Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Rakouské finanční ústavy si z Česka za posledních třináct let odnesly přes dvě stě miliard korun Nejvíc vydělávají rakouské banky v Česku. Od roku 2003 do 2015 si díky zdejším „ dcerám“ přišly na celkem 8,5 miliardy eur (229 miliard korun), což je nejvíc z celého regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy. Uvádí to nová studie rakouské národní banky. Náklady na pořízení českých bank byly proti tomu zanedbatelné. Například 52procentní podíl v České spořitelně, očištěné od nekvalitních úvěrů za více než 40 miliard korun, prodala v roce 2000 tehdejší sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana rakouské Erste Group jen za 19 miliard korun. Tuhle vstupní investici vrací banka na dividendách v podstatě každé dva roky. Celkem rakouští bankéři v regionu za třináct let vydělali přes 25 miliard eur, tj. 674 miliard korun. Kromě Česka přicházely slušné zisky ještě z Ruska, Slovenska a Chorvatska: tyto čtyři země tvořily 80 procent jejich zisku. Na českém trhu působí či působilo několik rakouských bank. Nejvýznamnější je Erste, která vlastní Českou spořitelnu, pod kterou patří i stavební spořitelna. V rakouských rukou je tuzemská bankovní pětka Raiffeisenbank a pak malé finanční ústavy jako Oberbank či Waldviertler Sparkasse. Dříve tu působila i Volksbank, kterou ale v roce 2011 koupili Rusové, takže vystupuje pod hlavičkou Sberbank. Zdaleka ne všechny trhy byly ovšem pro Rakušany výdělečné. Kvůli problémům bankovního sektoru po finanční krizi prodělali ve Slovinsku. Na Ukrajině na jejich podnikání zle dopadla politická nestabilita, v Maďarsku pak finanční instituce výrazně zdanil premiér Viktor Orbán.

Společnost Vítkovice Gearworks ze strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group (VMG) ostravského podnikatele Jana Světlíka půjde do reorganizace, rozhodli na včerejší schůzi u Krajského soudu v Ostravě věřitelé. O reorganizaci žádala sama firma, která je v úpadku od září, navrhoval ji i insolvenční správce David Vandrovec. Reorganizaci ještě musí potvrdit svým usnesením soud. Reorganizace podle něj znamená šanci na podstatně větší uspokojení věřitelů než v případě konkurzu, při němž by firma prakticky skončila a majetek by se rozprodal. Vandrovec řekl, že o tom, že má firma velmi dobrou šanci přežít do budoucna, svědčí i fakt, že už teď evidva zájemce o její koupi. Zda se firma bude prodávat, se ale zatím nerozhodlo. Záměr skupiny VMG prodat Gearworks potvrdil její právní zástupce Petr Kuhn. „Zahájení prodejního procesu je plánováno v průběhu ledna až února příštího roku,“ řekl Kuhn. Reorganizační plán by podle něj firma chtěla předložit nejpozději začátkem dubna příštího roku. V reorganizaci se odhaduje míra uspokojení nezajištěných věřitelů ve výši okolo 20 procent a těch zajištěných na úrovni jejich pohledávek. V případě konkurzu by uspokojení věřitelů představovalo méně než jedno procento. Přes 270 věřitelů přihlásilo u soudu pohledávky za téměř dvě miliardy korun. Soud ještě všechny nepřezkoumal. Nejvýznamnějšími dosud uznanými věřiteli jsou Komerční banka a britská HSBC Bank. Největší pohledávku mezi těmi, které soud ještě neřešil, má mateřská společnost Vítkovice, jež požaduje více než 970 milionů korun. Gearworks vyrábějí atypické převodové skříně, ozubené díly či kompletní pohony pro různá průmyslová odvětví. Mají asi 180 zaměstnanců. Insolvenční návrh na společnost podala brněnská skupina Wetag, firma Vítkovice Gearworks se k němu připojila. Zdůvodnila to mimo jiné tím, že její podstatné obchody byly vázány na společnost Vítkovice Power Engineering, která už dříve skončila v úpadku. PROBLÉMY VÍTKOVIC Vítkovice Gearworks jsou třetí firmou ze skupiny VMG, která skončila v úpadku. Už na přelomu listopadu a prosince povolil soud reorganizaci společnostem Vítkovice Power Engineering a Vítkovice Envi. Vítkovice skončily za loňský rok ve ztrátě 82 milionů, zadlužená skupina dlouho nemohla sehnat od bank další úvěry. Novému šéfovi Vítkovic Liboru Witasskovi se podařilo dohodnout nové financování na 12 až 18 měsíců. 20 procent by mělo činit uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů firmy Vítkovice Gearworks.

