Zdražení potravin a pohonných hmot přispělo ke zrychlení inflace na 2,9 % (Komentář)

Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR zrychlil z 2,0 % dosažených v únoru a březnu na 2,9 % v dubnu. Výsledek tak skončil v podstatě nad všemi odhady analytiků. Naše prognóza i tržní konsensus očekávaly 2,4 % y/y, zatímco ČNB odhadovala 2,5 % y/y.

Důvodem překvapivě výrazného zrychlení meziroční inflace je především silný meziměsíční růst cen potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se meziměsíčně zvýšily o 1,7 %. Alkoholické nápoje a tabák pak zdražily v průměru o 2,2 %. Tento vývoj tak více než kompenzoval mírný pokles cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) z února a března. V rychlém tempu navíc pokračoval růst cen pohonných hmot. Ty v důsledku zdražení ropy na světových trzích a slabší koruně proti dolaru meziměsíčně vzrostly o 2,7 %. Vyšší ceny potravin a pohonných hmot jsou tak hlavním důvodem zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen. Zatímco ale zvýšení cen pohonných hmot bylo v souladu s naší prognózou, tak dynamika cen potravin byla oproti naší prognóze výrazně vyšší. Jen nepatrně nad naším očekáváním se nacházel růst regulovaných cen (+0,2 % m/m). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny jako celek zvýšily v průměru o 0,7 %.

Struktura dubnové inflace ale vysílá smíšené signály, když jádrová inflace skončila pravděpodobně pod odhady. Ve srovnání s předchozími měsíci byl dubnový meziměsíční růst spotřebitelských cen tažen kategorií zboží. Ceny zboží vzrostly meziměsíčně o 1 % oproti stagnaci v únoru a březnu. Ceny služeb naproti tomu v dubnu meziměsíčně stagnovaly a pokračoval tak trend zmírňující se dynamiky. Přibližnou meziměsíční stagnaci podle nás vykázaly také jádrové ceny jako celek. V meziročním vyjádření pak odhadujeme pokles jádrové inflace z 2,7 % na zhruba 2,5 %, což by bylo mírně pod naším odhadem (2,6 %). Z meziročního úhlu pohledu jádrovou inflaci nad dvěma procenty nadále držel zvýšený růst cen služeb, který zpomalil z 5,4 % na 5,3 % y/y. Meziroční růst cen zboží naopak zrychlil z 0,1 % na 1,4 %. Dynamika nájemného zůstává ustálená. Zatímco meziroční růst imputovaného nájemného v dubnu setrval poblíž nízkého 1 %, růst skutečně placeného nájemného se nadále pohyboval poblíž 7 %.

Inflace by se podle nás měla udržet v tolerančním pásmu centrální banky. Pod třemi procenty by měla zůstat i jádrová složka. Za celý letošní rok však jak celková, tak i jádrová inflace pravděpodobně zůstanou nad 2 %, a tedy i cílem ČNB. Významným rizikem ve směru vyšší inflace je obnovený meziměsíční růst cen potravin. Jejich meziroční pokles byl hlavním důvodem toho, proč inflace v únoru a březnu dosáhla dvouprocentního cíle. Tento nepříznivý vliv by měl být ale vyvážen klesajícími cenami energií pro domácnosti. Většina významných dodavatelů pro následující měsíce ohlásila poměrně výrazné snižování tržních složek cen elektřiny a plynu.