Otázky a odpovědi: Globální reakce EU na koronavirovou pandemii

Přislíbí EU nové finanční prostředky? Využije rezervu Evropského rozvojového fondu?

Za účelem řešení bezprostřední zdravotní krize a souvisejících humanitárních potřeb v partnerských zemích, jakož i dlouhodobého a strukturálního dopadu na společnosti a ekonomiky v partnerských zemích EU zajistí partnerským zemím finanční podporu ve výši více než 15,6 miliardy EUR ze zdrojů na stávající vnější činnost. Společně s našimi partnery zajišťujeme přesměrování značných finančních prostředků EU, které jim již byly přiděleny, což jim pomůže vypořádat se s dopadem koronavirové pandemie.

Velká část finančních prostředků vychází z nového zaměření stávajících fondů a programů tak, aby byly relevantní pro boj s koronavirovou nákazou, přičemž tato částka zahrnuje 5,2 miliardy EUR ve formě půjček od Evropské investiční banky, které budou urychleny. Z těchto zdrojů by měla být financována jak krátkodobá, tak i střednědobá až dlouhodobá opatření, přičemž by to zahrnovalo rovněž využití rozpočtových záruk sloužících k mobilizaci dodatečných soukromých zdrojů. Jedná se o příspěvek EU na podporu prostřednictvím týmu Evropa (Team Europe), která kombinuje zdroje EU, jejích členských států, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Z celkového balíčku v hodnotě 15,6 miliardy EUR bude 3,25 miliardy EUR směřováno do Afriky, včetně 2,06 miliardy EUR pro subsaharskou Afriku a 1,19 miliardy EUR pro země severoafrického sousedství.

Pro celý region sousedství EU zajišťuje celkem 3,07 miliardy EUR – 2,1 miliardy EUR pro jižní partnerské země a 962 milionů EUR pro země Východního partnerství – a dalších 800 milionů EUR je určeno pro západní Balkán a Turecko.

Navíc celkový balíček zahrnuje další 1,42 miliardy EUR v zárukách pro Afriku a země sousedství z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj.

EU podpoří Asii a Tichomoří částkou 1,22 miliardy EUR; dalších 291 milionů EUR půjde Africe, karibské oblasti a Tichomoří; 918 milionů EUR na podporu našich partnerů v Latinské Americe a Karibiku a 111 milionů EUR na podporu zámořských zemí a území.

Financování je rozděleno do tří oblastí: 502 milionů EUR na naléhavou, krátkodobou odezvu na mimořádné události; 2,8 miliardy EUR na podporu výzkumu, zdravotnictví a vodovodních systémů v partnerských zemích a 12,28 miliardy EUR na řešení ekonomických a sociálních důsledků.

Evropská komise již vyčlenila 25 milionů EUR z rezervy Evropského rozvojového fondu na podporu Světové zdravotnické organizace v její bezprostřední a krátkodobé reakci na koronavirus v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT), jakož i 30 milionů EUR z rezerv rozpočtu ECHO, přičemž bude dále zkoumat potřeby podpory. Tyto finanční prostředky pro WHO přispějí k celosvětové připravenosti, prevenci a zamezení šíření viru a podpoří země s nejméně účinnými zdravotními systémy.

Budou nějaké programy pozastaveny z důvodu upřednostnění boje proti pandemii koronaviru? Která odvětví budou dotčena?

Proces změny zaměření zajistí, že finanční prostředky budou čerpány z programů, které nelze v důsledku pandemie realizovat dle plánu. Životně důležité programy poskytující základní služby, jako je zdravotní péče, potravinové zabezpečení, výživa, voda, hygienická opatření a vzdělávání, mohou i nadále fungovat, a budou v co největší možné míře rozšířeny na boj proti koronavirové nákaze.

Budou finanční prostředky, které byly dříve přiděleny jedné zemi, přesměrovány na jinou zemi?

Přesměrování finančních prostředků v rámci probíhajících programů a mezi nimi bude provedeno v rámci stávajících přídělů pro jednotlivé země. V této fázi se nepředpokládá přerozdělení prostředků z jedné země do druhé. Evropská komise však v současné době prověřuje veškeré zdroje, včetně regionálních zdrojů, za účelem dostatečného financování reakce na koronavirus.

Partnerské země a regiony budou do tohoto hodnocení zapojeny.

Bude část těchto finančních prostředků mít podobu úvěru a přispěje i soukromý sektor?

Ano. Na projekty kombinující zdroje využijeme všechny formy financování, jako je záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a úvěry od našich partnerských finančních institucí. Využijeme záruku, abychom pomohli malým podnikům s likviditou a pracovním kapitálem a umožnili, aby více lidí dostalo lékařkou péči, kterou potřebují.

Plán vnějších investic (EIP) EU zahrnuje finanční záruku ve výši 1,55 miliardy EUR – záruku Evropského fondu pro udržitelný rozvoj – z čehož 500 milionů je dáno k dispozici pro země v sousedství EU, s cílem získat mnohem více veřejných a soukromých investic. Nyní přesměrujeme většinu těchto prostředků na reakci na koronavirovou pandemii. Upřednostníme financování malých podniků, financování v místní měně a zdravotní péči.

