Příspěvky nebo odpovědi uživatele Vir

Valorizace důchodů obecně není o přilepšení, tedy zlepšení situace, ale z větší části o dorovnání reálných příjmů důchodců při ztrátě hodnoty (kupní síly) oběživa tak, aby na tom nebyli (v průměru) výrazně hůře, než před valorizací. Tvrdit cokoli jiného je vůči penzistům sprosté a zavádějící. To by si měli soudruzi žurnalisté uvědomit.

O "přilepšení" jde pouze v tom rozsahu, v jakém jsou při pravidelné (lednové) valorizaci zvyšovány důchody "o polovinu růstu reálných mezd", tedy o růst mezd po odečtení inflace. To je něco (málo) "navíc" avšak to se netýká plánované letní mimořádné valorizace, která bude jen o inflaci za část roku.

Autor vycházel jednoduše z toho, že přepočítací koeficient růstu historických vyměřovacích základů pro výpočet OVZ v r. 2021 (vyhlášený nařízením vlády 381/2020 Sb.) je 1,0194, nebo-li, osobní vyměřovací základ, z něhož se stanoví výpočtový základ a z něj procentní výměra důchodu v r. 2021, vzroste při stejných výdělcích k 1.1.2021 oproti 31.12.2020 o 1,94 %. A na nové důchody přiznané v r. 2021 se samozřejmě valorizace tohoto roku nevztahuje. Avšak u důchodu přiznaného k 31.12.2020, pravda, z OVZ nižšího o oněch 1,94 %, bude procentní výměra valorizována o 7,1 % (viz též výše uvedené nařízení), což je poněkud více (základní výměra bude pro staro i novodůchodce stejná).

Vtip je v tom, že zatímco přepočítávací koeficienty pro přepočet vyměřovacích základů za jednotlivé roky (na aktuální hodnotu peněz) se zvyšují jen s ohledem na průměrný růst mezd, již přiznané důchody se valorizují o 1/2 reálného růstu mezd a O CELOU INFLACI!!! A pokud je "seniorská" inflace vyšší než běžná, valorizuje se podle seniorské, což se v r. 2020 poprvé stalo. Za normálních okolností růst mezd nejen kopíruje inflaci, ale je v předstihu, takže lednový výpočet bývá výhodnější, než prosincový. A nový důchod bývá vyšší, než starý valorizovaný. Což ovšem na přelomu roků 2020/21 neplatí, protože mzdy stagnovaly, zatímco inflace se trošičku "utrhla ze řetězu", m.j. díky vládní politice, "pumpování nekrytých peněz" do ekonomiky (zejména nevýrobní sféry). ANO, bude líp!

Pokud jste skutečně účetní, měla (měl) byste si doplnit vzdělání, neboť to co uvádíte není až tak v souladu se skutečností ..... V první řadě, nechápu, proč by si dnes měl asistent uplatňovat jen 40 % paušální výdaje, když v pohodě dosáhne na 60 %, a to celkem zřejmě v oborech č. 60, 66, 70 a 78 ( i 79).

Ale budiž, dejme tomu, že jako náklady použije jen 40 %, čili že superhrubý příjem je 600 tis. Z něho je ovšem daň 65200 Kč (90000 - 24800 sleva na poplatníka) odvod sociálního pojištění 87600 Kč a zdravotního 40500 Kč, celkem tedy 193300 Kč. Nikoly tedy Vámi uváděných "cca 300 tisíc Kč", ale o 106700 Kč méně.

Pokud ovšem "poradce a asistent" není tydýt, a uzavřel s dotyčným "asistence potřebným" politikem (a pod.) smlouvu na činnosti uvedené v příslušných živnostenských předpisech, pak při uplatnění 60% výdajů činí jeho daň 35200 Kč, sociální pojištění 58400 Kč a zdravotní pojištění 27000 Kč, tedy celkem 120600 Kč. Což je sice o 51720 Kč více, než paušální daň dle návrhu (68880 Kč/rok), ale zdaleka to není Vámi výše "zúčtovaná"  částka.

Jinak si ještě dovolím drobnou poznámku - je zřejmé, že o práci asistenta nic ani netušíte, pokud se domníváte, jeho činnost má "nulové náklady". A kategorické tvrzení, že "Pro OSVČ ve službách, zemědělství, obchodu ap. je paušální daň nevýhodná...", je také trochu mimo mísu, protože ta výhodnost či nevýhodnost je zkrátka individuální.

Jo, a EET je opravdu mimořádná a drahá hloupost, ale holt je tu máme. A dokud se nezmění vláda styl práce finanční správy, patrně mít i budeme.

Bohužel... Politici převážně operují zvyšujícím se "věkem dožití", ale přecházejí to, že se téměř nezvyšuje věk "dožití ve zdraví".

Podle článku zveřejněného 25.7.2019 na serveru https://www.irozhlas.cz, odkazujícího na průzkum Eurostatu, se čeští muži ve zdraví dožívají věku 61 let a ženy 62 let a zbylých 15 let muži a 20 let ženy žijí se závažnou nemocí nebo jiným zdravotním problémem, který je zásadně omezuje.

"Dvoudětné" ženy např. ročníku narození 1957 (důchodový věk 60+8) si tedy ve zdraví užily důchodu v průměru rok čtvrt, zatímco muži téhož ročníku (důchodový věk 63+8) začnou odcházet do důchodu teprve letos na koncí léta, ale přitom v průměru budou již rok a třičtvrtě nemocní. (Rozumí se, že jde-li o průměr, někteří jsou ještě zdraví, těch je ovšem menšina, zatímco většina jich má zdravotní problémy již delší dobu.)

Odtud pochopitelně pramení (vedle nemožnosti sehnat ve vyšším věku vhodné zaměstnání, pokud o dosavadní člověk přišel) rostoucí zájem o předčasné důchody. A u těch co si dokázali naspořit (nebo spořili, a ještě třeba něco prodali) o předdůchody.

Ano, to jste četl dobře. Evidence na ÚP je, při splnění dalších podmínek, náhradní dobou pojištění. Například v mém případě, jelikož jsem "na pracáku" nikdy nebyl, by mi byly uznány až tři roky (plus doba pobírání podpory a případně doba za níž bych obdržel odstupné). Tato náhradní doba je však krácena na 80 %. A samozřejmě je nutno plnit všechny požadavky, kladené na uchazeče o zaměstnání, včetně například přijetí nabízené vhodné práce,  docházení na ÚP na konzultace, zákazu podnikání, zákazu výkonu jiného než nekolidujícího zaměstnání a podobně. A jako kohokoli jiného má ÚP možnost "předdůchodce - uchazeče o zaměstnání" který neplní podmínky z evidence sankčně vyřadit.

Pro mne to není příliš vhodné, protože jsem členem statutárního orgánu družstva, u nichž Sobotkova neobolševická vláda vyloučila změnou právního předpisu možnost čerpání podpory v nezaměstnanosti, (i když nedostávají žádnou odměnu). A krácení uznané "náhradní" doby na 80 % by mne připravilo o jeden celý rok pojištění (ten dovrším cca tři týdny před datem nároku na starobní důchod). Takže pro mne bylo výhodnější si najít zaměstnání s osminovým úvazkem (5 hodin týdně) za 3 tis. Kč měsíčně, ze kterého je odváděno důchodové pojištění. A tento nízký výdělek pak při žádosti o důchod nechám vyloučit.

Je hezké, že se Venezuela Maláčová zabývá chudáky živnostníky a snaží se (tím že je více podojí) ochránit je před bídou ve stáří. Chránit je chce dokonce tak usilovně, že jich část ekonomicky zlikviduje, No dobře,  ale není mi jasné, proč se tedy také obdobně nenastaví minimální odvod důchodového pojištění za zaměstnance.

U těch se totiž sice při srovnání s odvody OSVČ operuje s odvodem z měsíční minimální mzdy (jako že TOTO je ten vyměřovací základ pro minimální odvod za zaměstnance) jenže to platí jen v případě, že jde o zaměstnání na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně. Pokud je úvazek např. 1/2, jsme už někde jinde. A pokud je úvazek třeba 1/8 (i takové existují, znám například paní, která z advokátní kanceláře odnese dopisy na poštu,  vyzvedne z boxu došlé zásilky a donese zpět a to je vše, úvazek hodina denně, pět hodin týdně), tak se dostáváme k minimální částce, ze které se ještě odvádí sociální pojištění, totiž ke 3000 Kč hrubé mzdy. A u té je odvod sociálního pojištění (při plném zohlednění pro účely důchodu) "hezkých" 939 Kč (včetně nemocenského pojištění), z toho 195 Kč zaplatí zaměstnanec a 744 Kč zaměstnavatel. To je i v porovnání se současnými minimy OSVČ zlomek, natož při porovnání s tím, co je navrhováno.

Se seniorským věkem se bohužel pojí specifické potřeby, která si mladší lidé ne vždy uvědomují. Jen namátkou je to například potřeba rekonstrukce koupelny, konkrétně dejme tomu výměna vany za sprchový kout a pořízení vyššího WC či bidetu, nebo pořízení elektrického vozíku, obojí z důvodu zhoršených pohybových schopností, respektive imobility. Zpravidla jde o investice v řádu násobků až mnohonásobků důchodu konkrétního důchodce, přičemž šance na nějaký příspěvek od státu sice někdy je, ale jde o složitý proces a stále to je jen příspěvek na část nákladů. Pokud takový senior nemá úspory (včetně například doplňkového penzijního spoření, které může pro takový účel JEDNORÁZOVĚ vyčerpat - to je ta možnost, kterou bez znalsoti věci kritizuje "venezuelská komise spravedlivých" ) a/nebo dobře situaované děti, je, slušně řečeno, v pytli! A nezbývá mu, než si někde půjčit. A to je u staršího člověka (dokonce i u pracujícího nad 60 let) často problém, a to zejména právě u tzv. prověřených seriózních institucí.

