Kolik toho sníme? Tři čtvrtě tuny na obyvatele

Spotřeba potravin od roku 1950 prošla zajímavými vývojovými fázemi. Projevují se na ní jak historické souvislosti, tak ekonomická situace i společenské trendy.

V období 1950 až 2022 činila v Česku průměrná celková spotřeba potravin na jednoho obyvatele a rok, včetně potravinových ztrát a odpadů, 750 kg. Méně než 700 kg na jednoho obyvatele připadlo v letech 1959, 1961, 1962 a 1965. Hranice spotřeby 800 kg byla překonána pouze třikrát v letech 1989, 2020 a 2021.

Celková spotřeba potravin

Spotřeba potravin do roku 1989 svou strukturou i objemem ve velké míře odpovídala úrovni domácí zemědělské výroby. Na začátku 90. let po liberalizaci zahraničního obchodu, s rostoucími dovozy potravin a širokou nabídkou potravinářských výrobků, doznala významných strukturálních změn. S přechodem na tržní ekonomiku spotřebu značně ovlivňuje vývoj cen potravinářského zboží a koupěschopné poptávky obyvatelstva.

Nejnižší kalkulovaná spotřeba potravin na obyvatele koncem 50. let a v prvé polovině 60. let minulého století spadá do období po ukončení kolektivizace zemědělství a rozvoje hospodaření v JZD a státních statcích. Zemědělská výroba se v těchto letech vyrovnávala s dopadem násilných změn vlastnictví, nicméně v následujících dvou desetiletích postupně rostla až do roku 1989, kdy celková zemědělská produkce o více než 60 % přesáhla úroveň z 50. a první poloviny 60. let.

V roce 1989 bylo dosaženo třetí nejvyšší spotřeby potravin na obyvatele, hodnota 807 kg odpovídá socioekonomickému rámci 2. poloviny 80. let. V centrálně řízené ekonomice patřila odvětví zemědělství a potravinářství mezi preferovaná a objem zemědělské prvovýroby, především vzhledem k rozsahu živočišné výroby, tehdy dosáhl svého historického vrcholu. Ceny potravin byly státem stanovené a pro spotřebitele vzhledem k záporné dani z obratu příznivé.

Mezi lety 1989 až 1995 došlo k propadu spotřeby o 90 kg na obyvatele a rok. V tomto období začala restrukturalizace zemědělství a výroba značně klesla, zásadní však byl výrazný růst cen potravin v důsledku zrušení záporné daně z obratu, cenové liberalizace i zavedení daně z přidané hodnoty.

Spotřeba potravin a zemědělská produkce v České republice

Pozn.: Údaje ve stálých cenách 1989.

Od druhé poloviny 90. let vykazovala spotřeba potravin rostoucí trend až do ekonomické krize v roce 2008. Mezi lety 2009 až 2012 spotřeba potravin klesla z hodnoty 783 kg na 748 kg, domácnosti omezovaly své výdaje, ceny potravin v tomto období rostly rychlejším tempem než spotřebitelské ceny úhrnem a míra registrované nezaměstnanosti se držela kolem 9 %.

Oživení ekonomiky v roce 2014 mělo vliv na opětovný růst spotřeby potravin, která v roce 2020 dosáhla 813 kg a v roce 2021 až rekordních 825 kg na obyvatele. V pandemických letech 2020 a 2021 opatření zavedená k omezení šíření nákazy zasáhla do života v republice tak zásadním způsobem, že tentokrát výrazný útlum ekonomiky neznamenal pokles spotřeby potravin. Omezení volného pohybu, kontaktů a sdružování, uzavírání provozoven podniků a škol mělo dopad do zaběhnutého stravovacího režimu domácností, frekvence nákupů potravin i struktury jejich spotřeby. Vzrostl i zájem o samozásobení v rámci hobby aktivit. Doporučení o podpoře imunity se promítla až do historicky nejvyšší spotřeby ovoce (90,6 kg/rok) i zeleniny (96,8 kg/rok) v roce 2021, rekordní v tomto roce byla i celková spotřeba mléka a mléčných výrobků (262,9 kg/rok), a to díky nejvyšší zaznamenané spotřebě sýrů (14,4 kg/rok), také jogurtů a podobných výrobků (37,2 kg/rok). Maximální spotřebu potravin v roce 2021 podpořil i cenový vývoj, když meziroční míra inflace činila u potravin a nealkoholických nápojů 0,8 %, zatímco celková míra inflace dosáhla 3,8 %.