V rámci evropského plánu vnějších investic jsou rovněž financovány projekty kombinující zdroje. Kombinují grant EU s půjčkami nebo jinými formami financování z veřejných a soukromých zdrojů. V současné době spolupracujeme s našimi partnerskými zeměmi a finančními institucemi s cílem zjistit, které projekty bychom měli posílit, urychlit nebo podpořit.

Například ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a za podpory Nadace Billa a Melindy Gatesových urychlíme investice do laboratoří prostřednictvím Evropské platformy pro zdravotní záruky v Africe ve výši 80 milionů EUR s cílem řešit jeden z největších problémů v oblasti zdravotní péče v Africe, jímž je nedostatek testovacích laboratoří.

Pokud zvýšíte rozpočtovou podporu pro vlády, jak budete kontrolovat poskytování pomoci?

Evropská komise má v úmyslu předsunout a/nebo zvýšit rozpočtovou podporu EU pro partnerské země, pokud budou splněny důležité podmínky a záruky.

Finanční pravidla EU stanoví zvláštní záruky v případě rozpočtové podpory v souvislosti s krizí. Například zvláštní dodatečné podmínky mohou stimulovat opatření v reakci na koronavirus, sledovat poskytování služeb (např. zdravotnictví, sociální pomoc) nebo poskytovat záruky v oblasti správy veřejných financí. Partneři mají povinnost podávat zprávy a rozpočtová podpora podléhá auditní kontrole. Do provádění jsou vždy zapojeny mezinárodní finanční instituce, zejména Mezinárodní měnový fond (MMF).

Podpora z rozpočtu EU měla zásadní význam při poskytování pomoci 23 zemím, které v posledních deseti letech čelily krizím: byly to například Guinea, Libérie, Sierra Leone během vypuknutí epidemie eboly; Haiti v roce 2010 a Nepál v roce 2015 po zemětřesení či karibské ostrovy po hurikánu; Ukrajina v roce 2014 nebo Gambie v roce 2016 pro politickou transformaci a Jordánsko v případě přelití syrské krize.

Které země budou pomoc čerpat nejvíce? Proč jsou rozdíly ve financování mezi některými regiony a zeměmi tak velké, jaká je logika rozdělování?

Logika rozdělení zdrojů vychází z potřeb našich partnerských zemí, avšak zohlední také přidanou hodnotu, účinnost a doplňkovost zdrojů EU v porovnání s tím, co dělají ostatní evropské a neevropské zúčastněné strany. Příspěvek EU na humanitární pomoc při mimořádných událostech bude přidělen na základě potřeb na místě a bude upřednostňovat nejzranitelnější skupiny.

Rozdělení zdrojů EU by nemělo být odděleno od toho, jak členské státy EU přispějí k řešení krátkodobého až střednědobého a dlouhodobého dopadu krize v našich partnerských zemích a regionech.

Bude EU souhlasit s odpuštěním dluhu rozvojovým zemím?

Očekává se, že potřeby veřejného financování v rozvojových zemích se v nadcházejících týdnech a měsících značně zvýší a že opatření přijatá multilaterálními věřiteli nebudou k překlenutí mezery ve financování dostačující. V této souvislosti je cílem společné výzvy MMF a Světové banky k dluhovému moratoriu pro nejchudší země se zvýhodněnými půjčkami od Mezinárodní asociace pro rozvoj zmírnit dluhové břemeno od bilaterálních oficiálních věřitelů. EU tuto globální a koordinovanou reakci podporuje.

Bude však potřeba více času na lepší posouzení dopadu krize a finančních potřeb každé země Mezinárodní asociace pro rozvoj a na určení toho, jaký způsob zmírnění dluhového břemene nebo restrukturalizace je zapotřebí. Veškeré nové půjčky, a to i vysoce zvýhodněné, by měly být realizovány v rámci Světové banky a MMF, aby byla zajištěna udržitelnost veřejného dluhu.

Přispěje EU k nové výzvě Organizace spojených národů týkající se poskytnutí více než 2 miliard USD a k návrhům ostatních dárců?

EU a její členské státy nasměrují významnou část své reakce na koronavirovou pandemii prostřednictvím Organizace spojených národů. Očekává se, že významná část humanitární reakce EU, která je součástí tohoto balíčku, půjde na programy, na něž se vztahuje globální plán humanitární reakce na koronavirus, avšak EU rovněž poskytne finanční prostředky přímo Červenému kříži / hnutí Červeného půlměsíce a nevládním organizacím.

Jen v roce 2018 dosahovaly finanční prostředky Evropské komise poskytnuté Spojeným národům 2,9 miliardy EUR. EU a její členské státy jsou společně i nadále největším finančním přispěvatelem do OSN, což pokrývá přibližně 30 % veškeré práce OSN.

