Co vědí dluhopisy a akcie to netuší?
Akcie dál věří příběhu, že oživení ekonomiky nabírá na obrátkách. Naopak u
dlouhodobých dluhopisů dochází k postupnému poklesu výnosů. S nadsázkou
se dá říci, že podobně jako nevěřící Tomáš zastávají stanovisko – „až uvidím,
tak uvěřím“. Skepsi dluhopisového trhu podporuje i vývoj nominálního HDP, který
zásadní zrychlování ekonomické aktivity zatím nenaznačuje.
High Yield v korekci vs. akcie v růstu
Teoreticky rizikové
korporátní dluhopisy (High Yield Debt – dluhopisy s ratingem horší než
BBB) a akcie sledují stejný faktor, kterým je výnosnost investovaného kapitálu.
Pokud tento výnos není dostatečný, je to špatná správa jak pro rizikové korporátní
dluhopisy, tak pro akcie. Ovšem tato kauzalita platí i opačně pro dobré zprávy.
Proto historicky celkové indexy High Yieldu a akcií (S&P 500) mají velmi
podobný průběh.
Od začátku července
se ale spustila korekce u High Yield, rizikový spread se roztáhl o 60–70 bps.
Celková úroveň rizikové přirážky je sice stále historicky nízká, ale samotná
změna představuje nejvyšší skok od loňského června, kdy Ben Bernanke, tehdejší
šéf FEDu, úvahami o začátku konce QE odstartoval výraznou korekci celého
dluhopisového trhu. Následně široké High Yield Total Return indexy skončí
v červenci ve ztrátě téměř jedno procento, což bude první propad od
loňského léta. Naopak index S&P 500 v červenci pokračuje v růstu
a minulý týden dokonce atakoval historická maxima na dosah psychologické
hranice 2 000 bodů.
Korekce High Yieldu
a samotná výše spreadu naznačují, že americké akcie (měřeno indexem S&P 500)
by neměly být na úrovni cca 2 000 bodů, ale měly by také korigovat na cca 1 800
bodů (téměř –10%). Cesta rizikových dluhopisů a akcií se poprvé po 4 letech
společného vývoje rozchází.
Důvody korekce
High Yieldu – hlavně růst sazeb
Faktorů, které mohou spouštět korekci u rizikových dluhopis, je několik, ale v současnosti se dominantním důvodem stala obava z postupného utažení měnové politiky (konec QE, diskuze o načasování růstu sazeb), což vzhledem k míře přijímaného rizika je logickým vývojem. Dluhopisové trhy si při dosavadním honu za výnosy („hunt for yield“) můžou začít všímat i dalších rizik:
- nízké spready neodpovídají míře zadlužení korporátního sektoru a nárůstu čistého dluhu na rekordní úrovně;
- snížení výhledu na růst ekonomiky, kdy vyšší zadlužení vyžaduje i vyšší velikost/růst nominálního HDP jako proxy za tržby;
- nízké spready neodpovídají míře zadlužení korporátního sektoru a nárůstu čistého dluhu na rekordní úrovně;
- snížení výhledu na růst ekonomiky, kdy vyšší zadlužení vyžaduje i vyšší velikost/růst nominálního HDP jako proxy za tržby;
- obava z toho, jak se bude refinancovat korporátní dluh příští dva roky v případě rostoucích úrokových sazeb.
Ovšem v červenci se obrat
zatím týká jenom rizikových dluhopisů (High Yield), naopak bezpečnější
korporátní dluhopisy (IG - Investment Grade) výraznější změny nezaznamenaly, pouze
se zastavil předchozí pokles rizikové přirážky.
Pokles dlouhodobých výnosů
Paradoxní vývoj
Na jedné straně trhy
přijímají myšlenku o zrychlování ekonomického růstu, ukončení monetární
stimulace včetně zvyšování sazeb, růžky začíná v USA vystrkovat inflace, a
přesto letos pokračuje paradoxní a razantní pokles dlouhodobých výnosů, které
klesly na více než roční minima – 10Y (2,45 %), 30Y (3,25 %). Všechny
zmíněné předpoklady jsou přímo učebnicové příklady pro růst výnosů dluhopisů.
Z tohoto hlediska vše naznačuje, že dluhopisový trh spekulacím o
zrychlování růstu a rychlém růstu sazeb moc nevěří. Dokud tvrdá data jasně
nenaznačí zrychlování růstu, tak dluhopisový trh asi zůstane skeptický. Důvodem
je i loňská zkušenost, kdy dluhopisy měly krvavou druhou polovinu roku, právě
kvůli ukončení QE a zrychlování růstu, ale nakonec výsledek byl jiný a
v 1Q/14 ekonomika dokonce poklesla.
Zbytek
léta a začátek podzimu asi ukáže, jestli pravdu mají dluhopisy / High Yield,
nebo naopak optimistické akcie. Pokud bude pár dní dál pokračovat současný
trend u dluhopisů, hlavně rozšiřování rizikových přirážek (= spread) a současně
akcie budou pokračovat v růstu, S&P 500 bude atakovat hranici 2 000
bodů, může to být příležitost si zaspekulovat na korekci akciového trhu. Historicky
pravdu častěji mívaly dluhopisy než akcie.
Petr Sklenář
Hlavní ekonom J&T BANKY
Petr Sklenářn působí v J&T BANCE od roku 2011, kam přešel po akvizici společnosti ATLANTIK finanční trhy, kde působil od roku 2004. Na pozici hlavního ekonoma se věnuje analýze makroekonomických dat, hodnocení vývoje a prognózám na finančních trzích a analýzám komoditních trhů.
V předchozích letech působil jako finanční analytik v Brněnských vodárnách a kanalizacích a vyučoval na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Petr Sklenář
vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně a
v letech
2002–2004 navštěvoval Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium
(CERGE-EI). V současnosti si rozšiřuje znalosti studiem CFA (Level III).
Ve volném čase se věnuje fotbalu, četbě
a rodině. Má tři děti.
Témata:
- Makroekonomické údaje
- Trh dluhopisů
- Peněžní trh, krátkodobé úrokové sazby
- Zlato, ropa, komodity
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz