EU pokročila v otázkách genderové rovnosti, práce ale není u konce, shodli se ministři

Dne 27. února 2024 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady ministrů a ministryň zodpovědných za agendu rovnosti žen a mužů, jehož cílem bylo zhodnocení pokroků při prosazování genderové rovnosti za posledních 5 let a diskuze o budoucnosti související politiky s výhledem do roku 2030. Českou republiku zastupovala vrchní ředitelka sekce pro mezinárodní spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí Martina Štěpánková.

Během úterního zasedání podepsali ministři z aktuální trojice postupně předsedajících zemí Radě EU (tj. Španělska, Belgie a Maďarska) společné prohlášení o rovnosti žen a mužů přijaté na začátku španělského předsednictví. V tomto prohlášení se Španělsko, Belgie a Maďarsko pevně zavázaly k tomu, že rovnost žen a mužů se stane realitou pro všechny v Evropě. „Měli bychom být hrdí na to, čeho jsme již dosáhli, ale práce na vytvoření skutečné Unie rovnosti ještě není u konce. Využijme dynamiky nové legislativy k tomu, aby se Evropská unie stala místem, kde má každý stejnou šanci prosperovat, být zdravý a přispívat společnosti,“ uvedla belgická státní tajemnice pro rovnost mužů a žen Marie-Colline Leroy.

Ministři se shodli, že je třeba nadále pracovat na posílení institucionálních mechanismů pro rovnost žen a mužů a ještě více tuto politiku prosazovat v rámci EU. V květnu během nadcházejícího formálního zasedání by měli ministři rovněž jednat o návrhu doplnění názvu složení Rady pro zaměstnanost a sociální věci o rovnost. Předmětem debaty byla také nová ambiciózní strategie rovnosti žen a mužů po roce 2025.

Ministři poukázali na to, že je i přes viditelný pokrok dále nutné cíleně bojovat proti všem formám genderově podmíněného násilí, včetně násilí v kyberprostoru. Je nutné také dále pracovat na odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti, péči, mzdách a důchodech mezi muži a ženami v rámci evropského pilíře sociálních práv. Ministerská diskuze se také dotkla tématu zvyšování finanční nezávislosti žen. Rozdíl v odměňování mezi ženami a muži se v České republice dlouhodobě pohybuje kolem 20 %. V roce 2020 činil dle statistik Eurostatu rozdíl mezi průměrným výdělkem ženy a muže 16,4 %, což představuje zhruba 6 800 Kč měsíčně.

Jednání se dále věnovalo tématu genderové rovnosti v souvislosti s ekologickým a digitálním přechodem. Klimatické změny, ceny energií a opatření ke snížení emisí uhlíku se dotýkají žen a mužů odlišně. Zástupci členských států se zde shodli na tom, že by se genderová problematika měla stát jedním z ústředních bodů dvojí transformace.

Rovnost žen a mužů patří mezi základní zásady EU a je rovněž předpokladem pro inkluzivní a udržitelné hospodářství a funkční demokracii. Zásadním krokem k vytvoření prvního celoevropského rámce pro boj proti násilí na ženách a dívkách bylo přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (resp. pouze ve vztahu k oblastem, které má ve výlučné kompetenci, což neznamená povinnost ratifikace pro jednotlivé členské státy) i nedávná dohoda o směrnici EU o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, která definuje parametry trestných činů, jako je například nedobrovolné sdílení intimních snímků nebo kybernetické obtěžování.

Zdroj: Rada EU, BE PRES, MPSV ČR
Foto: BE PRES