Den upálení mistra Jana Husa 6. července

Tento den slavíme památku Jana Husa, římskokatolického kněze a vysokoškolského učitele, který byl 6. července 1415 po církevním procesu předán světské spravedlnosti a upálen.

Jan Hus se narodil kolem roku 1370 v Husinci v jižních Čechách, vyučoval a působil jako kazatel a správce Betlémské kaple. Stal se děkanem a později rektorem pražské univerzity. Byl římskokatolickým knězem, významným myslitelem své doby. Seznámil a inspiroval se učením Johna Wycliffa (Jan Viklef), oxfordského teologa a propagátora reforem římskokatolické církve, který byl prohlášen za kacíře. Mnoho jeho názorů ale později přijala protestantská reformace.

Rovněž Hus se ve svých náboženských pracích kriticky vyjadřoval k mravní situaci církve a katolická církev ho označila za kacíře a exkomunikovala, povolala ho před soud, kam se ale Hus nedostavil. V politicky složité době vlády Václava IV. a dvou papežů měl po určitou dobu podporu českého krále, ale trval na svých názorech a kázal například proti odpustkům. Po exkomunikaci opustil Prahu a dále kázal na venkově, i když se pravděpodobně do Prahy vracel. Šířil názor, že kázat a číst přímo z Bible může každý následovník Ježíše Krista a podporoval proto překládání Bible do češtiny a němčiny, což bylo jedním z hlavních důvodů jeho pří s autoritami církve.

Usiloval své názory obhájit na koncilu v Kostnici, svolaného především pro vyřešení dvojpapeženství a reformování církve. Přicestoval pod ochranným glejtem císaře Zikmunda, ten ho ale nechránil před církevním procesem, ve který se předpokládaná teologická disputace přetvořila a navázala na předchozí nedokončený soud. Zikmund přesto v jeho prospěch intervenoval, přestal ale na své ochraně Husa trvat, když by to mělo znamenat ohrožení jeho politických cílů (ukončení rozdělení západní církve). Hus se dožadoval veřejného slyšení, kde by mohl své názory obhajovat, byl ale vyzván pouze k odvolání bludů. Trval na tom, že pokud mu dokáží, v čem se mýlí, pak odvolá. Nemocný Hus byl jako kacíř odsouzen za šíření Viklefova učení, jeho knihy bylo nařízeno spálit a on byl zbaven kněžského svěcení. Potom byl předán světské spravedlnosti a upálen. Ještě na hranici mu byla nabídnuta možnost, aby odvolal a zachránil si tak život, ale odmítl. Jeho ostatky byly spolu se zbytky spálené hranice vhozeny do řeky.

30. května 1416 byl potom upálen i Jeroným Pražský, který předtím z Kostnice odešel, byl ale dopaden a dopraven zpět. Při vyšetřování napřed Viklefovo i Husovo učení odsoudil, později se k nim ale (stále vězněn) znovu přihlásil. Smrt těchto dvou kazatelů vedla k rozkolu v českých zemích, ke vzniku husitského hnutí a k husitské revoluci, která ovlivnila celou střední Evropu.

Jan Hus je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších postav české historie, papež Jan Pavel II. vyjádřil politování nad jeho krutou smrtí a označil ho za jednoho z těch, kdo usilovali o reformu církve. Jako svatého mučedníka ho uctívá česká starokatolická církev a česká pravoslavná církev, den jeho smrti je významným svátkem Církve československé husitské.