Rozpočtový deficit začneme snižovat po příštím roce, říká ministryně Schillerová

Zdroj: novinky.cz, 29. srpna 2026

Proč má být schodek rozpočtu vyšší než letos, když příští rok očekáváte rychlejší růst ekonomiky a výrazně vyšší výběr daní i pojistného?

Protože rozpočet stavíme na reálných číslech. Opakovaně jsem ve Sněmovně vysvětlovala, že schodky vyfabulované bývalou vládou nebyly pravdivé ani reálné. Kdybychom vzali vyfabulované příjmy a výdaje, byly by skutečné schodky o desítky miliard korun vyšší. A k tomu tu máme díry, které nám nechali.

Připomenu třeba digitalizaci, kde si schválili rozpočet, který jakoby odpovídal realitě, akorát zapomněli, že k tomu potřebují dát peníze. Nebo zdravotnictví, kde jsme narychlo přijímali zákon, aby se část peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny využila pro další pojišťovny, které byly v platební neschopnosti.

A ve školství chybělo 3,7 miliardy na různé typy asistentů, psychology a další lidi. Předchozí vláda dělala zákonné úpravy, na které neposílala peníze, takže se to bralo z platů učitelů.

Jaké jsou hlavní priority rozpočtu, který sestavujete?

Hlavní prioritou jsou investice do infrastruktury. Další je zdravotnictví. Jen platba za státní pojištěnce je 24 miliard korun, z toho tři miliardy ušetříme na provozu pojišťoven, takže ze státního rozpočtu jde 21 miliard. Posílíme také investice do nemocnic.

Pak jsou tu poplatky za obnovitelné zdroje, od kterých osvobozujeme lidi i firmy. To jsme měli v programovém prohlášení vlády i ve volebním programu hnutí ANO. Byla to jedna z věcí – vedle zásahu u pohonných hmot, díky kterým jsme zásadním způsobem snížili inflaci. Mám zabezpečených 14 miliard, ale zpřesňujeme to a částka se v září ještě může změnit.

Výrazně si polepší Státní fond dopravní infrastruktury, ministerstvo školství, zdravotnictví a průmyslu a obchodu. A samozřejmě obrana. Ta má zabezpečena dvě procenta hrubého domácího produktu, což je nominálně 191 miliard.

Každá desetina procentního bodu HDP je přitom skoro deset miliard. Nebavíme se o desetnících, ale o desítkách miliard, které bylo zapotřebí najít.

Kde jste našla úspory?

Pokud myslíte obecně provoz státu, věřte, že tam byl prostor, kde jsem škrtala nejvíce. U každé miliardy, někdy i každých sto milionů, jsem se s resorty hádala. A určitě jsem je v této oblasti neuspokojila. Je to vlastně jedno z mála míst, kde můžete jako ministr financí tlačit na pilu.

Vrátila jsem se k praxi, kdy jsem posuzovala nespotřebované výdaje, tedy neutracené peníze z minulých let. U volných peněz jsem trvala na tom, aby resorty nejdříve zapojily tyto prostředky a teprve potom si říkaly o další. U každé investiční akce jsem chtěla reálné číslo, které resort v daném roce skutečně utratí.

A dodržíte letošní schodek rozpočtu?

Jsem přesvědčena, že ano. Pokud nepřijde nějaká černá labuť, tedy neočekávaná událost s velkými dopady. Věřím, že nepřijde.

Sice jsme ztratili 3,7 miliardy kvůli prominutí spotřební daně z paliv, ale poměrně dobře nám šlape DPH. Podle pokladního plnění k 1. srpnu jsme byli na něco málo přes 50 procentech, což zhruba odpovídá časovým řadám.

Proč ale stále tajíte konkrétní schodek rozpočtu na příští rok?

Sdělím ho v pondělí. Chci být korektní vůči vládním kolegům, kteří to s výjimkou premiéra Andreje Babiše nevědí. Nejprve to přednesu vládě a potom to sdělím národu a obhájím si to. Je fér to prezentovat i s čísly – kolik dáme do investic, kolik do toho, kolik do onoho. Je potřeba to ukázat v celém kontextu.

Před volbami jste slibovali, že schodek veřejných financí udržíte bezpečně pod třemi procenty HDP. Platí to? Pokud ano, deficit samotného rozpočtu by podle ekonomů neměl být vyšší než zhruba 350 miliard…

Počkejme si na pondělí, mohu však říci, že jsme vyjednávali velmi tvrdě, dlouho a nad každým číslem.

Navíc máme dnes Evropskou komisí schválený nový fiskálně-strukturální plán, kterým komise nakonec uznala naše argumenty a možnost deficitu veřejných financí nám navýšila od roku 2027 na hranici 2,8 procenta HDP.

Pak máme trajektorii snižování, zhruba o půl procentního bodu HDP ročně. A samozřejmě s tím budeme v rámci koalice připravovat balík opatření.

Jakých konkrétně?

Musíme se bavit o opatřeních na výdajové i příjmové straně. Budeme muset škrtat. Začal už ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který připravil úpravu, kde se sníží podpora v nezaměstnanosti.

Koaliční partneři mají různé další návrhy. I já samozřejmě přicházím s různými návrhy a bude to předmětem koaliční rady.

Jak se v rozpočtu na příští rok promítne dostavba jaderných Dukovan?

Počítám s částkou něco přes tři miliardy na akcie společnosti EDU II, které dlužíme ČEZ. Stavba Dukovan bude teprve nabíhat, příští rok výdaje ještě nebudou až tak obrovské. Počítáme však s tím, že se bude realizovat mimo rozpočet, protože stát bude EDU II půjčovat. Ta pak bude část peněz splácet.

Když jsou výdaje tak vysoké, na čem chcete postavit další konsolidaci veřejných financí?

Za prvé musíme podpořit hospodářský růst. Máme hospodářskou strategii a postupně ji naplňujeme. Představili jsme nový startupový zákon na podporu začínajících inovativních firem, na kterém jsme dva roky pracovali se startupovou komunitou. Chceme sem natáhnout mozky.

Potřebujeme dobudovat dopravní infrastrukturu. Máme plán, že do roku 2033 by měla být dobudována páteřní síť dálnic. Když lidi přiblížíme k dostupnému zaměstnání a dokončíme obchvaty, které jsou někde třicet let nedobudované, růst ekonomiky podpoříme.

To jsou věci, které nás posunou dál. A vedle toho začnou působit naše opatření, která zlepší výběr daní, jako je nová elektronická evidence tržeb EET 2.0, Kobra 26 proti nelegální práci nebo kroky v oblasti transferových cen.

Budete zvyšovat daně?

Připravuji změnu daně z hazardu, spotřební daně, za zhruba čtrnáct dní půjde na vládu lex kratom, který jsme připravili společně s ministerstvem zdravotnictví.

To se bavíme o jednotkách miliard. A co jiné daně?

Zavázali jsme se, že primárně chceme vybírat daně řádně. Evropská komise a Mezinárodní měnový fond nám ale doporučují zabývat se také například majetkovými daněmi, které máme relativně nízké.

Já jsem odpůrkyně a vždy jsem kritizovala svého předchůdce Zbyňka Stanjuru z ODS za plošné zvýšení majetkových daní. Jsme země, kde zhruba 70 procent lidí má vlastnické bydlení. Spousta lidí zdědila domek, byt, nebo si na něj našetřila, a neměli by za to být trestáni. Máme ale investory, kteří mají mnoho nemovitostí, mnohdy desítky. To může být k úvaze.

Premiér Babiš připustil zdanění tichého vína. Jak se k tomu stavíte?

K tomu se dlouhodobě stavím odmítavě. Říkám, ať se tiché víno zdaní, ale bavíme se o spotřební dani, která je nejvíce harmonizovaná daň v Evropě. Podle mě by se to mělo rozhodnout na úrovni Evropské rady.

Proč by se to mělo zvyšovat jenom pro Moravu? Když se podíváte na Itálii, Francii, Španělsko, Slovensko? A Rakousko ji také nemá. Myslím si, že tuto daň má v našem okolí jen Polsko, ale to není vinařská země.

Nezavádění daně máme v programovém prohlášení vlády, na změně by se musela dohodnout koalice. Já nic takového nyní nepřipravuji.

Jak pomůže rozpočtu návrat EET?

Věřím, že na první zářijové schůzi přehlasujeme veto Senátu a věřím, že prezident zákon podepíše. Od 1. ledna se spustí pilotní projekt a od 1. února ostrý provoz.

Náš konzervativní odhad je, že po plném náběhu to bude přes 14 miliard korun ročně. To potvrzují i odborníci z Univerzity Karlovy. Po zkušenostech s EET 1 si ale myslím, že přínos bude vyšší. Vycházím třeba z toho, jak se nám po zavedení EET během tří let promítlo do růstu mezd například v gastronomii.

Co dalšího chcete dělat proti šedé ekonomice?

Boj se šedou ekonomikou je pro mě velké téma. Nikdy ji zcela nevymýtíme a po těch letech, co jsem strávila na finanční správě a ministerstvu financí, vím, že to je nereálné. Ale můžeme tu díru zacelit. Už jsme to jednou dokázali – kontrolním hlášením, EET a tak dále.

