Bankovní rada ČNB vidí rizika stávající prognózy jako výrazná oběma směry s lehce proinflačním vychýlením

 Bankovní rada ČNB dnes na svém měnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 2 %. O tomto výsledku rozhodlo pět členů bankovní rady, kteří hlasovali ve prospěch zachování sazeb na současné úrovni, dva členové hlasovali pro zvýšení o 25 bazických bodů.

Základní úroková sazba se nyní pohybuje na desetiletém maximu. A podle našeho názoru i na vrcholu současného cyklu zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017.  K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na úrovni 2,5-3 %, ČNB přesto nestihla vystoupat.

Bankovní rada zhodnotila rizika stávající prognózy jako výrazná oběma směry a zhodnotila, že jsou mírně nachýlena proinflačním směrem. To je způsobeno zejména úrovní kurzu koruny, která je ve třetím čtvrtletí o třicet haléřů slabší, než předpokládá stávající prognóza ČNB. Rovněž inflace byla v červenci i srpnu vyšší oproti předpokladům. Mezi hlavní nejistoty BR zařadila především dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě či výraznější zpomalení eurozóny. Guvernér Jiří Rusnok na následné tiskové konferenci připustil, že členové rady se ve světle těchto skutečností nakonec přiklonili ke stabilitě sazeb. I přesto, že modelová prognóza vidí úrokové sazby výše, většina členů se nakonec přiklonila k jejich vyhlazení a nenásledovali tak trajektorii modelu. Zároveň zmínil, že bankovní rada si s možným pohybem sazeb může počkat až na kompletní listopadovou prognózu.  

Bankovní rada si uvědomuje rizika zahraničního vývoje, která zůstávají i nadále výrazná. Odhady růstu zahraničních ekonomik se stále snižují, největší obavy vzbuzuje situace německého průmyslu, na kterém je česká ekonomika silně závislá. Podle guvernéra však silná domácí poptávka daná rychlým růstem mezd, příznivý vývoj ve stavebnictví a mírná fiskální expanze zatím tlumí nepříznivé vlivy ze zahraničí.

Postupné zpomalení ekonomiky a pokles inflačních tlaků a zahraniční vývoj by podle našeho názoru měly přimět ČNB v příštím roce postupně přikročit ke snížení úrokových sazeb. Nepříznivá ekonomická situace v eurozóně přiměje ECB k dalšímu snížení sazeb (depozitní sazba půjde ještě níž na -0,6%), měnovou politiku by měl dále uvolňovat i americký Fed. Slabší kurz koruny bude podle našeho názoru spíše tlumit negativní dopad zpomalující evropské a globální ekonomiky na tu domácí, než vytvářet dodatečné inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Současná prognóza ČNB (srpnová) počítá ještě s poměrně optimistickým zahraničním výhledem, který bude při další prognóze přehodnocen dolů.

Autor: Luboš Růžička, analytik
 Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka


 Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.