě obnoveným americko-čínským obchodním jednáním; pokud se obě velmoci nedohodnou alespoň na částečném klidu zbraní, pak již od 15. října vstoupí v platnost zvýšení amerických cel na čínské importy (z 25 na 30 %) v hodnotě 250 mld. dolarů. S napětím pak trh očekává také dnešní analytický report kartelu OPEC, který naznačí, jak výraznému tlaku na další omezení těžby (v důsledku slábnoucí poptávky) bude kartel v příštích měsících čelit.