Když si moje blízká příbuzná ve věku cca 75 let chtěla půjčit "ušmudlaných" 30 tisíc právě na rekonstrukci koupelny na chalupě, kde pobývá cca od dubna do října, byla postupně odmítnuta ČSOB, Komerční bankou, Monetou a Unicredit bankou. Formálně bez sdělení důvodu, reálně však, dle "neoficiálního" sdělení, právě kvůli seniorskému věku. Domluvila se až v České spořitelně, ovšem s tím, že banka požadovala, aby "někdo výdělečně činný" přistoupil k závazku jako spoludlužník a současně  ještě, aby bylo uzavřeno pojištění schopnosti splácet.

Shrnuto - není divu, že kolem půjček důchodcům je "poněkud více" špíny, protože "šmejdi" jen využívají příležitosti tam, kde ji zejména velké banky nevidí. Současně s tím jde ruku v ruce to, že stát je poněkud liknavý, pokud se týká stárnutí populace a řešení problémů s  tím souvisejících.

"Dobrovolné důchodové pojištění" je opravdu "bez udání důvodu" možné zaplatit zpětně pouze jeden rok od data, kdy se k němu přihlásíte. Čili přihlásíte-li se 15.8.2019, lze doplatit dobu pouze po 15.8.2018. Nicméně z tohoto pravidla jsou výjimky. Později lze například doplatit dobu studia či dobu v evidenci Úřadu práce, která se již nehodnotí jako náhradní (více viz § 6 a souvisejcí zákona 155/1995 Sb.).

Jinak je důležité odlišit, zda jde o doplacení pro získání nároku (tedy nejčastěji pro získání alespoň  35 let pojištění včetně náhradních dob, případně 30 let bez náhradních dob) kdy i jen jeden chybějící den pojištění znamená, že na důchod není nárok, nebo z důvodu zvýšení procentní výměry důchodu.

Získání dalšího celého roku pojištění zvyšuje procentní výměru důchodu o 1,5 % výpočtového základu, což je u lidí s osobním vyměřovacím základem 30 tis Kč letos zvýšení důchodu o 277 Kč měsíčně.(Na ulici je každý měsíc nenajdete.)

Doplacení tak může být zajímavé například tehdy, když někomu do (dalšího) celého roku pojištění chybí pár dnů či týdnů, nemá možnost pracovat déle a požádat o důchod k pozdějšímu datu, a současně existuje v jeho minulosti nějaké nepojištěné (nebo "redukované") doplatitelné období.

Ano je to pravda. Jde o tzv. poměrný starobní důchod. Na ten vzniká nárok při získání alespoň 15 let doby pojištění (nikoli placení pojistného, uznají se i některé doby náhradní), a to ve věku o pět let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození! (Počet vychovaných dětí u žen se zde při posouzení věku nezohledňuje.)

Takový důchod však bývá velmi nízký, právě kvůli krátké době pojištění (v r. 2019 však nebude nižšší, než 4040 Kč).

Zjevnou chybou je částka minimálního odvodu na zdravotní pojištění, ta je letos 1906 Kč (nikoli 1797 Kč), a samozřejmě ji OSVČ platí i za měsíce, kdy nic nevydělá. (Minimální částka za zaměstnance je 1485 Kč vč. odvodu zaměstnavatele). Většina OSVČ používá výdajový paušál 60 %, těch co používají 80 % je přibližně stejně, jako těcho co používají 40 %. Korektnější by bylo ve srovnání použít tento paušál. Mimochodem, třeba zemědělci se zpravidla svými náklady (orba, osivo, hnojiva, stroje, pohonné hmoty atd.) ani do těch 80 %  "nevejdou". Jinak závěr je naprosto diletanstský, protože od čistého příjmu OSVČ "zapomíná" odečíst právě ty náklady, které vyjadřuje paušál!!! Jednoduše řečeno, představme si obchodníka, který nakoupí zboží napřiklad za 12500 Kč a za 25000 Kč je prodá. (Je to sice nerealistické, protože obchodní přirážka bývá do 30, vyjímečně do 40 % a nikoli 100 %, ale budiž.)  Jeho "výdělkem" přeci není 25000 (to je obrat) ale pouze 12500 Kč, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Těch 12500 Kč za které "ze svého" koupil zboží  (plus doprava, náklady na obchod atd.) je skutečným nákladem, který se od toho v článku uvedeného "čistého příjmu" OSVČ musí odečíst!