EU již vyčlenila 114 milionů EUR na plán strategické připravenosti a reakce vydaný OSN, který vede Světová zdravotnická organizace, s cílem posílit připravenost na reakci na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví v zemích s nedostatečnými zdravotnickými systémy a omezenou odolností. V nedávné době EU rovněž přispěla částkou 30 milionů EUR do společného fondu OSN pro cíle udržitelného rozvoje, který se nyní nově zaměřuje na reakci na koronavirovou pandemii.

Jakou částkou EU přispěje k celosvětovým iniciativám, jako je např. GAVI (Světová aliance pro vakcíny a imunizaci), k vývoji vakcín?

EU do roku 2020 přispěje k celosvětovým iniciativám v oblasti zdraví částkou 1,3 miliardy EUR, včetně 200 milionů EUR na Světovou alianci pro vakcíny a imunizaci (GAVI) na stávající strategické období 2016–2020. Evropská komise v současné době zkoumá, kdy a jakou formou oznámit svůj závazek pro doplnění zdrojů GAVI na příští období 2021–2025.

EU rovněž přislíbila poskytnout 475 milionů EUR Globálnímu fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii na období 2019–2022, 26,5 milionu EUR na nástroj pro globální financování, 114 milionů EUR Světové zdravotnické organizaci – a nejnověji s navýšením o dalších 25 milionů EUR a 45 milionů EUR Populačnímu fondu OSN.

Co bude dále učiněno na podporu výzkumu v oblasti koronaviru, z něhož mají prospěch i lidé nacházející se mimo EU?

Evropská komise podpoří výzkum v oblasti diagnostiky, léčby a prevence částkou až 140 milionů EUR, včetně 90 milionů EUR prostřednictvím iniciativy pro inovativní léčiva, což je partnerství mezi EU a farmaceutickým průmyslem, a v rámci Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), což je partnerství mezi EU, 14 evropskými zeměmi a 16 zeměmi Afriky. Tato částka bude rozdělena takto:

• až 45 milionů EUR z programu Horizont 2020 a podobný závazek ze strany farmaceutického průmyslu, pokud jde o projekty zaměřené na vývoj léčby a diagnostiky za účelem lepšího boje s koronavirovou pandemií a ke zlepšení připravenosti na případné budoucí epidemie.

Prostřednictvím programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních:

• podpora ve výši 4,75 milionu EUR na výzkum v oblasti připravenosti na koronavirovou pandemii v subsaharské Africe s cílem pomoci zlepšit kapacity v oblasti dohledu, vyvinout diagnostiku, validovat stávající testy a slibné způsoby léčby a podpořit klinické řízení.
• 18 milionů EUR na posílení kapacit pro provádění klinických hodnocení ve více zemích v subsaharské Africe a na konsolidaci spolupráce mezi jižními zeměmi a mezi severem a jihem mezi výzkumnými pracovníky a institucemi; podporovat vytváření sítí s cílem maximalizovat dopad klinického výzkumu v Africe.
• 5 milionů EUR na odbornou přípravu výzkumných pracovníků a na vytvoření skupiny epidemiologů, kteří se ve spolupráci s africkými středisky pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) zaměřují na propuknutí nákazy a reakci na pandemii v subsaharské Africe.
• Kromě toho dvě velká výzkumná konsorcia v subsaharské Africe, ALERRT a PANDORA-ID-NET, již přesměrovala svůj výzkum na koronavirus a spolupracují s africkým střediskem pro kontrolu nemocí (ACDC) s cílem zlepšit diagnostiku a zabránit přenosu koronaviru v Africe. Budou spolupracovat například s týmy pro reakci na mimořádné události, které jsou zakládány v různých afrických regionech.

Kolik prostředků investovala EU do posílení odvětví zdravotnictví partnerských zemí v posledních letech?

V období 2014–2020 poskytla EU do zdravotnictví v partnerských zemích 2,6 miliardy EUR. Část těchto prostředků je přímo zaměřena na zdravotní bezpečnost a zároveň posiluje zdravotnické systémy.

Programy EU v oblasti zdraví dosáhly v období 2013–2017 pozoruhodných výsledků v různých odvětvích. Například poskytly podporu pro více než 19 milionů porodů za účasti kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, úplné očkování pro více než 13 milionů dětí, umožnily více než 57 milionům žen užívat antikoncepci, 11 milionům osob zajistily život zachraňující léčbu, včetně zachráněných životů v souvislosti s AIDS, tuberkulózou a malárií. Podpora ze strany EU přispěla k měřitelnému zlepšení kvality primární zdravotní péče na celém světě.

Podpora přístupu ke zdravotní péči a zlepšující se výsledky v oblasti zdraví byly rovněž po řadu let zásadním prvkem práce EU. EU přispěla 102 miliony EUR na program Partnerství pro všeobecnou zdravotní péči pod vedením Světové zdravotnické organizace, z něhož čerpá pomoc 115 zemí na celém světě, včetně afrických, karibských a tichomořských zemí, zemí východní Evropy, střední Asie a jihovýchodní Asie. EU v reakci na pandemii koronaviru zmobilizuje dalších 41,5 milionu EUR, včetně 25 milionů EUR nového financování z rezervy Evropského rozvojového fondu na připravenost v oblasti udržitelného zdravotního zabezpečení a posilování zdravotních systémů za účelem zvýšení připravenosti na mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví a schopností jednotlivých zemí předcházet zdravotním rizikům a hrozbám, zjišťovat je a reagovat na ně.

Jako první reakci na mimořádnou událost podepsala EU s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) smlouvu s cílem poskytnout podporu přizpůsobenou konkrétním podmínkám za účelem posílení připravenosti a schopnosti reakce partnerských zemí v současné mimořádné situaci. Tato nová iniciativa EU pro zdravotní bezpečnost ve výši 9 milionů EUR se vztahuje na všechny země evropského sousedství a země procesu rozšíření a zaměřuje se na budování kapacit epidemiologů a zdravotnických pracovníků v první linii v partnerských zemích. Část programu týkající se reakce na mimořádné události byla zahájena a umožňuje analýzu nedostatků na základě podrobných průzkumů v jednotlivých zemích, přičemž na pomoc a poradenství budou k dispozici specializovaní pracovníci střediska ECDC.

Co EU učiní, aby bylo zaručeno, že v rozvojových zemích nedojde v důsledku pandemie k nedostatku potravin?

Koronavirová pandemie zhorší nestabilitu potravinových systémů, která se již řeší prostřednictvím programů EU v oblasti humanitární a rozvojové reakce.

V celosvětové zprávě o potravinových krizích z roku 2019 bylo uvedeno, že 113 milionů lidí v 53 zemích zažilo v roce 2018 akutní hlad a potřebovalo naléhavou potravinovou pomoc a pomoc v oblasti výživy a živobytí. Tato zpráva odráží bez příkras hlad způsobený konflikty a nejistotou, klimatickými otřesy a ekonomickými turbulencemi. Zpráva z roku 2020 bude zveřejněna v nadcházejících týdnech a probíhají jednání s agenturami se sídlem v Římě (Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodním fondem pro zemědělský rozvoj (IFAD), Světovým potravinovým programem (WFP)), mimo jiné s cílem posoudit, do jaké míry bude mít koronavirová pandemie v nadcházejících týdnech a měsících dopad na zemědělsko-potravinářské zásobovací řetězce v rozvojových zemích a jak nejlépe pomoci malým zemědělcům, aby si udrželi živobytí.

Zvláštní důraz je kladen na již tak nestabilní situaci, zejména v subsaharské Africe, kde se již projevují velké hrozby v oblasti zajišťování potravin a výživy, jako je např. invaze pouštních kobylek ve východní Africe/Africkém rohu, na jejichž řešení EU nedávno vyčlenila 11 milionů EUR.

Jak EU podporuje Afriku v boji proti koronaviru?

Afrika je pro EU prioritou. Navrhujeme přerozdělit, urychlit a upřednostnit 3,25 miliardy EUR ze stávajících programů za účelem reakce na potřeby v Africe.

Podobně jako zbytek světa se africké země potýkají s okamžitými potřebami v oblasti zdravotní péče a rovněž ponesou hospodářské a sociální důsledky celosvětové pandemie. Pokles celosvětové poptávky a cen komodit spolu se zvyšujícími se omezeními a nižšími příjmy budou mít obrovské sociální a ekonomické náklady. Zločinecké a teroristické organizace rovněž využívají krize k tomu, aby pokračovaly v útocích v několika zemích, dále oslabovaly přítomnost států a možné poskytování služeb, a to zejména v odlehlých oblastech. Ve všech zemích bude rozhodující ochrana fiskálního prostoru za účelem ochrany sociálních služeb a zachování bezpečnosti.

Prostřednictvím delegací EU sledujeme každý den situaci v každé zemi, abychom zajistili, že naše reakce odpovídá danému kontextu a je přizpůsobená místním potřebám.

Balíček EU zahrnuje přímou dvoustrannou podporu zemím, jakož i financování mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a další agentury OSN. Podpora se zaměří na posílení připravenosti a schopnosti reakce zemí s nejméně účinnými systémy zdravotní péče. EU rovněž financuje výzkum, který pomáhá odhalovat přenos koronaviru v Africe a předcházet mu. Tyto sítě spolupracují například s týmy pro reakci na mimořádné události, které jsou zakládány v různých afrických regionech.

EU od roku 2014 posiluje vnitrostátní systémy zdravotní péče ve 13 afrických zemích částkou ve výši přibližně 1,1 miliardy EUR. Naše reakce na boj proti koronaviru se zaměří na specifické dodatečné potřeby, jimž země v souvislosti s touto pandemií čelí.

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku (EUTF) je zejména určen k řešení základních zdravotních potřeb zranitelných skupin, jako jsou vnitřně vysídlené osoby, uprchlíci, žadatelé o azyl, migranti. EU v rámci EUTF úzce spolupracuje se všemi partnery na místě s cílem zajistit rovný přístup k systému zdravotní péče a usilovat o prevenci nemocí a podporu zdraví, a to zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami obyvatelstva, jako je obyvatelstvo v pohybu. Tato celosvětová pandemie může být kontrolována pouze tehdy, pokud existuje inkluzivní přístup, který chrání práva každého jednotlivce na život a zdraví.

Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních zahájí tři výzvy k vyjádření zájmu z programu Horizont 2020 ve výši více než 25 milionů EUR na podporu výzkumu viru a posílení výzkumných kapacit v subsaharské Africe. První výzva, která byla zahájena dne 7. dubna, se zaměří na rozvoj kapacit v oblasti dohledu a diagnostiky, na validování stávajících testů a testování terapeutických přípravků pro slibné látky.

EU ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a za podpory Nadace Billa a Melindy Gatesových urychlí investice do laboratoří pro testování koronaviru v Africe prostřednictvím 80 milionů EUR pro Evropskou platformu pro zdravotní záruky v Africe.

Zde uvádíme několik příkladů toho, co činíme na bilaterální úrovni:

V Nigérii EU přispěje částkou 50 milionů EUR na provádění plánu reakce OSN na koronavirus a 10 milionů EUR bylo mobilizováno na pomoc Etiopii s cílem zvýšit počet diagnostických laboratoří, sad na provádění testů a léčebných zařízení. V Súdánu EU pracuje na zajištění přístupu k čisté vodě a hygieně a zvýšení informovanosti o viru prostřednictvím humanitárního projektu v hodnotě 10 milionů EUR.

V Sierra Leone bude poskytnuta částka 34,7 milionu EUR na řešení ekonomických důsledků koronaviru prostřednictvím rozpočtové podpory na posílení makroekonomické odolnosti a stability a vnitrostátního plánu reakce (25 milionů EUR); převody hotovosti umožní ochranu příjmu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva prostřednictvím Světové banky (5,2 milionu EUR) a podpora odvětví zemědělství zvýší produkci potravin (4,5 milionu EUR).

Pomůže krize vyvolaná virem Ebola africkým zemím v boji proti koronaviru?

Investice v zemích postižených ebolou na posílení schopnosti reakce jejich národních systémů zdravotní péče se nyní vyplácejí, neboť tyto země zvýšily odolnost pro zvládnutí této krize.

Během propuknutí epidemie viru Ebola bylo vyvinuto obrovské úsilí, aby tato nákaza mohla být kontrolována vhodnou léčbou a očkovacími látkami. Kromě toho byla činnost rovněž zaměřena na řešení dalších souvisejících oblastí. V roce 2017 zahájila EU projekt EBO-SURSY, který zlepšuje detekci onemocnění virem Ebola u volně žijících zvířat v afrických zemích. Tento projekt je již dobře prováděn v řadě západoafrických a středoafrických zemí prostřednictvím školení, budování kapacit a epidemiologického dozoru pomocí odběru vzorků u volně žijících zvířat a jejich laboratorních analýz. Dále spolupracujeme se Světovou organizací pro zdraví zvířat, aby bylo možné využít zkušeností s projekty v této oblasti, rozšířit aktivity v oblasti epidemiologického dozoru na přítomnost koronaviru u volně žijících živočichů.

V roce 2018 byly v subsaharské Africe zahájeny dva projekty kooperativního výzkumu prostřednictvím Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních z programu Horizont 2020 za účelem řešení připravenosti na epidemii eboly, a to ve spolupráci s Africkým střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí: ALERRT a PANDORA-ID-NET. Obě konsorcia již přeorientovala svůj výzkum na koronavir.

Byly vytvořeny balíčky týmu Evropa pro západní Balkán?

V zemích západního Balkánu EU již mobilizovala značné finanční prostředky na okamžitou podporu zdravotnictví ve výši 38 milionů EUR ( 4 miliony EUR pro Albánii na okamžité záchranné zdravotnické vybavení, včetně 5 plně vybavených sanitek, respirátorů, digitálních mobilních rentgenových přístrojů a nejmodernějšího zařízení pro intenzivní péči; 7 milionů EUR pro Bosnu a Hercegovinu na vybavení nemocnic 7 500 testovacími soupravami a osobními ochrannými prostředky; 5 milionů pro Kosovo na laboratorní a ochranné zařízení, včetně 30 respirátorů, 5 plně vybavených sanitek a 400 nemocničních lůžek; 3 miliony EUR pro Černou Horu na zdravotnické vybavení, včetně 100 respirátorů, deseti mobilních rentgenových přístrojů a osobních ochranných prostředků; 4 miliony pro Severní Makedonii na zdravotnické prostředky a pomůcky, včetně 20 respirátorů, 5 000 testovacích souprav a značného množství osobních ochranných prostředků a 15 milionů EUR pro Srbsko na zaplacení pěti nákladních letů přepravujících 280 tun nouzových zdravotnických potřeb pořízených Srbskem a na dodávky pro zranitelné skupiny ve společnosti). Srbsko dále přizpůsobilo laboratoř, jejíž modernizaci, včetně nákupu vysoce technicky vyspělých strojů a robotů, podpořila EU částkou 7,5 milionu EUR. Laboratoř původně určená na testování mléka a jiných potravinářských výrobků může nyní provést až 1 000 testů na koronavirus denně.

