ČNB snížila klíčové sazby o 50 bodů. Repo je na 5,75%, diskontní 4,75% a lombardní 6,75%. 2 hlasy pro snížení o 75 bodů

Bankovní rada na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Přijaté rozhodnutí se opírá o zimní (únorovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.

Inflace v České republice na začátku roku poklesla k 2% inflačnímu cíli ČNB. V zemi tak byla obnovena cenová stabilita. Bankovní rada ale nadále spatřuje na výhledu mírně proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat i nadále opatrně. Nově dostupné ukazatele vyznívají ve směru vyšších sazeb oproti základnímu scénáři stávající prognózy, a to na celém jejím horizontu.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Rychlost dalšího snižování sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity a následně do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí.

Přestože ČNB začala v prosinci loňského roku postupně snižovat úrokové sazby, boj s inflací nekončí. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření zřetelně kladné a tlumí inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle.

Ekonomický vývoj

Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem. HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %, zatímco prognóza předpokládala jeho stagnaci. Spotřeba domácností sice mírně vzrostla, ale nacházela se 8 % pod úrovní pozorovanou před vypuknutím pandemie.

Dostupné ukazatele z reálné ekonomiky naznačují pokračující mezičtvrtletní růst reálného HDP v prvním čtvrtletí. S poklesem inflace dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností. To se projevuje ve zlepšeném, i když nadále spíše negativním, sentimentu domácností. Oživení domácí poptávky potvrzují i čísla za tržby v maloobchodě, jejichž meziroční růst v prosinci dosáhl poprvé od května 2022 kladné hodnoty a v lednu dále zrychlil.

Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává stále nízká. Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí v souladu s prognózou zpomalil na 6,3 %. Z historického pohledu zůstává lehce zvýšený, nicméně k materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály zřejmě nedochází.

Zahraniční poptávka nadále zvolňuje, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize. Reálná aktivita klesá zejména ve zpracovatelském průmyslu v Německu.

Meziroční inflace v lednu klesla skokově na 2,3 % a v únoru dosáhla 2% cíle ČNB. Pokles byl tedy hlubší, než prognóza očekávala. Zvýšená ale zůstává jádrová inflace, která v únoru dosáhla 2,8 %. Zejména růst cen služeb zůstává nad úrovní konzistentní s dlouhodobým plněním inflačního cíle.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Rizikem v tomto směru je pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což by se při napjatém trhu práce mohlo projevit v silnějších mzdových požadavcích. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Rizikem pro růst cen obchodovatelných statků je také vývoj kurzu koruny, který by mohl vést k nárůstu cen dováženého zboží. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.