Pokles spotřeby potravin v roce 2022 byl důsledkem omezování výdajů domácností v reakci na propad reálných výdělků a meziroční navýšení cen potravin o 16,7 %. Změny ve spotřebě jednotlivých druhů potravin dokládají snahu domácností šetřit úpravou jídelníčku. Celková spotřeba potravin na jednoho obyvatele 793 kg byla v roce 2022 meziročně nižší o 32 kg a klesla přibližně na úroveň posledních předcovidových let. V porovnání s rokem 2021 se spotřebovalo méně mléka a mléčných výrobků, masa, vajec, tuků, brambor, ovoce i zeleniny. Vzrostla spotřeba pečiva, rýže, luštěnin, cukru, kávy a také piva.

Spotřeba potravin a míra inflace v České republice

Obiloviny v hodnotě mouky

Spotřeba obilovin v hodnotě mouky byla nejvyšší v 50. a 60. letech minulého století s klesajícím trendem z historicky maximální spotřeby 154,5 kg na obyvatele a rok právě v roce 1950. Od 70. let po současnost se již jejich spotřeba zásadně neměnila, v tomto období kolísala v intervalu 104,0 kg/rok (1999) až 118,2 kg/ rok (1993), v roce 2022 dosáhla 113,9 kg/rok. Zásadní změna nastala v druhovém zastoupení mouky, zatímco v roce 1950 byl podíl žitné mouky na celkové spotřebě mouky 35,9 %, v roce 2022 pouze 7,3 %. Konzumace rýže vzrostla ze svého minima 0,9 kg/rok v roce 1950 na rekordní spotřebu 9,0 kg/rok v roce 2022.

V kategorii mlýnských a pekárenských výrobků došlo za sledované období ke snížení spotřeby chleba více než o polovinu (z 87,4 kg/rok na 39,1 kg/rok) a naopak ke zdvojnásobení spotřeby pšeničného pečiva (z 26,2 kg/rok na 53,9 kg/rok). Spotřeba těstovin stoupla dokonce vícenásobně, a to z 2,0 kg/rok na 7,3 kg/rok, nejvyšší (8,2 kg/rok) byla v roce 2018.

Spotřeba těstovin, rýže a luštěnin (kg/obyvatel za rok)

Podíly obilovin v hodnotě mouky na celkové spotřebě (%)

Maso a ryby

V roce 1950 byla celková spotřeba masa 48,6 kg/rok s podílem vepřového 51,6 %, hovězího 30,9 %, telecího 6,2 % a drůbežího 4,9 %, zbylých 6,4 % připadlo na skopové, kozí, koňské, zvěřinu a králíky. V roce 2022 celková spotřeba masa dosáhla 82,9 kg/ rok, vepřové maso stále převažovalo (53,0 %), avšak na druhou pozici ve spotřebě podle druhů se dostala drůbež (33,9 %), hovězí se na spotřebě podílelo již jen 10,6 % a na ostatní druhy včetně telecího připadlo pouze 2,4 %. Maximálnímu rozsahu chovu hospodářských zvířat v republice ve druhé polovině 80. let odpovídala také spotřeba masa, rekordní byla v roce 1989 s hodnotou 97,4 kg/rok, s podílem vepřového a hovězího dohromady více než 82 %, tedy z dietetického hlediska nevhodná převaha červeného masa.

Spotřeba ryb ve sledovaných letech vzrostla z 3,5 kg/rok na 5,9 kg/rok, největší byla během 70. let s maximem 6,8 kg/rok (1976).

