Úřad práce šetří, stovky lidí přišly o dávky. Vyplatil o 2 miliardy míň.

O téměř dvě miliardy méně než v roce 2016 vyplatil loni Úřad práce lidem na dávkách pomoci v hmotné nouzi. Množství vyplacených peněz klesá už od roku 2014. V loňském roce navíc odejmul úřad dávky bezmála 1500 lidem, dalších 559 žádostí úřad zamítl. Celkové úspory za loňský rok díky tomu přesáhly 37 milionů.

Úřad práce se snaží šetřit a podle všeho se mu to daří. Zatímco v roce 2016 vyplatil lidem na dávkách v hmotné nouzi 9 255 milionů, loni to bylo 7364 milionů korun. Dávky díky příznivému stavu české ekonomiky potřebujem stále méně lidí - i dlouhodobě nezaměstnaným se totiž daří sehnat práci. Pomáhají také častější šetření Úřadu práce, který zjišťuje, jestli lidé dávky pobírají oprávněně.

Právě díky rozsáhlejším kontrolám se podařilo úřadu ušetřit. Součástí sociálního šetření je také poradenství. Klientům úřadu mohou pracovníci například doporučit levnější varianty bydlení, poradit, kam se obrátit, pokud je člověk zadlužený či rozšířit jeho finanční gramotnost.

Od ledna do prosince loňského roku provedli zaměstnanci Úřadu práce celkem 110 893 šetření. Na jejich základě zamítli 559 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmuli 1497 už vyplácených dávek. Podařilo se tak ušetřit přes 37 milionů korun.

"Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Zaměstnanci mohou v jeho průběhu ověřit, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty. V opačném případě Úřad práce dávku odejme či sníží," vysvětlila ředitelka Odboru pro sociální věci Zdeňka Cibulková.

K neoprávněnému pobírání dávek dochází především u příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí, v menší míře pak u příspěvku na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo u dávky mimořádné okamžité pomoci.