Bernanke: Nejvíce škody napáchala panika

Proč byla Velká recese tak hluboká? Bezesporu k tomu značně přispěl kolaps realitní bubliny, kdy klesající ceny nemovitostí snižovaly bohatství domácností a následně jejich výdaje, což se obratem projevilo na aktivitě ve stavebním sektoru. „Nejničivější efekt bubliny byl ovšem v tom, že nakonec vyvolala finanční paniku,“ píše na svém blogu bývalý šéf Fedu Ben Bernanke.

Tato panika podle Bernankeho utáhla úvěrovou nabídku a tím dostala ekonomiku do mnohem prudšího pádu, než k jakému by jinak došlo. Bernanke tímto tvrzením reaguje na tvrzení Paula Krugmana, který se domnívá, že hlavní roli hrál negativní dopad praskající bubliny přímo na agregátní poptávku, a vyzývá Bernankeho, aby konkrétně popsal, jak by se panika přímo projevila na hlavních poptávkových složkách produktu.

Snížená nabídka úvěrů se nejvíce projeví na těch složkách poptávky, které jsou na úvěrech závislé. Tedy zejména na korporátních investicích. Pokud navíc dojde k panice ve finančním systému, ovlivní to podle Bernankeho i chování domácností a firem, které právě nové finance nepotřebují. Společnosti se například mohou rozhodnout hromadit hotovost pro případ, že by měly v budoucnu problémy se získáváním nových financí, mohou začít propouštět, aby si vytvořily finanční polštář, a podobně. Domácnosti zase mohou začít více spořit ze strachu, že jejich členové přijdou o zaměstnání.

Bernanke tvrdí, že přesně k tomu během krize docházelo, i když v praxi je těžké rozlišit, co přesně chování ekonomických subjektů ovlivnilo. A dodává: „Můj výzkum z minulosti ukazuje, že faktory související s oddlužováním rozvah a takzvaný finanční akcelerátor mohou mít velmi vážný dopad na ekonomický růst. Zároveň tvrdím, že pokud by finanční systém byl dost silný, aby absorboval kolaps hypotéční bubliny, a nespadl do paniky, Velká recese by nebyla ani zdaleka tak velká. Na druhou stranu platí, že pokud by vláda nakonec nezasáhla a paniku nezastavila, škody by zase byly mnohem vyšší.“

Bývalý šéf Fedu souhlasí s tím, že makroekonomické modely nebyly schopny odhadnout dopady, které bude panika během krize mít. Souhlasí ovšem s Krugmanem, že krizový vývoj i následné oživení vcelku potvrzují relevanci současného makroekonomického středního proudu. Jasně se to například ukázalo na tom, že konvenční modely popíraly, že by uvolněná politika Fedu měla vést k vysoké inflaci. Tyto modely ale stále plně neodrážejí vztahy mezi finanční stabilitou a podmínkami na úvěrových trzích na straně jedné a reálnou ekonomikou na straně druhé, míní Bernanke.

Zdroj: Blog Bena Bernankeho