Spotřeba masa (kg/obyvatel za rok)

Mléko, mléčné výrobky a vejce

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (mimo másla) se nad pomyslnou hranici 240 kg/ rok dostala krátce na začátku 50. let, po celá 80. léta a ještě na počátku 90. let, pak v letech 2007 až 2010 a od roku 2015 do roku 2022. Nejvyšší spotřeby nad 260 kg/rok bylo dosaženo ve dvou letech covidové pandemie. Propady ve spotřebě byly dva. První s minimální spotřebou 170,8 kg/rok v roce 1962, druhý v roce 1993 (190,1 kg/rok).

Samotná spotřeba konzumního mléka od roku 1950 do roku 2022 klesla bezmála o dvě třetiny na 59,5 kg/rok, naopak spotřeba sýrů za sledované období vzrostla 8,6krát na 13,8 kg/rok, spotřeba tvarohu 4,5krát na 5,0 kg/rok. Spotřeba ostatních mléčných produktů (jogurty, podmáslí apod.) se sleduje až od roku 1964, od té doby je vyšší pětinásobně (35,7 kg/rok v roce 2022).

Spotřeba vajec se za sledované období zvýšila ze 181 ks/rok na 234 ks/rok. Nepřetržitě nad hranicí 300 ks/rok se pohybovala v letech 1977 až 1994, s maximem spotřeby 340 ks/rok (1988, 1990).

Spotřeba mléka, vajec a sýrů (kg/obyvatele za rok)

Ovoce

V roce 1950 byla spotřeba ovoce v hodnotě čerstvého 62,9 kg/rok s 96,5% podílem ovoce mírného pásma, v roce 2022 celková spotřeba ovoce dosáhla 87,4 kg/ rok a podíl ovoce mírného pásma klesl na 57,9 %. Nicméně spotřeba v roce 1950 převyšovala průměr 50. let, ten byl jen 52,3 kg/rok, ještě nižší spotřeba ovoce byla v 60. a 70. letech, a to 46,1 kg/rok, respektive 48,7 kg/rok. V 80. letech se spotřeba již zvyšovala, zásadní zlom však nastal v devadesátých letech, během kterých se prakticky zdvojnásobila spotřeba jižního ovoce, a to z 14,9 kg/rok na 29,0 kg/rok. Z ovoce mírného pásma zůstávají po celé období nejčastěji konzumovaným druhem jablka, v roce 2022 v této kategorii činila jejich spotřeba téměř polovinu (24,7 kg/rok), z ostatních druhů měly nejvyšší podíl na spotřebě švestky (11,2 %) následované vinnými hrozny (7,3 %), hruškami (6,2 %), jahodami (5,3 %), broskvemi (5,1 %) a meruňkami (3,6 %). Spotřeba jižního ovoce vzrostla mezi lety 1950 až 2022 z 2,2 kg/rok na 36,8 kg/rok. Zastoupení jižního ovoce je ve spotřebě rozloženo rovnoměrněji, v roce 2022 byl podíl pomerančů a mandarinek 34,8 %, banánů 33,2 %, citrónů a grapefruitů 11,6 %.

Zelenina, brambory a luštěniny

Spotřeba zeleniny v průběhu sledovaných let nedoznala takových rozdílů jako spotřeba ovoce. U zeleniny se spotřeba pohybovala v rozmezí hodnot 60,0 kg/rok až 96,8 kg/rok, u ovoce to bylo 33,2 kg/rok až 90,6 kg/rok. Spotřeba zeleniny byla nejnižší v 70. letech (64,6 kg/rok), poté po desetiletích pravidelně rostla, hranici spotřeby vyšší než 90 kg/rok překonala zatím jen v roce 1960 a v letech 2020 a 2021. V roce 2022 se největší měrou na celkové spotřebě zeleniny (87,4 kg/rok) podílela rajčata (12,0 kg), cibule (10,8 kg), mrkev (7,2 kg), melouny (7,0 kg), zelí (6,7 kg) okurky salátové (5,7 kg), paprika (5,5 kg), květák (2,7 kg), celer (2,6 kg), okurky nakládačky (2,3 kg) a hlávkový salát (2,2 kg).

Spotřeba brambor se od roku 1950 do roku 2022 snížila více než o polovinu, ze 145,9 kg/rok na 69,2 kg/ rok. Snižování jejich spotřeby bylo v desetiletích plynulé až do zaznamenané nejnižší spotřeby v roce 2009 (64,9 kg/rok), od té doby kolísá v intervalu 65 až 70 kg.

Luštěniny, přestože jejich spotřeba se ve sledovaných letech zvýšila 2,5krát z 1,5 kg/rok na 3,7 kg/rok tvoří stále, i přes doporučení výživových poradců, malou část našeho jídelníčku. Nicméně v roce 2022 byla spotřeba rekordní: 1,8 kg hrachu, 1,1 kg fazolí a 0,8 kg čočky.

Nápoje

Celková spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů postupně rostla z 12,8 litru/rok v roce 1950 až do maximální spotřeby 297,0 litru/rok v roce 2008, od té doby je trend klesající, v roce 2022 dosáhla spotřeba 230,5 litru/rok a podle položek to bylo 85,4 l limonád, 64,5 l tzv. ostatních nápojů (např. osvěžující nápoje, ovocné a zeleninové šťávy, sirupy), 51,7 l minerálek a 28,9 l sodových vod. Spotřeba alkoholických nápojů v litrech se ve sledovaném období zvýšila o 55,9 % na 169,5 litru/rok, tom piva o 43,7 % na 142,9 litru, vína o 243,4 % na 19,9 litru a lihovin (s obsahem alkoholu přepočteným na 40 %) na téměř dvojnásobnou hodnotu 6,8 litru. Vrcholná léta celkové spotřeby alkoholu, kdy se jeho konzumace nepřetržitě pohybovala nad hranicí 180 litrů, byla v období 1995 až 2008, a to díky nejvyšší spotřebě piva (v průměru 159,6 l) a lihovin (v průměru 8,1 l). Naproti tomu vína se v těchto letech spotřebovalo v průměru 16,5 l, avšak jeho obliba stále rostla a v posledních pěti letech se jednalo již o průměrnou spotřebu 20,2 l.

Změny ve struktuře spotřeby

Strukturu spotřeby potravin v 50. a 60. letech minulého století charakterizuje výživově nadměrná spotřeba brambor a obilovin v hodnotě mouky a solidní zásobování zeleninou. Potraviny živočišného původu se na spotřebě podílely méně než v následujících desetiletích. V 50. letech byla nejnižší spotřeba masa, ryb, vajec, v 60. letech mléka a mléčných výrobků.

S rozvojem živočišné výroby v 70. a 80. letech dochází postupně k nárůstu spotřeby všech potravin živočišného původu, v 80. letech bylo dosaženo nejvyššího podílu těchto potravin na celkové spotřebě. Z výživového hlediska dochází k nadměrné konzumaci červených mas a živočišných tuků. Pozitivní je rostoucí spotřeba mléčných výrobků a sýrů.

Změny socioekonomických faktorů po roce 1989 znamenaly pozitivní posun ve spotřebě potravin, významně se rozšířila nabídka jak nezpracovaných potravin, tak potravinářských výrobků, sezonní potraviny jsou k dispozici běžně i mimo tradiční období. Opět se zvyšuje podíl potravin rostlinného původu na celkové spotřebě, a to v důsledku rostoucí spotřeby ovoce a zeleniny. Z potravin živočišného původu se v absolutních číslech nad úrovní 80. let v posledních letech drží spotřeba mléka a mléčných výrobků, zatímco spotřeba vajec, živočišných tuků a masa je nižší. U masa došlo k pozitivnímu posunu v konzumaci podle druhů, podíl hovězího a vepřového klesá a roste podíl masa drůbežího.

Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.