Ústecká chemička chystá přelomovou technologickou změnu. Díky ní odstraní z provozu rtuť a zefektivní výrobu hydroxidů. Spolek pro chemickou a hutní výrobu spustí do konce roku novou linku využívající membránovou elektrolýzu, která nahradí starý provoz, v němž se používá jedovatá rtuť. Investice za 1,9 miliardy korun umožní zvednout produkci hydroxidů. „Obchodní plán pro příští rok předpokládá meziroční zvýšení výroby o 32 procent a následně o dalších šestnáct procent. Lepší ekonomice v segmentu hydroxidů pomůže také absolutní snížení výdajů na údržbu zařízení, které jsou u dosluhující elektrolýzy značné,“ vysvětloval generální ředitel Spolchemie Daniel Tamchyna. Nový provoz zvýší kapacitu výroby hydroxidu draselného a hydroxidu sodného z nynějších šedesáti tisíc tun až na sto tisíc tun, tedy o dvě třetiny. Nynější kapacita je přitom podle Tamchyny soustavně vyprodaná. Spuštění membránové elektrolýzy umožní chemičce upevnit pozici hlavního výrobce hydroxidu draselného ve střední Evropě. Některé chemičky v regionu nadále zůstávají u výroby hydroxidů za použití rtuti. Podle pravidel Evropské unie se však budou muset rtuťové elektrolýzy uzavřít do konce následujícího roku. V prvním pololetí ústecké chemičce, která vyrábí také epoxidové a alkydové pryskyřice, meziročně klesly tržby o 400 milionů korun na 2,1 miliardy korun. Provozní zisk spadl o padesát milionů na 229 milionů korun. Přede dvěma lety přitom společnost při pololetních tržbách zhruba 2,3 miliardy korun dokázala vytvořit provozní zisk kolem 130 milionů korun. „Zvýšení kapacity a produkce díky spuštění membránové elektrolýzy se do hospodaření promítne velmi pozitivně,“ je přesvědčen Tamchyna. Po spuštění nového provozu přestane chemička vypuštět do životního prostředí jakékoli emise rtuti. Spolchemie zároveň sníží emise chloru do ovzduší z 593 kilogramů ročně na maximálně padesát kilogramů za rok. Pozemky a stavby staré elektrolytické linky a příslušných pomocných provozů přitom spadají pod projekt sanace starých ekologických zátěží.

HN:Některé vítkovické společnosti se potýkají s vážnými finančními potížemi. Myslíte si, že ekologické programy jsou tím, co vám pomůže vyspravit pošramocenou pověst a vrátit důvěru zákazníků?Generální ředitel skupiny Vítkovice Libor Witassek říká:Většina zákazníků včetně těch renomovaných zahraničních nám stále věří. Jen v posledních měsících jsme získali zakázky pro německou společnost SMS group, která staví kovací lis ve své americké pobočce, do Běloruska dodáme stroje na těžbu draselných solí, jednali jsme o spolupráci s čínskou společností CEFC, která převzala strojírny ŽĎAS. Jsme v mnoha směrech naprosto unikátní, ze železa umíme vyrobit věci, na které si nikde jinde netroufnou, naše výrobky mohou mít pár kilo nebo 420 tun. Digitalizujeme provozy, máme špičkové technologie, do kterých se v posledních letech investovalo na 13 miliard korun. Stačí vzpomenout naše rychlokovadlo, na němž jsme třeba v letošním roce vykovali zcela ojedinělou niklovou slitinu Waspaloy pro japonskou firmu Hitachi Metals. Kvůli tomu, že se tři z třiatřiceti firem skupiny dostaly do finančních problémů, s námi naši zákazníci a partneři určitě nepřestanou spolupracovat. Navíc Vítkovice budoucnosti budou do dvou let vypadat jinak než dnes nejen vyráběným sortimentem. Struktura skupiny bude jednodušší, dynamičtější, stejně jako manažerská hierarchie, která bude mít mnohem méně úrovní. Je to poslední zásadní krok, který teď musí Vítkovice udělat, aby byly moderním, prosperujícím podnikem.

