Volili Trumpa „propuštění oceláři“? Preference spíše ovlivnila etnicita a vzdělání
Kampaň před loňskými americkými prezidentskými volbami je stále vděčným tématem pro novináře, ale i pro akademiky. Střet mezi poraženou bývalou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a realitním magnátem Donaldem Trumpem se dal interpretovat různými způsoby, přičemž jedním z nejčastějších vysvětlení kontroverzní kampaně je, že šlo především o klání mezi globalisty a protekcionisty. Nová analýza volebních dat však ukazuje, že podstatnější váhu při rozhodování voličů měla etnicita a vzdělání.
Jedním z motivů opakujících se ve většině analýz loňských voleb je údajné rozdělení obyvatel Spojených států na ty profitující z globalizace a kosmopolitní elity žijící převážně ve městech na jedné straně a obyvatelstvo ze dříve průmyslových oblastí, které na liberalizaci mezinárodních trhů spíše doplácí, na straně druhé.
Tento sentiment ostatně skvěle ilustrovalo Trumpovo volební heslo „učiňme Ameriku znovu velkou,“ ve kterém se v očích mnoha odráželo přesvědčení, že dříve, když měly USA silnější průmysl a vyráběly si samy svou ocel, byly věci lepší. A mnozí tomuto tvrzení dávají do určité míry za pravdu – například v nedávném reportu McKinsey Global Insitute (psali jsme o něm ZDE) se uvádí, že americký průmysl přispíval k sociální mobilitě a umožňoval dosáhnout na slušné peníze i lidem bez vysokoškolského vzdělání.
Téma americké deindustrializace ale není jen ekonomickou problematikou a má svůj politický a společenský přesah. Trojice ekonomů v jedné studii spojila skomírání amerického průmyslu s vyšším podílem svobodných matek (psali jsme ZDE), výzkumník z Fedu a akademik z Yaleovy univerzity zase hledali souvislost mezi deindustrializací a sebevraždami (psali jsme ZDE).
Protekcionismu věřili jen bílí voliči
Petersenův institut pro mezinárodní ekonomiku se chtěl po vzoru výše zmíněných studií o deindustrializaci podívat na to, do jaké míry hrál v rozhodování voličů roli Trumpův příslib, že „zatočí“ s levnou čínskou konkurencí a vrátí do Ameriky průmysl a s ním spojená slušně placená a stabilní pracovní místa. Podle analytiků institutu až polovina největších amerických médií připisovala Trumpův úspěch mimo jiné i tomuto předvolebnímu slibu.
Akademici se tak rozhodli porovnat na úrovni okrsků výsledky ze dvou posledních prezidentských voleb a zkoumali přitom, jaký vliv na ně mohly mít faktory jako procento obyvatel zaměstnaných ve zpracovatelském sektoru nebo dlouhodobý úbytek pracovních míst v průmyslu v daných oblastech. Výsledky studie na první pohled ukazovaly, že na těchto faktorech nezáleželo.
Když však autoři studie elektorát rozdělili podle etnicity, původní domněnka začala fungovat v okrscích, kde převažovalo bílé obyvatelstvo. Tedy: tam, kde voliči byli spíše bílí, se vyšší podpora (než v posledních volbách) pro republikánského kandidáta skutečně dala spojit s úbytkem pracovních míst a vyšším procentem lidí zaměstnaných ve zpracovatelském sektoru. Naopak u etnicky více diverzifikovaných oblastí korelace fungovala přesně naopak.
Záleželo i na vzdělání
Jedním z potenciálních vysvětlení je podle autorů studie to, že zatímco bílí voliči měli dojem, že se ekonomická situace USA zhoršuje kvůli volnému obchodu, etnicky rozmanitější okrsky takový pocit neměly a globalizaci fandí. Alternativním vysvětlením je jednoduše odpor menšin vůči Trumpově rétorice, kterou mnozí interpretovali jako xenofobní – to však nevysvětluje, proč se od republikánů tyto okrsky odkláněly více zrovna v případech, kdy se v nich nacházely průmyslové podniky. Skoro to na první pohled vypadá, že různé etnické skupiny zastávají různé ekonomické názory.
Další zkoumání výsledků ukázalo, že významným faktorem bylo i vzdělání obyvatelstva. Okrsky, které oproti předchozím volbám zaznamenaly největší příliv voličů k republikánům, byly převážně bílé a méně než 8 procent lidí, tedy podprůměrný podíl, zde mělo vysokoškolské vzdělání. Zároveň zde byl i menší než průměrný podíl lidí zaměstnaných v průmyslu, což opět naznačuje, že „efekt“ průmyslu úplně tak nefunguje.
Podle autorů studie tak na průmyslu a mezinárodním obchodu jako na volebních tématech tedy záleželo daleko méně, než se média domnívají. Důležitější byla etnická příslušnost obyvatelstva a vzdělání. Dokládají to i průzkumy mezi voliči ohledně toho, jakou přikládají různým tématům důležitost. Na první místa se dostala migrace a terorismus, zatímco mezinárodní obchod se mezi hlavní témata vůbec neřadil.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz