Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Investice  |  14.03.2024 09:59:14

Spotřebitelé podpoří růst slovenské ekonomiky a udrží inflační tlaky silné (Slovenská ekonomika,Tématické reporty)

Slovenská ekonomika letos zůstane odolná a její růst podle nás mírně zrychlí na 1,6 % oproti růstu o 1,1 % zaznamenaném za rok 2023. K tomu přispěje spotřeba domácností podpořená rostoucími reálnými příjmy a také fixní investice tažené prostředky z fondů EU. Čistý vývoz by měl naopak po velmi silném roce 2023 přispět záporně. To ale zřejmě bude kompenzovat vyšší tvorba zásob v souvislosti s oživením domácí poptávky. Ve světle vládních opatření, která domácnostem zmrazila účty za energie na úrovni roku 2023, jsme revidovali prognózu inflace pro rok 2024 z 5,0 % na 3,2 %. Zastropování cen energií a další fiskální opatření na pomoc domácnostem představují silný impuls pro spotřebitelskou poptávku. Jádrová inflace podle nás letos zůstane vysoko nad dvouprocentním cílem na 5,2 %. Vliv na to bude mít oživení spotřebitelské poptávky, které umožní prodejcům dále zvyšovat ceny. Trh práce by měl zůstat napjatý. Výsledný solidní růst mezd spolu s fiskální podporou pomůže domácnostem doplnit úspory a obnovit jejich kupní sílu.

Letošní růst bude podpořen oživením spotřeby domácností a investicemi.

Slovenská ekonomika v loňském roce vykázala robustní výkonnost, když za celý rok 2023 vzrostla o 1,1 %. V průběhu roku byla mezičtvrtletní dynamika růstu vcelku stabilní a pohybovala se v rozmezí 0,2-0,5 %. Přestože slovenský HDP odolně stoupal, růst byl podle našich odhadů stále pod potenciálem tamní ekonomiky. Ve výsledku to tak zřejmě otevřelo mezeru výstupu do mírně záporných hodnot. A vzhledem ke stále zvýšené inflaci, slabé zahraniční poptávce a přísné měnové politice očekáváme v letošním roce její další, byť omezené, prohloubení. Po růstu o 0,3 % q/q v Q4 23 odhadujeme, že růst HDP v Q1 24 zůstane slabý na 0,2 % q/q. Od letošního druhého čtvrtletí ale již čekáme podstatnější zesílení na úrovně 0,5-0,7 % q/q. Oproti loňsku ekonomický růst podle nás letos mírně zrychlí na 1,6 %. To je lehce nižší růst oproti naší předchozí prognóze, která předpokládala 1,8 %.

Největší brzdou loňského hospodářského růstu byla spotřeba domácností, která klesala s ohledem na snižující se kupní sílu mezd vlivem vysoké inflace. Ani úspory domácností naakumulované od dob pandemie již nenabídly takovou podporu pro spotřebu jako v roce 2022. Míra úspor v Q4 23 dosáhla 7,7 % a přiblížila se tak dlouhodobému průměru (8 %), poté co se od roku 2022 pohybovala hluboko pod touto hranicí. To naznačuje, že i vloni čerpání vysokého stavu úspor podpořilo spotřebitelské útraty, respektive zabránilo jejich výraznějšímu poklesu.

Letos by spotřeba domácností naopak měla významně přispět k růstu slovenské ekonomiky. Spotřebitelské výdaje podpoří zvyšování reálných disponibilních příjmů domácností díky solidnímu růstu mezd a vládní pomoci. Míru oživení spotřeby domácností ale zřejmě omezí snaha o obnovení úspor v prostředí vyšších úrokových sazeb. Investice podle nás k růstu rovněž opět přispějí pozitivně, a to zejména díky čerpání prostředků z fondů EU, které pro slovenskou ekonomiku představují významný impuls. Na druhou stranu čistý vývoz v letošním roce růst zřejmě zbrzdí s ohledem na slabší zahraniční poptávku a vyprchávání efektu dokončování předchozích nevyřízených zakázek, který loni pozitivně ovlivnil exportní výkon. To ale bude kompenzovat kladný příspěvek zásob vzhledem k zesílení domácí poptávky a cyklickému doplňování zásob v souvislosti s nárůstem poptávky po zboží.

Vládní opatření zastínila nárůst cen energií a tím snížila inflaci.

Inflace v závěru loňského roku pokračovala v poklesu, a to zejména v důsledku zmírnění růstu cen potravin. Na začátku letošního roku inflace prudce zpomalila z prosincových 6,6 % na 4,4 % y/y v lednu. Vliv na to měl nadále zpomalující cenový růst v oblasti potravin, ale především vládní opatření (oznámená v prosinci 2023), která zmrazila ceny energií pro domácnosti na úrovních z roku 2023. Vzhledem k tomu jsme výrazně snížili prognózu inflace pro rok 2024, a to z 5,0 % na 3,2 %. Zmrazení účtů za energie sice poskytuje domácnostem významnou úlevu a zabraňuje skokovému nárůstu cen, ale také si to vybírá značnou daň na zdraví veřejných financí a zároveň odstraňuje tržní signál pro domácnosti. Nebýt zmíněného opatření, tak v souladu s tamním energetickým regulačním rámcem současné tržní ceny implikují zhruba 40% nárůst cen elektřiny a plynu, respektive jejich tržní složky.