Celkové náklady dosáhnou téměř 1,9 miliardy korun Ústí nad Labem – Ústecká Spolchemie spustí v posledním čtvrtletí letošního roku provoz nové membránové elektrolýzy. Splní tak ekologické požadavky Evropské unie. Od klíčové investice do technologie důležité pro výrobu chemikálií si firma slibuje upevnění pozice na trhu. Uvedl to mluvčí společnosti Jan Charvát. Celkové náklady na výstavbu a zprovoznění nového zdroje dosáhnou téměř 1,9 miliardy korun. Je to tak největší investice v novodobé historii chemičky. Membránová elektrolýza nahradí výrobu dosavadní rtuťovou technologií. Právě použití rtuti omezují evropské normy. „Ne všichni výrobci v Evropě se odhodlali k přechodu na nové technologie a my vidíme velký potenciál na trhu po ukončení provozů starých rtuťových elektrolýz zejména ve střední a východní Evropě, k čemuž podle legislativy dojde do konce roku 2017,“ uvedl Charvát. Hlavními produkty elektrolýzy jsou hydroxid draselný a sodný a chlór, který je v areálu využíván při výrobě dalších produktů. „Spuštění membránové elektrolýzy nám umožní upevnit strategickou pozici hlavního výrobce hydroxidu draselného ve střední Evropě a významného hráče na trhu EU,“ řekl mluvčí. Kapacita nového provozu bude 60 tisíc tun hydroxidu draselného a 43 tisíc tun hydroxidu sodného. Investici firma financuje z úvěrů, dotace z prostředků Státního fondu životního prostředí a vlastních zdrojů. Po ukončení provozu amalgamové elektrolýzy odborníci demontují zařízení a potrubní rozvody, které budou převážně použity jako druhotné suroviny. „Pozemky a stavby vlastní elektrolýzy a jejich pomocných provozů jsou zahrnuty v projektu sanace starých ekologických zátěží,“ uvedl Charvát. „Již v předchozích letech byla v okolí tohoto provozu vytvořena podzemní těsnící stěna a po demolici objektů budou zbývající zeminy a suť kontaminovaná rtutí uloženy v místě stávajícího provozu do tzv. ekokontejnmentu tak, aby při samotné demolici, tak i v budoucnu byly minimalizovány možné úniky rtuti do okolí,“ popsal. Hospodaření chemičky, která je největším exportérem Ústeckého kraje, se loni vrátilo do zisku. Tržby činily 5,4 miliardy Kč, v roce 2014 byly 4,5 miliardy Kč. Firma zaměstnává 801 lidí.

Čínská společnost CEFC, která má v České republice vlastnické podíly v řadě společností, krátce po převzetí strojíren ŽĎAS a jejich dceřiné firmy TS Plzeň, jednala o strategické spolupráci také se skupinou Vítkovice machinery Group. Ta je jednak přirozeným partnerem ŽĎASu v dodavatelském řetězci českého strojírenství a jednak tradičním dodavatelem sofistikovaných strojírenských výrobků a investičních celků do Číny. „V Ostravě jsme se zajímali o další spolupráci, ale také o potenciál pro export energetických zařízení. Na čínském trhu jsou široké možnosti uplatnění vítkovické produkce, zejména v energetice i jaderném strojírenství,“ uvedl Jiang Bingsi, prezident CEFC Group (Europe) Company. Čínská společnost nedávno koupila strojírny a slévárny ŽĎAS od skupiny Železiarne Podbrezová. Vedle ŽĎASu získala také jeho dceřinou společnost TS Plzeň a majoritní podíl v německé pobočce ŽĎAS SGS GmbH. „Jsme dlouholetými partery, proto nás přirozeně zajímá i společná budoucnost a samozřejmě čínský trh, kde jsou Vítkovice dlouhodobě známou značkou s řadou referencí, včetně energetiky,“ říká hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group Jan Světlík. Vítkovice působí v Číně 80 let. Vlastní obchodní zastoupení v Číně otevřely v roce 1935 v Shanghaji. Tradičně tamním zákazníkům dodávaly kolejnice, ocelové láhve, mosty, hutní zařízení a části elektráren. „Jsem přesvědčena, že prohloubení spolupráce ŽĎASu a Vítkovice Machinery Group umožní oběma společnostem získání rozsáhlejších zakázek a otevření nových trhů. CEFC je silný finanční a průmyslný partner,“ uvedla Marcela Hrdá, výkonná viceprezidentka CEFC Group (Europe) Company.

