Senátoři projednají návrh na přímou volbu prezidenta

PRAHA (MEDIAFAX) - Horní komora parlamentu projedná ve čtvrtek na své schůzi návrh zákona senátora Jana Horníka (nezávislý) o přímé volbě prezidenta. Podle něj má být hlava státu volena dvoukolovým systémem.

Kandidáta na prezidenta by dle Horníka mohlo navrhovat i nadále nejméně deset senátorů nebo deset poslanců, ale nově i občané, kteří podpoří kandidáta peticí s 20 tisíci podpisy. Senátorův návrh počítá s přímou volbou, u které by v případě, že ani jeden kandidát neobdržel nadpoloviční počet hlasů, postupovali dva nejúspěšnější. Jestliže by ve druhém kole došlo k rovnosti hlasů, bude rozhodovat los.

Přímá volba prezidenta však pro své schválení vyžaduje ústavní většinu a tedy i hlasy opozice. ČSSD podporou přímé volbě s výhradami vyjadřuje. Kladně vidí přímou volbu i komunisté, ale trvají na splnění několika podmínek. Například požadují nové rozdělení kompetencí mezi prezidenta, parlament a vládu. Současně by rádi prezidentovi zmenšili jeho kompetence a zachovali mu pouze symbolickou funkci.

Zavedením přímé volby prezidenta chce navrhovatel změny ústavy senátor Jan Horník přiblížit prezidentský úřad občanům. Podle Horníka současný systém volby hlavy státu prezidenta příliš zavazuje parlamentu, který ho zvolil.

"Jako stěžejní je nutno uvést otázku legitimity úřadu prezidenta republiky. Cílem navržené úpravy je přiblížit prezidenta občanům možností jeho přímého zvolení. Prezident by takto získal jiný silný druh legitimity a stal by se více nezávislým na stranických dohodách," uvádí v návrhu Horník.

"Argumentem pro zavedení přímé volby prezidenta je rovněž to, že si takovou volbu hlavy státu přeje dlouhodobě většina obyvatel České republiky, což potvrzují průzkumy veřejného mínění," argumentuje v textu návrhu senátor.

V současné době je dle Ústavy České republiky prezident volen nepřímo na společné schůzi obou parlamentních komor. Navrhovat kandidáta může nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. "Zavedení přímé volby prezidenta přitom není popřením parlamentního systému, ale naopak jeho vhodným doplněním. Prezident volený přímo, a tudíž nezávislý na Parlamentu, náš ústavní systém posílí, protože rozšíří možnost občanů rozhodovat přímo o konkrétních věcech veřejného zájmu a posílí jejich důvěru ve stát," vysvětlil Horník.

V západoevropských zemích je prezident volen občany například v Rakousku, Francii, Irsku, Portugalsku, Islandu, Finsku. Ve středovýchodní Evropě po změnách na počátku 90. let došlo k zavedení přímé volby v naprosté většině států, například na Slovensku, Polsku, Litvě, Slovinsku, Chorvatsku, Ukrajině, Rusku, Bělorusku, Rumunsku, Bulharsku, Svazové republice Jugoslávie, Moldavsku, Makedonii i ve všech třech zakavkazských republikách

Adriena Ružicková, Tomáš Paták, ruzickova@mediafax.cz