Očekáváme, že růst cen potravin bude letos utlumený s ohledem na pokračující dezinflaci napříč potravinářským výrobním řetězcem, která se ve finálních spotřebitelských cenách zatím příliš neprojevila. Vloni ceny potraviny vzrostly o téměř 18 %. Jádrová inflace podle našeho odhadu bude naproti tomu odeznívat jen pozvolna a v průměru letos dosáhne 5,2 %. Oproti 8,6 % v roce 2023 by se stále jednalo o mírné zpomalení. K udržení silných inflačních tlaků by mělo přispět oživení spotřebitelské poptávky. To tak umožní prodejcům dále navyšovat ceny. Postupné odeznívání silné vládní regulace v oblasti cen energií může v následujících letech vést k výrazně zvýšené inflaci, jakmile se vyšší velkoobchodní ceny začnou více propisovat do účtů domácností za energie.

Obnovování kupní síly domácností, kterou srazila inflace.

Napětí na trhu práce se dále stupňovalo. Míra nezaměstnanosti (ILO) v loňském roce klesla v průměru o 0,3 pb na 5,9 %, přičemž během Q4 23 stagnovala na 5,7 %. Čekáme, že v letošním roce kolem této úrovně setrvá a v průměru tak dosáhne 5,7 %. Napětí na trhu práce pravděpodobně podpoří pokračování solidního růst mezd a obnovování kupní síly domácností. Oproti roku 2023 by však měl nominální mzdový růst citelně zpomalit na 6,6 % z 9,6 %. Po dvou letech poklesu reálných mezd by to však letos mělo stále znamenat zvýšení reálných mezd v průměru o 3,2 % oproti roku 2023. To by mělo podpořit spotřebitelskou poptávku a zároveň udržet jádrovou inflaci na zvýšených hodnotách.

EU: čerpání je stále pomalé a nikoli bez problémů.

Z celkového závazku deseti operačních programů programového období 2014-2020 (14,5 mld. EUR) byly k 31. lednu schváleny prostředky ve výši 13,11 mld. EUR, což představuje 90,4 % čerpání. K vyčerpání celkové alokace zbývá do konce roku 2024 předložit Evropské komisi (EK) ke schválení minimálně 2,1 mld. EUR. Zároveň má Slovensko v rámci Fondu obnovy možnost získat dotace ve výši 5,84 mld. EUR. V únoru však EK pozastavila posuzování žádostí o čtvrtou platbu z tohoto fondu (1 mld. EUR) a nyní čeká na vysvětlení legislativních změn ze strany vlády. Výhrady EK se týkají nedávno přijatých změn trestního zákoníku a trestního řádu, konkrétně trestů za korupci, praní špinavých peněz a ohrožení finančních zájmů EU. Zároveň by již mělo probíhat čerpání prostředků z programového období 2021-2027. Zde bylo pro Slovensko vyčleněno přibližně 12,6 mld. EUR (cca 13 % HDP). Možnosti získat finanční prostředky jsou tedy značné, čerpání peněz je však stále pomalé a nikoli bez problémů.

Veřejné finance: fiskální restrikce je nedostatečná.

Slovenská vláda schválila snížení deficitu veřejných financí pro rok 2024 o 0,5 pb na stále vysokých 5,97 % HDP. Zároveň byla konsolidační opatření přijata především na straně příjmů, nikoli výdajů (bankovní daň, zdravotní odvody, prodloužení solidárního příspěvku v odvětví zpracování ropy, zavedení minimální a dorovnávací daně pro právnické osoby a zvýšení spotřební daně z tabáku a alkoholu). Slovensko tak pravděpodobně vstoupí do procedury při nadměrném schodku, což povede k přísnějšímu dohledu na úrovni EU. Proto bude podle Ministerstva financí SR nutné snížit deficity na 5 % v roce 2025 a na 4 % HDP v roce 2026. K dosažení tohoto cíle bude muset vláda předložit dodatečná konsolidační opatření ve výši 1,6 % HDP, tj. 2,3 mld. EUR.

Rizika: směrem dolů pro růst a vyvážená na inflaci.

Vzhledem k pokračující slabé zahraniční poptávce, zejména v souvislosti s nepříznivou situací v německé ekonomice, nadále vidíme rizika pro ekonomický růst směrem dolů. Fondy EU představují pro slovenskou ekonomiku významný impuls a v závislosti na jejich včasném čerpání a efektivním využití se rizika koncentrují rovněž směrem dolů. Navíc rostoucí napětí mezi tamní vládou a orgány EU vznáší otázky ohledně jejich dostupnosti. Inflační rizika vidíme jako vyvážená vzhledem k silnější perzistenci jádrové inflace a rychlejší dezinflaci vlivem dopadů zhoršující se ekonomiky na straně druhé.

Autor: Kevin Tran Nguyen,Jana Steckerová

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688