RAKOUSKO STOJÍ NA PRAHU ŠIRŠÍHO VYUŽITÍ GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

Rakousko výrazně zrychluje využití geotermální energie, která by se v příštích desetiletích mohla stát významným zdrojem tepla zejména pro městské aglomerace. Vedle běžících projektů ve Vídni, Dolním Rakousku či Štýrsku se pozornost soustředí také na legislativní změny, integraci geotermálních zdrojů do soustav dálkového vytápění a technologie akumulace tepla, jež mají podpořit stabilní a dlouhodobé využívání tohoto obnovitelného zdroje energie.

Foto: deeep

Geotermální energie má v Rakousku dlouhou tradici především ve spojení s termálními lázněmi. Využívání geotermálních zdrojů pro vytápění nebo výrobu elektřiny však bylo donedávna ve velké míře omezeno právě na lokality s termálními prameny. Výsledkem byl relativně nízký počet zařízení s omezeným výkonem. Za průkopnický projekt lze označit přeshraniční systém dálkového vytápění mezi rakouským Braunau a bavorským Simbachem, který je dosud největším projektem svého druhu ve střední Evropě. Po dlouhou dobu však zůstával spíše výjimkou. V éře levného zemního plynu byla geotermální energie často vnímána jako technologicky náročná a nákladná alternativa. Dnes naopak představuje kombinaci energetické nezávislosti a stabilního obnovitelného zdroje.

Debata o širším využití hlubinné geotermální energie pro zásobování měst teplem se v Rakousku intenzivněji vede přibližně posledních deset let. Rychlejšímu rozvoji dosud bránila jak zastaralá legislativa, která kladla na geotermální projekty obtížně splnitelné požadavky, tak vysoká míra finančního rizika v počáteční fázi projektů. Nákladné vrty do hloubek několika kilometrů totiž ne vždy zaručují potvrzení předpokládaného geotermálního potenciálu dané lokality.

Projekty geotermálních tepláren

Po letech příprav a geologického průzkumu by měla být v roce 2029 uvedena do provozu první vídeňská geotermální teplárna, společný projekt městské energetické společnosti Wien Energie a polostátní skupiny OMV. Geologický průzkum lokality začal již v roce 2016. Na konci roku 2024 byly v městské části Aspern realizovány první vrty, po nichž následovaly testy čerpání vody z přibližně tříkilometrové hloubky. V následujících měsících budou probíhat detailní projektování a výběrová řízení na jednotlivé komponenty nadzemní infrastruktury, v níž bude teplo z čerpané vody odváděno prostřednictvím tepelných výměníků. Potenciál projektu podle dosavadních výsledků převyšuje původní očekávání. V dlouhodobém horizontu se počítá s výstavbou až sedmi zařízení o celkovém výkonu 200 MW, která by mohla zásobovat přibližně 200 tisíc domácností.

Další geotermální teplárny se plánují rovněž v jiných spolkových zemích. V Dolním Rakousku by měl být první projekt uveden do pilotního provozu v roce 2030 a druhý do roku 2035. Ve Grazu mají být ještě letos provedeny první vrty v rámci projektu Tiefenkraft, na němž spolupracují společnosti Energie Steiermark a OMV. Projekt s odhadovanými náklady 500 milionů eur by mohl v budoucnu pokrýt až polovinu spotřeby dálkového vytápění města a řadí se k největším investicím do energetiky v historii spolkové země Štýrsko.

Velký potenciál do budoucna

Geotermální potenciál pro vytápění se v Rakousku odhaduje až na milion domácností. V případě hlubinné geotermální energie, která využívá teplo zemské kůry prostřednictvím vrtů obvykle hlubších než 300 metrů, patří mezi nejperspektivnější oblasti Vídeňská pánev, Štýrská pánev, Panonská nížina a molasová pánev v předpolí Alp. V alpských regionech se geotermický potenciál soustřeďuje do lokalit s výskytem termálních pramenů, například v oblasti Bad Gasteinu.

Podle údajů spolkového ministerstva infrastruktury činí potenciál rozvoje geotermální energie v Rakousku pro zásobování teplem do roku 2050 asi 8 TWh. Přibližně polovina konečné spotřeby energie v zemi připadá na vytápění a chlazení, zatímco u domácností tento podíl přesahuje dvě třetiny. Ve Vídni zajišťuje dálkové vytápění více než 40 procent spotřeby tepla, přičemž zhruba 60 procent této energie stále pochází z fosilních zdrojů. Do roku 2040 by měl podíl dálkového vytápění vzrůst na 56 procent, čtvrtina dodávek má být pokryta právě geotermální energií.

Posílení pozice v energetickém mixu

Rakouská vláda již avizovala zlepšení podmínek pro rozvoj geotermálních projektů. Úprava zákonů je součástí průmyslové strategie zveřejněné v lednu a měla by proběhnout ještě během letošního roku. Jedním z řešených problémů je skutečnost, že vlastnické právo k pozemkům není v Rakousku omezeno určitou hloubkou. Šikmé vrty tak často zasahují pod pozemky většího počtu vlastníků, což komplikuje povolovací řízení. Význam hlubinných geotermálních zdrojů odráží také stanovení cílových kapacit výstavby v novém zákoně o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Otevřenou otázkou však zůstává integrace geotermálních zdrojů do stávající energetické infrastruktury. Sítě dálkového vytápění v některých lokalitách během zimních měsíců pracují s teplotami až 140 °C, zatímco geotermální zdroje často poskytují teplo okolo 100 °C. Technickou výzvou jsou rovněž sezonní přebytky tepelné energie.

Jednou z perspektivních možností jejich využití je technologie Aquifer Thermal Energy Storage (ATES), která umožňuje ukládání tepla do propustných podzemních vrstev. Tato technologie však zatím v Rakousku nedosáhla stádia komerčního využití. Ve štýrském Fürstenfeldu, kde se geotermální zdroje využívají k celoročnímu vytápění skleníků, probíhá výzkumný projekt ATESREF. Ten se zaměřuje na geologické aspekty ukládání tepla, numerické modelování, integraci do místní teplárenské sítě, reinjekci vody do podzemních vrstev i hydrogeochemické procesy nezbytné pro dlouhodobý stabilní provoz systému.

Ve Vídni by navíc měla ještě letos začít výstavba pilotního podzemního vodního zásobníku tepelné energie o objemu 40 000 m³. Zařízení bude sloužit k akumulaci přebytků tepla z geotermálních zdrojů a velkokapacitních tepelných čerpadel pro využití během zimního období. Nasazení pokročilých materiálů pro konstrukci stěn a izolačních systémů má minimalizovat tepelné ztráty.

Přestože využití geotermálních zdrojů je stále v mnoha ohledech oblastí výzkumu a technologické optimalizace, jejich postavení v budoucím rakouském energetickém mixu se výrazně posílilo. Z doplňkového zdroje energie se postupně stává jednou z klíčových součástí strategie dekarbonizace, energetické bezpečnosti a transformace systému zásobování teplem.

Hana Brauneis, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR ve Vídni