Nový rok 1. ledna

Svátek začátku nového roku. Oslava začíná tradičně v předvečer, tedy 31. prosince na Silvestra a jejím vrcholem je v nové době půlnoc, tedy první vteřina nového roku. Nový rok je oslavou nového začátku, možnosti začít s čistým stolem a pokusit se uspořádat si věci znovu. Obvyklé je přát do nového roku, který 1. ledna začíná, to nejdůležitější – štěstí (Pour Féliciter). Dříve se novoročenky zadávaly výtvarníkům a rozesílaly, dnes se „péefka“ řeší fotografií s textem, nebo se rozesílá přání e-mailem nebo sms. Nemusí být zasíláno v předstihu, ale mělo by prý k adresátům dorazit do Tří králů.

Abychom byli přesní, Nový rok připadá na 1. ledna podle gregoriánského kalendáře, který zavedl v 16. století papež Řehoř XIII. Upravil pro potřeby křesťanů do té doby nejrozšířenější juliánský kalendář a zohlednil také přestupný rok. Gregoriánský kalendář je podobně jako juliánský solární, s pevně danou délkou jednotlivých měsíců a koresponduje se skutečným během ročních období.

Juliánský kalendář zavedl úpravou předchozích zvyklostí Julius Caesar, byl to solární kalendář s 365 dny a každým čtvrtým rokem o 366 dnech. Protože tak byl nepatrně delší než kalendář gregoriánský (tam je přestupný pouze každý čtvrtý rok, který, je-li dělitelný stem, je současně dělitelný čtyřmi sty), nepatrně se od něj odchyluje. Tato odchylka nicméně postupně narůstá, a dnes tedy slaví juliánský kalendář Nový rok 14. ledna. Juliánský kalendář užívá do současnosti část pravoslavné církve.

Jiné národy nebo náboženství slaví Nový rok podle svých zvyklostí. Například Číňané slaví Nový rok podle lunárního kalendáře, kde tento den připadá na nov prvního lunárního měsíce, přesné datum je tedy pohyblivé, ale jedná se o leden nebo únor. Naopak židovský Nový rok (Roš ha – šana) připomíná stvoření světa a slaví se první (a někde i druhý) den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře září, případně říjen. V roce 2018 připadne na 9. září, v roce 2019 na 29. září.