Ve čtvrtek budou zveřejněny údaje o HDP v celém regionu

 
Uplynulý týden nebyl opět pro regionální měny příznivý, když nové sankce vůči Rusku a odvetné sankce Ruska se promítnout negativně v hospodářském vývoji těchto zemí. Samozřejmě navíc nelze zamítnout ani možnost dalšího zhoršení situace v budoucnu, což může mít opět negativní dopad na regionální trhy a další riziková aktiva. Nicméně v příštím týdnu by se situace na finančních trzích alespoň na chvíli mohla uklidnit a nelze tak vyloučit korekci předchozích ztrát. Polský zlotý v uplynulém týdnu ztratil 0,6 %, maďarský forint pak přibližně 0,3 %. Paradoxně největší ztráty si připsala česká koruna, která je oproti začátku týdne slabší o 0,7 % a v pátek odpoledne se vůči euru obchodovala okolo 27,86 CZK/EUR (týden zahajovala pod 27,70 CZK/EUR). Největší ztráty pak dosahovala ve středu, když krátkodobě oslabila dokonce nad hladinu 28,00 CZK/EUR. Větší korunové ztráty vůči okolním regionálním měnám však neplynuly z důvodu vyšší citlivosti na růst rizikové averze, tomu je ve skutečnosti naopak, patrně sehrála roli výraznější objednávka na nákup eur za koruny na málo likvidním prázdninovém trhu.
Tento týden jsme se dočkali první várky ekonomických údajů z české ekonomiky. Zatímco maloobchodní prodeje příjemně překvapily svým vysokým růstem o 8,2 % y/y, čímž překonaly i náš nejoptimističtější odhad, průmysl svým růstem o 8,1 % naši předpověď nenaplnil. Míra nezaměstnanosti na sezónně očištěné bázi se v červenci dále mírně snížila a potvrdila předchozí pozitivní trendy.
 
V příštím týdnu budou zveřejněny údaje o inflaci a HDP, a to nejen v české ekonomice. Obecně se očekává, že růst HDP v regionu by měl zůstat ve druhém čtvrtletí solidní. Náš polský kolega očekává růst tamní ekonomiky o 0,4 % mezikvartálně, maďarské HDP by se mělo dle konsensu trhu zvýšit o 0,6 % a u českého očekáváme zlepšení o 0,5 % (v prvním čtvrtletí rostlo HDP o 1,1 % v Polsku a Maďarsku a o 0,8 % v Česku). Dříve než HDP bude zveřejněna spotřebitelská inflace, která by v regionu měla zůstat v červenci na velmi nízkých úrovních. V Polsku se očekává dokonce propad do deflace z červnových 0,3 % y/y na -0,2 %, v Maďarsku by deflace měla pokračovat (-0,1 % v červenci po -0,3 % v červnu). Česká inflace by se měla vydat mírně vzhůru z 0,0 % na 0,3 % (zveřejněna bude v pondělí). Samozřejmě sankce ohledně dovozu potravin do Ruska se promítnou v nižších cenách potravin až v nadcházejících měsících.
Inflace bude nízká letos i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. Červnová meziroční inflace se nacházela na nulové úrovni, v dalších měsících by se již měla postupně posunovat nahoru. Do záporných hodnot se tak pravděpodobně nepodíváme, což byl i cíl intervenčního režimu české centrální banky. V červenci by se oproti předchozímu měsíci měly ceny zvýšit o 0,1 % ( 0,3 % meziročně). Růst očekáváme u regulovaných cen ( 0,1 % m/m), cen pohonných hmot ( 1,0 %) a u jádrových cen ( 0,36 %, respektive 0,07 % SA). Pokles by díky sezónnosti měly zaznamenat pouze ceny potravin      (-1,1 %, respektive 0,2 % SA).
 
Česká ekonomika se vymanila z recese v Q2 13 a vývoj během posledního kvartálu loňského roku a prvního čtvrtletí letošního roku nabral na obrátkách. Ve druhém čtvrtletí by ekonomika měla pokračovat v expanzi, když naše odhady založené na měsíčních datech ukazují na solidní růst o 0,5 %. To je stále dobrý výsledek vzhledem k tomu, že letošní zima byla velmi mírná a dobré počasí určitě pomohlo k silným výsledkům na přelomu roku. Pozitivní příspěvek očekáváme od průmyslu a soukromých služeb. Z poptávkové strany by nejvíce měly přispívat zásoby.

Autor: Jiří Škop