Strojírenské Vítkovice se v loni dostaly do konsolidované ztráty 82,25 milionu korun. V roce 2014 přitom konsolidační celek vytvořil zisk 342,13 milionu korun. Vítkovice ale loni celkem o 621 milionů korun zvýšily rezervy a opravné položky a měly provozní zisk. Tržby Vítkovicím klesly o 2,13 miliardy korun (16,4 %) na 10,87 miliardy korun. Hospodářské výsledky včera schválila valná hromada mateřské společnosti Vítkovice, a. s. Do strojírenského konsolidačního celku patří přes dvacet společností, kromě mateřské firmy například Vítkovice Heavy Machinery, Vítkovice Power Engineering nebo Vítkovice Hammering. Jde o firmy, které hlavní vlastník Jan Světlík v minulosti koupil od státu. Celý holding pak zahrnuje ještě další společnosti, například nově vzniklé firmy. Společností je celkem více než 30 a zaměstnávají přes 8000 lidí. Celý holding loni podle předběžných výsledků dosáhl konsolidovaného zisku 240 milionů korun, což bylo o 160 milionů korun méně než v roce 2014. Samotná mateřská firma Vítkovice, a. s., dosáhla loni zisku 219,77 milionu korun, o 4,7 milionu korun (2,2 procenta) více než v roce 2014.

— Zuzana Kubátová3.6.2016 Mladá fronta DNES , s. 8PRAHA Vítkovice Power Engineering, klíčová firma skupiny Vítkovice, začíná třetí měsíc v insolvenčním řízení. Její šéfové tvrdí, že je vedeno na základě šikanózního, čistě účelově podaného návrhu brněnské firmy Wetag. Soudu se však hlásí i další věřitelé. Podle insolvenčního rejstříku přihlásilo své pohledávky za Vítkovicemi Power Engineering už 11 věřitelů. Přihlašují hlavně menší, nejčastěji desetitisícové částky. Celková suma převyšuje 107 milionů korun. Pod většinou z této částky jsou ale podepsané jen dvě firmy: insolvenční navrhovatel Wetag a dále stavební gigant Metrostav. Řada menších věřitelů uvádí, že jejich nároky jsou splatné od podzimu či léta loňského roku. Potvrzují se tak vleklé finanční potíže Vítkovic. Ostatně už na březnové valné hromadě zaznělo, že Vítkovice Power mají po splatnosti dluhy kolem miliardy korun. Insolvenční proces spustil koncem dubna zmíněný Wetag, jenž koupil pohledávky v celkové výši přesahující šest milionů korun od dvou vítkovických obchodních partnerů. Ve svém insolvenčním návrhu jmenoval další tři údajné vítkovické věřitele. Z těch se soudu přihlásil jediný – Metrostav. Stavební firma uplatňuje nárok na téměř stomilionovou pohledávku, která se však stala splatnou až letos 7. května, tedy po zahájení insolvence. Další dvě firmy, jimž podle Wetagu Vítkovice dluží přes milion korun – Pumpa a Liberecké kotlárnyHölter – to soudu dosud nepotvrdily. Podle vítkovických právníků vůči nim strojařská firma žádný splatný dluh ani neeviduje. Vítkovická mluvčí Eva Kijonková říká, že přibývající počet přihlášených pohledávek o ničem podstatném nesvědčí. „Dokud soud neprojedná šikanózní návrh na Vítkovice Power, těžko se můžeme bránit. Podle zákona v insolvenčním řízení nemůžeme všechny pohledávky hradit, každou platbu konzultujeme s právníky. Psychologie davu funguje tak, že věřitelé ztrácejí trpělivost a hlásí své pohledávky soudu,“ uvedla.