Největší úniky jsou na sociálním pojištění. Potřebujeme proto doplnit legislativu pro Českou správu sociálního zabezpečení a inspektoráty práce a poté se i Kobra 26 rozběhne naplno.

Chystáte prodej státního majetku? Hovoří se o Explosii, která v Pardubicích vyrábí výbušniny, či o části Letiště Praha…

Explosia je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, které to vyhodnocuje. Zatím je to v nějakých úvahách a posuzuje se, jestli to má, nebo nemá cenu.

Ke vstupu Letiště Praha na burzu je potřeba změna zákona. Nyní takový zákon nepřipravuji a ani nový ředitel letiště nemá takové zadání.

Druhým dechem ale dodávám, že to nevylučuji. Pokud by se skutečně ukázalo, že vstup na burzu dává ekonomický smysl a posunul by letiště dál, aby se stalo skutečně letištěm evropského formátu, můžeme k tomu jednou dospět.

Tento týden koalice přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla ke změně rozpočtových pravidel. Opozice chce zákon napadnout u Ústavního soudu. Máte z toho obavy?

Počkám na konkrétní návrh opozice. V minulém volebním období jsem byla pětkrát nebo šestkrát u Ústavního soudu, takže moje zkušenost je poměrně velká. Každý případ je ale případem svého druhu.

Pokud jde o procedurální stránku, tedy výhradu, že byl malý prostor pro debatu, tak jednání ve Sněmovně trvala desítky hodin a Ústavní soud už se k ukončení rozpravy vyjadřoval opakovaně.

Bývalá opozice to sekala jak Baťa cvičky, myslím si, že to udělala asi patnáctkrát ve všech čteních. Ústavní soud sice v různých případech konstatoval porušení jednacího řádu, ale ne takové, aby to vedlo ke zrušení zákona.

Opozici ale vadí i možnost vlády zvýšit výdaje až o deset procent bez předchozího souhlasu Sněmovny.

Toto ustanovení je určeno pro naprosto bezprecedentní situaci, která, doufám, nikdy nenastane. Válečný konflikt, spadne vám tady bomba… V takové situaci nastává krizové řízení státu, není čas svolávat Sněmovnu a domlouvat se na jednání. Nastupuje krizové řízení a Bezpečnostní rada státu.

Doporučovali to bezpečnostní experti, vychází to i ze dvou cvičení NATO. Prezident Pavel by to jako vrchní velitel ozbrojených sil měl vědět. V takových případech jde totiž o hodiny. Pevně ale věřím, že se to nikdy nestane.

O kolik v lednu zvýšíte důchody? Počítáte jen se zákonnou valorizací?

Počkejme na definitivní číslo. Výpočet valorizace bude začátkem září. Předběžné odhady jsou 300 až 350 korun. Já s tím objemem v rozpočtu počítám.

A také s návrhem, který předložil ministr Juchelka a který už prošel vládou – tedy s navyšováním o 500 korun od 80 let a následně každých pět let.

Ten ale mluvil i o dvojnásobně vysoké valorizaci, v průměru až o 600 korun.

Vláda o tom ještě nejednala. Osobně vidím prostor jako minimální, protože rozpočet je velmi napjatý.

A co platy ve veřejném sektoru?

Po patnácti letech chceme změnit systém takzvaných zaručených mezd. Chceme zrušit všechny zaručené mzdy a čtyři stupně v tabulce, která jich dnes má dvanáct. Dostali bychom se na osm stupňů.

Přechod do každého dalšího stupně by byl po pěti letech a nárůsty mezi stupni by byly zhruba kolem čtyř procent. Zároveň by se tarify navyšovaly automaticky, odvíjelo by se to od minimální mzdy.

A zůstanou lidé na svém, nebo si polepší?

Chceme garantovat, a řekli jsme to i odborářům, že nikdo nepůjde s platem dolů. Musíme to ale namodelovat tak, aby to bylo financovatelné a zároveň se nerozevřely rozdíly mezi soukromým a veřejným sektorem.

O kolik se od ledna zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru? Podle ministra Juchelky výrazně. Bude to aspoň o pět procent?

Myslím si, že to nakonec bude i více než pět procent. Počkejme ale, až to projedná vláda. Samozřejmě to chceme zkombinovat se zmíněnou reformou platových tabulek.

Kraje jako každý rok požadují peníze na silnice, vy jim je však nechcete dát. Proč ne?

V polovině roku měly kraje u bank úložky už přes 600 miliard korun, z toho Praha měla 205 miliard. To je neudržitelný stav. Ministerstvo financí podle prognózy spočítalo, že pokud se nic nestane, bude tam za deset let bilion.

