Studie potvrzuje, že obchod EU otevírá nové obchodní příležitosti pro vývozce zemědělsko-potravinářských produktů z EU
Studie kumulativního dopadu
Studie posuzující možný dopad deseti dohod o volném obchodu (nedávno uzavřených nebo právě projednávaných) potvrzuje, že obchodní přístup EU otevírá nové obchodní příležitosti vývozcům zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Zapojení do preferenčních obchodních vztahů diverzifikuje zdroje dovozu, čímž zlepšuje odolnost potravinových řetězců EU.
Rozvoj nových trhů prostřednictvím preferenčních obchodních vztahů pomůže upevnit postavení EU jako největšího světového vývozce zemědělsko-potravinářských produktů: v roce 2022 dosáhla kladná bilance obchodu se zemědělskými produkty 58 miliard EUR. Nedávná zpráva o diverzifikaci obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty v EU ukázala, že postavení EU jako největšího světového vývozce a jednoho z největších dovozců zemědělsko-potravinářských produktů umožňuje vyvážené a příznivé obchodní vztahy se třetími zeměmi.
Dnes zveřejněná studie, kterou provedlo Společné výzkumné středisko Komise, se zaměřuje na dohody s Austrálií, Chile, Indií, Indonésií, Malajsií, Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), Mexikem, Novým Zélandem, Filipínami a Thajskem – dohody, které jsou v současné době sjednány nebo uzavřeny, ale dosud nebyly provedeny.
Odhaduje se, že hodnota vývozu zemědělsko-potravinářských produktů z EU by byla v roce 2032 o 3,1 až 4,4 miliardy EUR vyšší, než by tomu bylo bez těchto deseti obchodních dohod. Očekává se rozvoj obchodních příležitostí pro zemědělsko-potravinářské komodity EU, jako jsou mléčné výrobky (+780 milionů EUR), víno a další nápoje (+654 milionů EUR) a zpracované zemědělsko-potravinářské produkty (+1,3 miliardy EUR). Tyto významné obchodní příležitosti dokládají konkurenční výhodu, kterou mají zemědělsko-potravinářské produkty EU díky svým standardům kvality, vysoké bezpečnosti a udržitelnosti, které zvyšují jejich celosvětovou pověst.
Dovoz
Po vstupu deseti obchodních dohod, jichž se studie týká, v platnost se očekává, že hodnota dovozu do EU bude v roce 2032 o 3,1 až 4,1 miliardy EUR vyšší, než by tomu bylo bez těchto dohod. To by vedlo k vyváženému nárůstu vývozu i dovozu, což by vedlo k mírnému zvýšení celkové obchodní bilance EU.
Studie uznává, že se očekává, že některá citlivá odvětví, zejména hovězí, skopové, drůbeží, rýže a cukr, budou čelit zvýšené konkurenci deseti partnerů uvedených ve studii. Tento závěr potvrzuje stávající přístup EU spočívající v systematické ochraně citlivých odvětví pomocí pečlivě kalibrovaných celních kvót. Tento základní nástroj v obchodních dohodách může pomoci zmírnit případná narušení trhu, a poskytnout tak ochranu zemědělcům a zemědělsko-potravinářským producentům v EU.
Studie Komise se poprvé zabývá také dopadem obchodních dohod, které Spojené království nedávno uzavřelo s Austrálií, Novým Zélandem a členskými zeměmi komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství (CPTPP), na zemědělství EU. Studie ukazuje, že tito obchodní partneři získají určité podíly od výrobců v EU na trhu Spojeného království. Výsledný dopad by byl omezený a očekává se, že EU zůstane mezi hlavními dodavateli Spojeného království. Některé dopady se však očekávají v odvětvích, jako je hovězí maso, víno a jiné nápoje (a tabák), zpracované potraviny, mléčné výrobky a skopové maso. Celkový pozitivní dopad deseti obchodních dohod, které by mohly vstoupit v platnost, by však kompenzoval ztráty na trhu vyplývající z obchodní agendy Spojeného království. Ukazuje, že je důležité diverzifikovat vývozní trhy i zdroje dovozu.
Pozadí
Dnes zveřejněná studie je druhou aktualizací původní studie z roku 2016 o kumulativním hospodářském dopadu nadcházejících obchodních dohod na zemědělství EU. První aktualizace byla zveřejněna v roce 2021. Jejím cílem je poskytnout tvůrcům politik a vyjednavačům cenné poznatky o souvislosti mezi obchodní agendou EU a zemědělstvím EU, a to posouzením dvou různých scénářů v závislosti na rozsahu liberalizačního úsilí. Nenahrazuje širší a podrobnější posouzení dopadů provedená u jednotlivých jednání o obchodních dohodách.
V dnešní studii odpovídá analyzovaný scénář úplné liberalizaci 98,5 % všech produktů a částečnému 50 % snížení cel u zbývajících produktů, zatímco konzervativnějším scénářem by byla liberalizace ve výši 97 % a 25 % snížení cel pro ostatní produkty. Použitý model se opírá o sazbu v roce 2014, 2022 a prognózu 2032. Obchodní dohody, které vstoupily v platnost před několika lety (např. se Švýcarskem, Ukrajinou, Kolumbií, Peru, Ekvádorem, Jižní Koreou, Kanadou, Japonskem nebo Vietnamem), jsou zohledněny v základním scénáři, jakož i autonomní obchodní opatření s Ukrajinou na rok 2022. Interaktivní infografika umožňuje čtenářům zobrazit všechny výsledky modelu zahrnuté do studie.
Pro více informací
Studie o kumulativním hospodářském dopadu nadcházejících obchodních dohod na zemědělství EU
Konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví EU dosahuje vysoké míry diverzifikace obchodu
Dobrá výkonnost obchodu EU se zemědělsko-potravinářskými produkty v roce 2022 navzdory výzvám
Quote
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz