Štědrý den 24. prosince

Pranostiky spojené se Štědrým dnem

• Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
• Na Adama Evu čekejte oblevu.
• Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
• Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
• Na Štědrý den o vlas, na Nový rok o klas.
• Jasno na den Štědrý – úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
• Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.
• Jest-li o jitřní hvězdnato, slepice hodně ponesou.
• Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
• Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
• Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
• Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
• Padá-li na Štědrý večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
• Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
• Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
• Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
• Na Štědrý den po večeři přivazuje hospodář nití nebo provázkem na jednu stranu vyleštěného nože kousek chleba a na druhou kousek štědrovky. Nůž zapíchne do trámu ve světnici. Na Nový rok se nůž sejme, a je-li na některé straně rezavý, to obilí, ze kterého je na té straně nože pečivo, se neurodí.
• Podle višňové nebo třešňové větévky na den svaté Barbory ulomené a dané do vody se na Štědrý den usuzuje, nastane-li brzké jaro nebo pozdní. Kvete-li ratolest před Štědrým dnem, bude jaro časné. Kvete-li až po Štědrém dnu nebo vůbec, potom se jaro opozdí.
• Po štědrovečerní večeři se vezme cibule, rozpůlí se a z každé půlky se pozorně vydělí šest slupek. Slupky se rozestaví řadou na stůl a označí se jmény jednotlivých měsíců. Nyní se dá do každé špetka soli a nechají se stát do rána. Podle toho, jak ve slupkách je na Hod boží sůl více či méně rozmočená, se usuzuje na měsíce vlhké, průměrně vlhké nebo suché.
• Na Štědrý den se pod dvanáct skořápek od ořechů nasype na prkénko sůl, ke každé skořápce se napíše jméno jednoho měsíce, potom se prkénko se skořápkami uloží až do Nového roku na suché místo, na Nový rok se skořápky opět přinesou, a je-li pod kterou skořápkou sůl vlhká, navlhlá či suchá, takový bude i příslušný měsíc.