Kromě toho byla přerozdělena a přesměrována částka 374 milionů EUR na pomoc partnerům s cílem zmírnit sociálně-ekonomický dopad pandemie (46,5 milionu EUR pro Albánii, 73,5 milionu EUR pro Bosnu a Hercegovinu, 63 milionů EUR pro Kosovo, 50 milionů EUR pro Černou Horu, 63 milionů EUR pro Severní Makedonii a 78,5 milionu EUR pro Srbsko). To pomůže řešit sociálně-ekonomický dopad vypuknutí epidemie zejména pro nejvíce postižené podniky, včetně podniků působících v odvětví cestovního ruchu a v odvětví dopravy. Bylo vyhrazeno dalších 290 milionů EUR na pomoc se sociálně-ekonomickou obnovou celého regionu.

V rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku bude v nejbližší době zahájeno výběrové řízení na zdravotnickou infrastrukturu a vybavení malého rozsahu v hodnotě 90 milionů EUR. Celkově EU podpoří partnery ze západního Balkánu a Turecko v boji proti koronaviru částkou 800 milionů EUR.

Jak jsou podporovány země východního sousedství EU?

V rámci týmu Evropa EU rovněž mobilizuje balíček pro mimořádnou podporu v hodnotě více než 80 milionů EUR na okamžité potřeby v zemích Východního partnerství. EU spolupracuje s WHO na programu v hodnotě 30 milionů EUR, jehož cílem je společný nákup a zajištění dodávek zdravotnických a ochranných prostředků, jako jsou plicní ventilátory, laboratorní sady, roušky, ochranné brýle, pláště a ochranné oděvy. Důraz bude kladen na účinnou distribuci materiálu do systémů zdravotní péče v partnerských zemích v nadcházejících týdnech.

EU rovněž poskytla více než 11,3 milionu EUR v malých grantech organizacím občanské společnosti. Tyto finanční prostředky již reagují na okamžité potřeby (tj.: podporují místní školy využívající distanční vzdělávání). Do léta se Program solidarity zemí Východního partnerství zaměří na nejvíce postižené skupiny obyvatelstva prostřednictvím podpory občanské společnosti a zejména prostřednictvím kaskádových grantů pro menší místní organizace.

Evropská komise dále podpoří malé a střední podniky v regionu prostřednictvím nového programu podpory v hodnotě 100 milionů EUR a rovněž přesměruje využívání stávajících nástrojů financování, jako je např. Evropský fond pro udržitelný rozvoj, na zmírnění sociálně-ekonomického dopadu krize způsobené koronavirem v zemích Východního partnerství.

Kromě toho již probíhající bilaterální programy EU poskytují podporu na místě. Například na Ukrajině EU poskytla zařízení pro středisko nouzové lékařské péče v Doněcku, jednalo se o 100 sad osobních ochranných prostředků, jakož i více než 70 litrů vysoce koncentrovaného antiseptického roztoku. Gruzínský výrobce lékařských textilií vyrobil 40 000 lékařských plášťů do týdne poté, co mohl díky mikrograntu poskytnutému EU koupit 12 dalších šicích strojů.

Tato pomoc přeorientovaná bilaterálně podpoří východní partnery v boji s koronavirovou krizí celkovou částkou 962 milionů EUR.

Jak pomáháte zemím severní Afriky a Blízkého východu?

V jižním sousedství EU přerozděluje celkové finanční prostředky ve výši 2,1 miliardy EUR na regionální a vnitrostátní úrovni s cílem podpořit naše partnery, kteří řeší zdravotní a sociálně-ekonomické dopady pandemie.

Jako první reakci na mimořádnou událost podepsala EU s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) smlouvu s cílem poskytnout podporu přizpůsobenou konkrétním podmínkám za účelem posílení připravenosti a schopnosti reakce partnerských zemí v současné mimořádné situaci. Tato nová iniciativa EU pro zdravotní bezpečnost ve výši 9 milionů EUR se vztahuje na všechny země evropského sousedství a země procesu rozšíření a zaměřuje se na budování kapacit epidemiologů a zdravotnických pracovníků v první linii v partnerských zemích. Část programu týkající se reakce na mimořádné události byla zahájena a umožňuje analýzu nedostatků na základě podrobných průzkumů v jednotlivých zemích, přičemž na pomoc a poradenství budou k dispozici specializovaní pracovníci střediska ECDC.

Za účelem řešení ekonomického dopadu koronaviru přijímá EU regionální hospodářské programy zabývající se investicemi a inovacemi pro tento region ve výši 26 milionů EUR, které kladou zvláštní důraz na posílení dimenze zaměstnanosti. Značně využívána bude rovněž investiční platforma sousedství. Částka ve výši 100 milionu EUR bude použita na navýšení stávajících zařízení a urychlení nových programů s evropskými finančními institucemi s cílem poskytnout podporu zejména malým a středním podnikům a finančním zprostředkovatelům, a to zajištěním okamžité likvidity, rozsáhlejším financováním v místní měně a financováním obchodu.