Kraje dostávají na pozemní komunikace prostředky v rámci rozpočtového určení daní, a to již od roku 2005. Konkrétně získaly loni na tuto oblast 33,4 miliardy korun. A utratily jen 25,5 miliardy.

Kraje tedy z peněz na silnice a dopravní obslužnost objektivně nevyužily 7,9 miliardy. Tečka. Mají prostor. Bylo období, kdy jim i naše vláda chtěla nějakým způsobem pomáhat, ale tady platí: za dobrotu na žebrotu. Ať utrácejí peníze, které na silnice dostaly.

Neobáváte se, že vám spor o krajské silnice uškodí v nadcházejících komunálních a senátních volbách?

Naopak. Jsem přesvědčena, že občané chtějí především to, aby se s jejich daněmi hospodařilo co nejzodpovědněji. Pokud kraje peníze z daní, které mají k dispozici mimo jiné na své silnice, dlouhodobě nevyužívají a místo toho je utrácejí jinde nebo je takzvaně suší na účtech, nemohou zároveň natahovat ruku ke státnímu rozpočtu. Ten by si totiž na jejich požadavky musel půjčovat a ještě platit úroky.

Vyhovět jim by proto bylo nezodpovědné a ve výsledku by na to doplatili daňoví poplatníci. Myslím si, že lidé tomu velmi dobře rozumějí a na laciné kampaně některých hejtmanů, kterým evidentně chybějí skutečná témata, nenaskočí.

Jaký cíl ve volbách máte? S jakým výsledkem bude vaše ANO spokojeno?

Samozřejmě, že naším cílem je překonat výsledky z posledních komunálních voleb v roce 2022.

Dá se po volbách předpokládat větší spolupráce vládních stran i na regionální a komunální úrovni?

Uvidíme, koalice na komunální úrovni jsou vždycky hlavně o konkrétních lidech. Na celostátní úrovni nám spolupráce ale funguje dobře. Pokud bych ji měla porovnat s dřívější koaliční vládou s ČSSD, pak nesrovnatelně lépe.

Chcete kraje také přimět, aby své přebytky držely místo u komerčních bank u České národní banky, kde mají teď jen zlomek. Jak je chcete motivovat?

Kraje dnes mají na účtech bank přes 600 miliard. Zvažovala jsem, když jsem načítala nová rozpočtová pravidla, zda tam dát nějakou povinnost. Nakonec jsem si to rozmyslela, protože samozřejmě mohou být pro a proti.

Budeme hledat formy pozitivní motivace. Nerada bych to nařizovala. Úročení je přitom podobné a ČNB pracuje na vylepšení svého bankovnictví.

Proč by státu pomohlo, kdyby peníze krajů byly na účtech ČNB?

Posílilo by to likviditu státní pokladny a potenciálně i úvěrový rating státu.

Bude letos třetí emise státních dluhopisů pro občany a kolik si letos chcete od nich celkem půjčit?

Ano, třetí bude před Vánoci. Je ale důležité vysvětlovat, že si nepůjčujeme peníze navíc. Jen si je půjčíme od lidí místo od bank.

Konkrétní číslo si nestanovuji. Smyslem Dluhopisu Republiky je nabídnout občanům výnosný a spolehlivý způsob zhodnocení úspor, díky kterému stát diverzifikuje rizika a mírně sníží svou závislost na bankách a velkých investorech. Není důvod, aby na státním dluhu vydělávaly jen oni, zatímco běžný občan tu možnost neměl. A občané ji jednoznačně uvítali, v létě koupili dluhopisy za 74 miliard korun. O tolik méně si pak stát půjčí na finančních trzích.

Výše státního dluhu, kterou potřebujeme pokrýt prodejem dluhopisů, není nijak ovlivněna tím, jestli si stát půjčuje od malých střadatelů, nebo velkých investorů.

Veřejný dluh má příští rok přiblížit ke 47 procentům HDP po letošních téměř 46 procentech. Jaká hranice je podle vás ještě bezpečná? A začnete toto zadlužení zase snižovat?

Máme evropská pravidla, která nám říkají, kde je hranice. Je to 60 procent HDP. Podívejte se ale na země okolo nás. Polsko má být příští rok na 68 procentech, Slovensko na 67 procentech a tak dále.

Samozřejmě se budeme držet v rámci maastrichtských kritérií EU a toho, co je nastavené. Pořád jsme mezi premianty. A pokud zafungují naše opatření, zase se vrátíme na sestupnou trajektorii. Nejde to ale hned.