Tlakové nádoby, které slouží jako zásobníky stlačeného vzduchu pro ponorky, začala vyrábět společnost Vítkovice Cylinders. Ta patří do strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group. Firma dokončuje první testovací zakázku, zákazníkem je společnost vyrábějící ponorky pro armády zemí Severoatlantické aliance. Po ověření testovacích sérií zásobníků by měly Vítkovice Cylinders pracovat na další zakázce. „Nádoby váží okolo 220 kilogramů a jejich specifikem je, že výroba polotovaru probíhá metodou zpětného protlačování s dokončením na kovacím stroji pomocí speciálních režimů kování,“ vysvětlil Jerzy Kościelniak, generální ředitel společnosti Vítkovice Cylinders s tím, že velmi důležitý je test těsnosti spojení nádoby s ventilem, to se kontroluje pod tlakem bezmála 350 barů. Kromě zásobníků stlačeného vzduchu pro ponorky začaly Vítkovice Cylinders nedávno vyrábět i nádoby pro skladování vodíku. Tak ted jen aby jsme se nepotopili i Svetlikem a temi ponorkami :)

U tohoto článku postrádám poznámku, že se jedna o komerční sdělení. ...

Česká národní banka (též "správní orgán") proti myfxmoney.com zahájila správní řízení z moci úřední podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nové vklady až do doby jeho rozhodnutí nepřijímáme.

V patek 22.4.2016 od 10.00 h.v sidle sporitelny, Olbrachtova 1929/62 PHA 4,1.patro , salonek c.1. Sporitelna ma 90 miliard nerozdeleneho zisku !!!Tak cekam "Tůčnyj dividěnt" :) Snad nezklame a da aspon tech 75,- Kc

Tak se mi lonsky odhad vyplnil. Jsme tam. Verim, ze i ten K 888 (pred divi) by mohl zas byt v provozu :) Je to solidni akcie a stale cerny kun bursy.

www.vitkovice.cz/pro-akcionare

Vítkovice před dvěma lety otřepaly z krize a začaly růst. Konsolidovaný zisk skupiny za rok 2014 činil 400 milionů. Loňská zpráva však také signalizovala pokles hotovosti, růst bankovních úvěrů a zadluženosti uvnitř skupiny, mezi jednotlivými dcerami. Předběžné výsledky za rok 2015 zveřejnily zatím jen tři firmy skupiny. Vítkovice Heavy Machinery zvedla zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) z 242 milionů v roce 2014 na loňských 310 milionů korun, provozní zisk na 90 milionů, tržby převýšily čtyři miliardy. Vítkovice Hutní montáže při tržbách lehce přes miliardu hlásí 67 milionů hrubého zisku (o polovinu víc než předloni). Tahoun Vítkovic, výrobce tlakových lahví na plyn Vítkovice Cylinders, loni dosáhl rekordních tržeb 2,5 miliardy korun. Zisk EBITDA stoupl proti předloňsku o 35 procent na čtvrt miliardy. Jak hospodaří celá vítkovická skupina zahrnující tři desítky dcer? „Minulý rok nemáme po auditu, budeme ho komentovat později,“ říká Kijonková. Z bankovních kruhů se ale šíří informace, že tržby i ziskovost celých Vítkovic šly loni dolů. K tomu má Krajský soud v Ostravě znovu projednat insolvenční návrh, který na Vítkovice podala loni na jaře společnost Carnefix, uplatňující pohledávku 437 milionů korun.

České spořitelně klesl loni čistý zisk meziročně o 5,2 procenta na 14,3 miliardy korun. Důvodem byly klesající provozní výnosy a mírný růst provozních nákladů. Provozní zisk byl vloni meziročně nižší o 7,6 procenta, činil 21,2 miliardy korun.Konkurenční Komerční bance klesl loni čistý zisk meziročně o 1,5 procenta na 13,13 miliardy korun. Čistý zisk UniCredit Bank naopak stoupl o 15 procent na 5,6 miliardy korun, ČSOB vzrostl o tři procenta na 14 miliard Kč a Raiffeisenbank o 23,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy Kč.