Blízký východ je obzvláště ohrožen významnou přítomností uprchlíků v regionu a velkým počtem vnitřně vysídlených osob s omezeným přístupem ke zdravotnickým a hygienickým zařízením a životními podmínkami vyplývajícími z bezprostřední blízkosti osob. Dne 30. března vyčlenila EU dalších 240 milionů EUR na podporu hostitelských zemí a uprchlíků v reakci na krizi v Sýrii prostřednictvím regionálního svěřenského fondu (EUTF Syria). Díky podpoře EU v reakci na syrskou krizi v zemích, které hostí uprchlíky, využilo služeb zdravotní péče více než 3,9 milionu osob.

V Libanonu jsou probíhající projekty EU v hodnotě 86 milionů EUR v grantech přeorientovány s cílem zajistit kontinuitu kritické zdravotní péče v krizi způsobené koronavirem. EU například financovala nákup ochranných pomůcek, včetně roušek, rukavic, plášťů, brýlí, obličejových štítů a hygienických potřeb pro 60 zařízení primární zdravotní péče. Dodatečná pomoc se připravuje zejména pro palestinské uprchlíky. EU zvýší svou podporu malým a středním podnikům a poskytne 25 milionů EUR na rozšíření nástroje pro financování obchodu pro Libanon v rámci EBRD, se zvláštním záměrem financovat dovozy základního zboží, jako jsou léky a zdravotnické vybavení. EU rovněž výrazně posílila svoji podporu příjmů s dalším přídělem ve výši 100 milionů EUR na sociální pomoc z nouzového svěřenského fondu EU pro Sýrii.

V Jordánsku je stávající portfolio projektů v oblasti zdraví ve výši 77,6 milionu EUR, pokud je to možné, přeorientováno tak, aby byla zajištěna kontinuita kritické zdravotní péče a upřednostněno pořízení ochranných prostředků a dodávek v reakci na koronavirus. EU bude pokračovat ve svém úsilí o řešení širších sociálních dopadů krize podporou příjmů a sociální ochrany pro nejzranitelnější osoby ve výši 83 milionů EUR, čímž celkový objem probíhajících a plánovaných programů na podporu ekonomiky a sociální ochrany relevantní pro reakci na koronavirus dosáhne až 224 milionů EUR.

Pro Palestince připravila EU soubor opatření pomoci v hodnotě přibližně 60 milionů EUR, který pokrývá níže uvedené oblasti. Na podporu zdravotnictví plánuje EU přerozdělit 9,5 milionu EUR šesti nemocnicím ve východním Jeruzalémě na pomoc s pokrytím nákladů spojených s koronavirem. Na vypořádání se s ekonomickými problémy poskytne EU Palestinské správě urychleně prostředky ve výši 40 milionů EUR přímé finanční podpory na řešení okamžitých potřeb. EU rovněž plánuje zvýšit svoji podporu pro malé a střední podniky tím, že urychlí a zvýší svůj příspěvek Evropskému palestinskému úvěrovému záručnímu fondu o 5,5 milionu EUR. Za účelem řešení sociálního dopadu krize plánuje EU přeorientovat 5 milionů EUR na podporu nejzranitelnějších osob prostřednictvím programu převodu hotovosti PEGASE. Kromě toho EU v zájmu podpory palestinských uprchlíkůna Západním břehu a v Pásmu Gazy, kteří mají omezený přístup ke zdravotnickým a hygienickým zařízením, zajistila dřívější vyplacení příspěvku ve výši 82 milionů EUR do rozpočtu programu agentury UNRWA v roce 2020.

V Sýrii je situace komplikovaná z důvodu roztříštěnosti země. EU přeorientovává probíhající programy v oblasti zdraví v hodnotě 4,9 milionu EUR a urychlí uzavření smluv na dalších 1,7 milionu EUR. Část závazku z roku 2020 ve výši 36 milionů EUR bude rovněž přesměrována, aby bylo zajištěno, že naše úsilí bude co nejcílenější a co nejvíce relevantní pro reakci na koronavirus. Finanční prostředky budou použity tak, že budou upřednostněny nestátní zdravotní subjekty, jelikož s vládními jednotkami nebo jejich prostřednictvím nespolupracujeme.

Pokud jde o severní Afriku, v Maroku EU podpoří vládu přerozdělením 150 milionů EUR určených na potřeby marockého zvláštního fondu pro řízení pandemie COVID-19. Probíhají jednání s cílem přerozdělit 300 milionů EUR z přidělených prostředků na reakci na pandemii tak, že se urychlí jejich mobilizace, aby byly splněny mimořádné rozpočtové potřeby země. V rámci stávajících programů nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku bude EU v co největší míře i nadále poskytovat přístup ke zdravotní péči zranitelným migrantům a prosazovat osvětovou činnost zaměřenou na správné hygienické návyky, zejména prostřednictvím partnerství s organizacemi občanské společnosti.

