Drahé kovy aneb jak vzniká komoditní bublina

Zcela bez okolků můžeme prohlásit, že kdo během posledního roku vsadil na zlato, vyhrál. Je už takřka zvykem, že s určitými týdenními nebo měsíčními odmlkami slyšíme: „zlato dosáhlo nového maxima.“ Je to tak. Od začátku listopadu loňského roku, kdy se cena zlata pohybovala mezi 700 a 750 USD za trojskou unci, se cena zvýšila o více než 50%, tedy na hodnotu přesahující 1100 USD za trojskou unci. Index zlata v podobě ETF GLD vzrostl ze 70 USD na 107 USD a např. podle komoditního specialisty, po kterém již bylo pojmenováno několik světových komoditních indexů, Jima Rodgerse, těmto nárůstům není zdaleka konec.

Jim Rogers se ke komoditám jako celku vyjádřil poměrně nedávno a to způsobem, který nenechal bez zamyšlení určitě žádného investora. Podle něj totiž býčí trh s komoditami ještě rozhodně není u konce a ještě pár let potrvá. Zlato by podle Rodgerse mělo v příštích deseti letech dosáhnout hodnoty až 2000 USD za trojskou unci. Pokud by se totiž jeho historická cena očistila o inflaci, cena zlata by měla hravě přesáhnout 2300 USD. „Záležet bude na vývoji mnoha faktorů včetně globální politiky,“ míní Rodgers.

Podobně jako ke zlatu se tento ekonom vyjádřil i ke stříbru a platině. Oba drahé kovy se v současné době nacházejí dramaticky pod svými maximálními cenami, což by podle něj mělo ještě přilákat řadu kupců.

Obdobně je na tom podle něj i ropa. S poklesem celosvětových zásob by se mohla opět nejenom dotknout 150 USD, ale dokonce překonat i 200 USD za barel. Za velmi levný považuje Rodgers i zemní plyn. Cukr, i přes své 28 leté maximum, bude v příštích deseti letech dále zdražovat.

Jedním z hlavních důvodů takovéto předpovědi je ztráta důvěry v americkou měnu a její záměna za měnu rezervní. „Nerad to říkám, ale stane se to. Mám opravdu velké obavy, ale musíme se vypořádat s faktem. Amerika není lepší a dolar bude nahrazen,“ říká Rodgers.

Je potřeba zmínit, že Jim Rodgers má ve svém portfoliu zlato, stříbro, platinu a paladium a kromě amerického dolaru drží ještě japonský jen a singapurský dolar. Jeho slova jsou tak v tomto směru plně podpořena i skutečnými kroky.

Po posledních makroekonomických datech ze 6. listopadu, kdy U.S. Labor Department vyhlásil, že nezaměstnanost ve Spojených státech překročila chmurné očekávání ekonomů a dosáhla hodnoty 10,2% (očekávání bylo 9,9%) a počet nových pracovních míst mimo zemědělství rovněž zaznamenal propad, dává Rodgersově předpovědi za pravdu zase o něco více investorů.

Šéf americké centrální banky Ben Bernanke navíc  o dva dny dříve uvedl, že FED považuje současné ekonomické podmínky za křehké, a proto bude centrální banka nadále udržovat sazby na minimální úrovni po dobu nezbytnou k řádnému ozdravení ekonomiky USA. FED v této souvislosti však neposkytl žádné indikátory naznačující zvyšování úrokových sazeb. Ty jsou v současnosti jedním z hlavních důvodů oslabování americké měny. DXY, ETF na americkou měnu, si za posledních osm měsíců odepsalo přibližně 16%.

Nulové úrokové sazby v současné době fungují jako poměrně solidní lákadlo pro investory, kteří proměňují levně půjčený dolar v nákupy akcií a komodit, což jak se zdá ještě nějaký pátek vydrží.

Co se stane nikdo samozřejmě neví, ale investoři, kteří chtějí zabezpečit své pozice mají pravděpodobně ještě šanci.

Americká centrální banka může začít úrokové sazby zvyšovat až v červnu příštího roku. To vyplývá z výsledků tzv. FED Funds futures prezentovaných agenturou Bloomberg. Prozatím dávají obchodníci 54% šanci na zvýšení sazeb minimálně o 0,50 bazických bodů. Zvýšení by podle odhadů mohlo proběhnout na pravidelném zasedání, které je naplánováno na 23. června 2010.

Zvýšení úrokových sazeb je trhy obecně vnímáno jako silně negativní element, nicméně podle Garyho Pollacka, který spravuje 12 mld USD v New Yorské pobočce Deutsche Bank AG Private Wealth Management, by tomu tentokrát tak být nemuselo.

"To by znamenalo, že FED cítí, že ekonomika, stejně jako finanční systém, je natolik pevná, že snese vyšší úrokové sazby," říká Pollack. "Bylo by to pozitivní pro kapitálové trhy."

Pollack se zde zřejmě opírá o Australský index, který před nedávnem zažil něco podobného. Tamní centrální banka se po dlouhé pauze rozhodla k ráznému činu a 6. října zvýšila nejnižší úrokovou sazbu za posledních 49 let ze 3% na 3,25%. Australský S&P/ASX 200 na tuto zprávu pak reagoval nárůstem o 1,8%.

Podle Tobiase Levkoviche, stratéga ze Citigroup, by měli investoři nakupovat akcie před tím, než sazby vzrostou.“ Od roku 1915, index S & P 500 vzrostl ve 25 z 38 let, kdy se zvýšila diskontní sazba v USA. Energie, informační technologie, průmyslové a komoditní akcie mají tendenci k solidnímu růstu ještě před zpřísněním politiky FED, " řekl Levkovich.

Jestli zvýšení úrokových sazeb přinese další oživení a růst jednotlivých indexů není a nebude ještě dlouho jasný. Pravděpodobnější však je, že tento krok bude stimulem pro americkou měnu.

Na druhou stranu devětasedmdesátiletý George Soros, známý americko-maďarský miliardář, zase koncem října uvedl, že globální ekonomice dojde během roku 2010 nebo 2011 síla a mohla by přijít další vlna recese.

Jeremy Grantham, hlavní investiční stratég v bostonské Grantham Mayo Van Otterloo & Co., napsal minulý měsíc v dopise investorům, že rally končí, a že "fair value" u S&P 500 se pohybuje kolem 860, což je o 20 procent níže než jeho úroveň z poloviny října.

"Myslím, že trh v USA klesne pod reálnou hodnotu" do roku 2010, řekl Grantham. "Firemní ziskové marže zůstávají nad průměrem a pokud mám pravdu, budeme brzy nostalgicky ohlížet na tak vysoké zisky."

Tyto dvě teorie by zase naopak americké měně vůbec nenahrávaly, ale korespondovaly a podtrhly by spíše výhled Jima Rodgerse ohledně růstu zlata, které je obecně považováno za tzv. „Safe Haven.“

CAPITAL PARTNERS a.s.