Finmag (Finmag)
Pojištění  |  06.03.2010 15:20:06

Společensky odpovědní pojišťováci?!

Spor o globální klimatické změny běží naplno. Odhady úplného roztátí himálajských ledovců, které připraví o pitnou vodu miliony lidí, i těch antarktických, které zase miliony lidí zaplaví, se neustále mění. Některá čísla však známe poměrně přesně: Nenadálé klimatické příhody stojí pojišťovny celosvětově sto miliard dolarů ročně navíc.

Tyto zprávy pro vás vytváří Finmag.cz.


Většina ze zmíněných miliard kryje škody způsobené ve vyspělých zemích. Tamní zemědělci, průmysl, domácnosti i úřady jsou tak vybaveny relativně rychlou a dostupnou likviditou, která pomůže překonat škodu způsobenou rozmary počasí. Jenže devět z deseti obětí těchto rozmarů v posledních 25 letech žije v rozvojových státech. Těžko srovnávat víkendovou bouři Xynthia či nejničivější evropskou bouři posledních let Kyrill, která v lednu 2007 postihla i Česko, s řáděním cyklónu Nargis v Myanmaru nebo s hurikánem Gustav, který předloni postihl Haiti, zemi dnes postihnutou katastrofou novou.

Bez ohledu na to, jestli si myslíte, že za podobné jevy může člověk, nebo že jsou běžným cyklem přírody, faktem je, že od roku 1970 se počet a síla tropických bouří zvedly o polovinu. Nemluvě o pravidelných povodních, obdobích sucha či krutých zim, které se na první stránky novin nedostávají. Samozřejmě nechci navádět pojišťovny, aby opustily své lukrativní klienty v Evropě či Americe a jaly se chránit zemědělce na Bali či v Bangladéši. Pojištění je přeci komerční produkt. Jenže vytopení či naopak žízniví farmáři bez prostředků na obnovu svého živobytí migrují. A migrují po desetitisících.

Pojištění spočítané podle vydatnosti deště

Snaha tuto situaci zvrátit byla součástí jednání i na loňském kodaňském summitu, který však pro neshody nad novými globálními limity emisí zkrachoval. Řešení se proto muselo hledat jinde a, zdá se, že jednou z cest jsou i nové pojišťovací projekty, na kterých spolupracují soukromé společnosti s neziskovými i mezinárodními společnostmi.

Například Mezinárodní potravinový program OSN ve spolupráci s nevládní humanitární organizací Oxfam America a se soukromým gigantem Swiss RE unikátní pilotní program v Etiopii. Tamní farmáři zaplatí jednorázový poplatek, něco mezi pěti a třiceti dolary, a pojišťovna jim po sezóně vyplatí náhradu podle spadlých srážek až do výše pětinásobku vkladu. Vše hlídá satelit. Likvidita na nákup obživy a nového osiva pro další sezóny je tak zajištěna.

Podobných projektů sdružujících humanitární a mnohé nevládní organizace, dárce i soukromé pojišťovny nyní v rozvojových státech vznikají desítky. V Indii, na Bali nebo v Malawi. Největším z těchto projektů je Karibská iniciativa pro pojištění proti katastrofám (Caribbean Catastrophe Risk Insurance Facility), společný projekt Světové banky, karibských států a několika dalších mezinárodních dárců. Ta rozkládá náklady na odstranění škod po hurikánech a zemětřeseních na šestnáct zúčastněných států, včetně nejnověji postiženého Haiti. V případě karibské iniciativy se proto neměří spadlé srážky, ale síla větru nebo zemětřesení. I v tomto případě však odpadá potřeba návštěv na postižených místech. Prostý údaj o srážkovém úhrnu (v etiopském případě), případně o síle větru (v karibském případě) stačí pro výpočet výplaty pojištění, což celý proces výrazně urychluje.

Někdo radši reparace

Jakýmsi průkopníkem v této oblasti je Munich Climate Insurance Initiative. Cílem této skupiny je kromě mikroprojektů podobných tomu etiopskému vybudovat i celkovou pojišťovací platformu pro krytí škod po přírodních katastrofách. Tedy něco na způsob karibského projektu, ovšem s globálním dosahem. Rozvinuté země by tento projekt stál cca deset miliard dolarů ročně, rozvojové státy, které by se chtěly stát členy, by musely prokázat, že aktivně implementují projekty na snížení rizika, například systémy včasného varování, ochrany obyvatelstva, závlahové systémy nebo protipovodňová opatření.

Jenže, světe div se, mnohé rozvojové země nesouhlasí. Zejména Aliance malých ostrovních států (Alliance of Small Island States) oponuje celému konceptu pojišťování a prosazuje princip kompenzací. Ty by platily rozvinuté země, které jsou podle Aliance za globální změny klimatu odpovědné, zemím rozvojovým, které jsou změnami postižené. Princip ne nepodobný válečným reparacím. Jenže to se vracíme na začátek ke sporu o odpovědnosti za změny, sporu, který dlouhodobě blokuje jakákoli jednání o novém protokolu, co nahradí protokol kjótský. A uvnitř téhle smyčky zatím může vyrůst zajímavý nový pojišťovací obor.

Tyto zprávy pro vás vytváří Finmag.cz.
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Pojištění:

Čt 11:50  Rakouské ženy žijí déle ve špatném zdravotním stavu OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)
St 17:00  Jak vypadá rakouský vozový park? OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688