V Tunisku budou rychle mobilizovány platby do probíhajících programů rozpočtové podpory EU s cílem poskytnout tuniské pokladně téměř 250 milionů EUR likvidity. To přispěje k úsilí vlády vypořádat se se sociálně-ekonomickými důsledky pandemie. EU zvyšuje svoji podporu odvětví zdravotnictví: probíhající program „Saha Aziza“ bude rozšířen tak, aby se vztahoval na všechny veřejné nemocnice v zemi s cílem umožnit zdravotnickým orgánům nákup zdravotnického vybavení a poskytnout odbornou přípravu a technickou pomoc.

Na podporu systému veřejného zdravotnictví v Egyptě je EU připravena uvolnit finanční prostředky ve výši 89 milionů EUR, jež zůstaly v programu podpory zdravotnictví. Za účelem zmírnění sociálně-ekonomického dopadu krize využije EU v rámci dvoustranných programů spolupráce z let 2019 a 2020 až 200 milionů EUR.

V Libyi je EU i nadále odhodlána řešit základní zdravotní potřeby Libyjců a všech zranitelných skupin, jako jsou uprchlíci, žadatelé o azyl, migranti, vnitřně vysídlené osoby, a zejména osoby v zajišťovacích zařízeních. Projekty v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku poskytují lékařskou pomoc v mimořádných situacích, distribuují hygienické balíčky a rovněž zvyšují informovanost o správných hygienických návycích nejzranitelnějších osob. Svěřenský fond EU pro Afriku rovněž nadále podporuje přístup k základním zdravotnickým službám, lepší přístup k čisté vodě, jakož i obnovu zdravotnické infrastruktury ve prospěch migrantů i hostitelských komunit, a to zejména prostřednictvím 41 zdravotních projektů, které již byly v celé zemi dokončeny. EU kromě toho pomáhá vypracovat plán na podporu hospodářského oživení po překonání koronaviru a bude školit novináře v boji proti dezinformacím souvisejícím s koronavirem a zřídí online platformu pro ověřování faktů. Bude rovněž zajištěno zvláštní školení pro porodní asistentky a zdravotní sestry v nemocnicích. Nadcházející program v oblasti zdraví přispěje k tomu, že odvětví a zejména jeho informační systém budou lépe reagovat na epidemie.

Jak EU podporuje Asii?

Reakce EU bude globální, tak aby nikdo nezůstal opomenut. To znamená, že zdroje se rovněž přeorientují na pomoc zemím v Asii a Tichomoří (1,22 miliardy EUR) na řešení krize a jejího dopadu, přičemž se zaměří zejména na opatření týkající se nejzranitelnějších zemí a skupin obyvatelstva.

V Asii EU podporuje ohrožené rodiny ve městě Cox' s Bazar v Bangladéši se zvyšují opatření na podporu hygieny ke snížení rizika infekce. Finanční prostředky EU pomáhají zajistit bezpečnou vodu a mýdlo pro přibližně 240 000 rohingyjských uprchlíků, z nichž více než polovinu tvoří děti.

V Thajsku projekty EU zvyšují povědomí o riziku koronaviru u zranitelných komunit, které podporují. Rovněž pomohou distribuovat hygienické sady a ochranný materiál.

V Afghánistánu pomůže 216,2 milionu EUR s řešením krize způsobené koronavirem jakožto rozpočtová podpora vlády za účelem zajištění základních vládních služeb a podpora zemědělského odvětví. EU poskytne přímé finanční prostředky na posílení jemenského systému zdravotní péče, zejména na podporu zranitelných komunit, poskytne nezbytné vybavení pro zdravotnické pracovníky, jakož i pomoc při budování zařízení a služeb v oblasti výživy.

Příklady toho, jak EU podporuje rovněž Latinskou Ameriku a Karibik

Za účelem řešení krize způsobené koronavirem a jeho dopadu bude 918 milionů EUR ve zdrojích přesměrováno do Latinské Ameriky a Karibiku, přičemž pomoc se zejména zaměří na opatření týkající se nejzranitelnějších zemí a skupin obyvatelstva.

Ve Venezuele a v zemích tohoto regionu EU podporuje Panamerickou zdravotnickou organizaci a Mezinárodní federaci Červeného kříže a Červeného půlměsíce s cílem pomoci omezit šíření viru a připravit se na reakci částkou 9 milionů EUR. To zahrnuje zlepšení přístupu k základním zdravotnickým službám a přístup k odpovídajícím sanitárním a hygienickým zařízením pro zranitelné skupiny obyvatelstva, včetně uprchlíků.

EU rovněž podporuje regionální karibskou agenturu veřejného zdraví CARPHA částkou 8 milionů EUR, která má být využita na pokrytí naléhavých potřeb, včetně ochranného materiálu, testovacích činidel, laboratorního materiálu a dalších.

V Bolívii EU poskytla rozpočtovou podporu ve výši 5 milionů EUR na pomoc při řešení mimořádných situací po pandemii, k níž v zemi došlo, s cílem podpořit rodiny v celé zemi.

Na Jamajce EU financovala program PROMAC, z něhož byl financován nákup 29 ventilátorů pro jednotky intenzivní péče.