Fake news, hoax, dezinformace... Jak uvažovat při práci se zdroji?

Fake news, hoax, manipulace, dezinformace, alternativní fakta. Čemu dnes věřit? Jak pracovat se zdroji, kde hledat relevantní zdroje a na co si dát pozor při čtení tiskových zpráv říká ve video rozhovoru pro server Roklen24 Lukáš Hána, zakladatel projektu #krimyš a dlouholetý konzultant ve společnosti GrowJob Institute, kde se věnuje právě školení metod kritického myšlení při práci s informacemi a rozhodováním.

Jak bychom dnes měli uvažovat při práci se zdroji?

U zdroje mě vždy zajímá několik věcí. Kdo to vytvořil, s jakým zájmem a pro koho. Když se snažím najít co nejkvalitnější zdroj, tak se snažím najít, nebo přemýšlím tak, kdo bude mít vlastně nejmenší zájem na tom, mě třeba nějak klamat. Třeba tiskové zprávy vydávají firmy samy a chtějí se prezentovat v co nejlepším světle. Tak tam třeba úplně takový zájem na tom, prezentovat nějakou pravdu nebude takový jako třeba v analýze ústavu, který se věnuje studiu daného tématu. Vždy řeším, jaký je zájem pro klamání a kde je vlastně nejmenší a tam jdu. Není to samozřejmě záruka toho, že nedojde k jiné chybě, ale je přece jen šance na to, že se dočtu nějakou kvalitní informaci.

Absence kritického myšlení v praxi. Řeší se Greta, nikoli klima

Co by nemělo chybět v ekonomických tiskových zprávách a na co si dát pozor?

Vždycky chcete najít samozřejmě autora. Kdo to vydal, dohledat primární zdroj, abyste mohli posoudit ty věci, které jsem vysvětloval. A druhá věc je, chcete se podívat, jakým způsobem byla data sesbírána, ta metodologie. A nad tou se kriticky zamyslet. Říct si: Proč to udělali takto? Proč to neudělali nějak jinak? Co je tam za data? Ale nejen to, co tam za data je a co jsem z nich schopen vyvodit, ale i třeba co tam za data může chybět? Ke kterým se nemohli dostat, ke kterým třeba není přístup. Buď třeba nejsou veřejná, nebo nemusí být známá, nebo se k nim nedá dostat z nějakého jiného důvodu. Takže toto jsou věci, které je taky potřeba vzít v úvahu, že se třeba pracuje jen s informacemi, které jsou dostupné.

Jaké jsou vaše tipy pro relevantní zdroje dat?

Důležité je, nekonzumovat informace tak, jak se k vám dostávají, ale jít si cíleně vyhledat právě ty kvalitní informace. Takže já když mám málo času, tak většinou pracuji velice rychle třeba s Wikipedií, která, pokud se pohybujete na té anglické Wikipedii a pohybujete se v termínech, které jsou populární a které zajímají hodně lidí, tak na Wikipedii sice může psát kdokoli, ale zároveň ji může kdokoli opravovat. Takže to je obrovská výhoda. Zase, není to záruka, že co se dočtete na Wikipedii je nutně pravda, ale přece jen se tam dočtete i třeba to, pokud tam probíhá nějaká diskuze, tak se to z té Wikipedie dozvíte.

Další věc, kam chodím třeba pro vědecké prameny, tak je scholar.google.com, což je speciální platforma Googlu pro vyhledávání právě akademické nebo vědecké literatury. Tam je zase potřeba vládnout angličtinou, ale vlastně zdaleka tolik nefungují třeba algoritmy, které vám doporučuji nějaký obsah, který bude potvrzovat vaše názory. Jako když si zadáte třeba termín do normálního vyhledávače.

Související témata