Zatímco se v Česku vede zuřivá bitka o čtrnáct miliard korun na pevné optické sítě, v americkém Texasu začíná společnost AT&T spouštět testování 5G internetu. Nová síť by měla umožnit přenos co největšího množství dat. S rychlostí až 1 GB za sekundu by měla být až padesátkrát rychlejší než stávající 4G připojení. To v praxi znamená, že třeba film bude možné stáhnout za pár sekund. Evropa nechce zůstat pozadu a Evropská komise už kvůli 5G internetu podala návrh na uvolnění části kmitočtového pásma 700 MHz. Plán počítá s tím, že členské státy EU do příštího roku vytvoří podmínky pro spuštění 5G na svém území. Z vyjádření zástupců českých mobilních operátorů už teď vyplývá, že Česko na 5G ve stanoveném termínu nebude.

Philip Morris ČR, a. s., byla druhým rokem po sobě oceněna jako jeden z nejlepších zaměstnavatelů v Česku. Obhájením certifikace Top Employers se tak kutnohorská firma zařadila do prestižní skupiny nositelů certifikátu Top Employers v Evropě. Top Employers Institute (TEI) oceňuje firmy poskytující špičkové pracovní podmínky svým zaměstnancům. Certifikace je udělována pouze těm organizacím, které splňují přísné podmínky institutu v oblasti řízení, rozvoje lidských zdrojů a kromě toho projdou nezávislým auditem. Udělený titul mimo jiné stvrzuje, že se jeho nositel příkladně stará o talentované pracovníky a jejich odborný růst, nabízí značné zaměstnanecké výhody či dbá o kulturu pracovního prostředí. Ze společností působících v České republice se tohoto významného ocenění dostalo dále společnostem Valeo (automobilový průmysl), JT International Czech (obchod), Avon (kosmetika) a Saint-Gobain (stavebnictví).

Skupina Vítkovice Machinery Group (VMG) získala prestižní zakázku na dodávku částí magnetu urychlovače částic obdobného typu, jakým disponuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Urychlovač buduje ruský Spojený ústav jaderných výzkumů (označovaný za ruský CERN) v rámci projektu NICA. „Díly pro urychlovač dodáme během tohoto a příštího roku. Celkem půjde o 690 t zařízení,“ uvedl obchodní ředitel Jiří Brož ze společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Celková hodnota dodávek bude v přepočtu okolo 50 miliónů Kč. „Význam kontraktu tkví rovněž v obrovských referencích. V této chvíli už vítkovická skupina zahájila se SÚJV společnou práci na výrobní dokumentaci ve vědeckém městě Dubno, kde pracují už i naši specialisté,“ upřesnil Jiří Brož. První části urychlovače odejdou do Ruska na podzim 2017. Zakázku získala skupina VMG především díky uzavřenému výrobnímu cyklu, v němž je schopná dodat vše: od vlastních vysoce kvalitních výkovků z oceli i hi-tech slitin až po celé výrobní linky nebo elektrárny. Navíc disponuje rychlokovárnou Vítkovice Hammering, jež jako jediná v Evropě překovala největší titanový ingot. Vítkovice Heavy Machinery, společnost ze strojírenské skupiny VMG vytvořila loni tržby v hodnotě 4,1 mld. Kč. Její provozní výsledek bude (podle předběžných čísel) zisk okolo 90 mil. Kč s tím, že ukazatel výkonnosti EBITDA meziročně vzrostl ze zhruba 242 na 310 mil. Kč. To je nárůst o více než čtvrtinu. A to přesto, že řada konkurentů v minulém roce naopak opustila trh, nebo se potýká s vážnými ekonomickými potížemi. Firma už také zveřejnila některé letošní kontraktace. Získala mj. nové významné zakázky ve Finsku a Indii v součtu za přibližně 180 mil. Kč.

Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens zahájil přípravné práce v souvislosti s výstavbou skladové haly ve svém výrobním závodě ve Znojmě. Hala bude mít celkovou rozlohu jedenáct tisíc metrů čtverečních, dokončena má být letos v srpnu. „Nové skladovací kapacity pro vstupní suroviny i hotové výrobky nám umožní zefektivnit a zjednodušit logistické toky ve společnosti a zároveň povedou k úsporám za pronájem externích skladů,“ přiblížil generální ředitel společnosti František Řezáč. Pegas Nonwovens je veřejně obchodovanou společností na burzách v Praze a ve Varšavě. Jeho netkané textilie se používají zejména pro výrobu dětských plenek a dámské hygieny.