Jesličky

První jesličky (betlém) se objevily v roce 1223 v italské Umbrii, když František z Assisi přivedl živého oslíka a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši.

Za zvykem stavění betlémů stojí v českých zemích jezuité, což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, jak neslavně u nás v době pobělohorské prosluli. Jezuité betlémů používali od 16. století jako jeden z prostředků rekatolizace. První známý pražský a vůbec český betlém představili jezuité veřejnosti v roce 1560 ve svém kostele sv. Klimenta u Karlova mostu. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů. Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem.