Češi zkoumají změny klimatu v Tádžikistánu, tající ledovce ohrožují tamní ekonomiku
Změny klimatu a jejich důsledky jsou jedním z témat, které spojuje také Česko a Tádžikistán. V rámci projektu Rozvojového programu OSN (UNDP) se čeští odborníci zabývají otázkami změn klimatu v oblasti zemědělství, lesnictví a vodních zdrojů v Tádžikistánu. Na projektu se podílí experti z České zemědělské univerzity v Praze, společnosti Dekonta a organizace BEZK ve spolupráci s partnerskou Tádžickou zemědělskou univerzitou, Tádžickou státní univerzitou práva, obchodu a ekonomiky, studenty z Tádžikistánu v Česku a lokálními experty v Tádžikistánu.
Přehrada Nurek. Foto: Shutterstock
Celkem byly vytvořeny čtyři obsáhlé studie, které přináší podrobný pohled na to, jakým způsobem změna klimatu ovlivňuje Tádžikistán z pohledu ekonomiky a společnosti, ale také přináší předpovědi, jaký vývoj je možné očekávat do budoucna a jak minimalizovat negativní dopady na celý region.
VYŠŠÍ TEPLOTY, USTUPUJÍCÍ LEDOVCE
Tádžikistán je stejně jako většina zemí zranitelný vůči dopadům změn klimatu. Průměrné teploty v celé zemi rostou, mění se srážkové vzorce a ledovce v zemi ustupují. Tyto změny jsou nebezpečné pro tádžický vodní sektor, který představuje 98 % celkové výroby elektřiny v zemi. Programy přizpůsobení se změně klimatu na podporu hospodářského růstu vyžadují značné finanční investice.
Adaptace ke změnám je však důležitá i v dalších sektorech ekonomiky, jako je například zemědělství. Vzhledem k tomu, že Tádžikistán je nejchudší zemí z bývalého sovětského prostoru, není možné pokrýt investice pouze na úkor státního rozpočtu. Vláda Tádžikistánu proto láká další prostředky od mezinárodních organizací a finančních institucí na rozvoj „zelených“ technologií v zemi.
DOMINANTNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ
Ačkoli 93 % území Tádžikistánu zaujímají hory, ekonomice republiky dominuje zemědělství a chov dobytka, což zaměstnává zhruba polovinu práceschopného obyvatelstva této desetimilionové země. Avšak pouze asi 30 % celkové plochy půdy je klasifikováno jako zemědělská a 7 % jako orná, z této zemědělské půdy tvoří 81 % pastviny. Z trvalé orné půdy je 68 % půdy zavlažováno. Potraviny jsou primárně produkovány pro domácí spotřebu, z malé části i na export. Studie, která vznikla společnými silami českých a tádžických expertů, shrnuje, jak změna klimatu ovlivňuje produkci potravin prostřednictvím přímých a nepřímých účinků.
Experti došli k závěrům, že změna klimatu již nyní viditelně ovlivňuje ekonomiku země, společnost a ekosystémy. Tádžikistán je ohrožen erozí půdy v důsledku povětrnostních událostí a zároveň se zhoršuje dostupnost a kvalita vody. Extrémní klimatické jevy (jako jsou povodně, sucha, laviny a sesuvy půdy) pravidelně ničí půdu, úrodu a infrastrukturu, přičemž průměrné roční ztráty v letech 1996 až 2015 se odhadují na 7,4 % HDP země. Tyto ztráty naznačují potřebu okamžitých adaptačních aktivit. Kombinace stále nepředvídatelnější frekvence a intenzity extrémních povětrnostních jevů a změn v hydrologickém cyklu snižuje produktivitu a bezpečnost potravin, ale také ovlivňuje zdraví obyvatel.
HROZIVÉ TÁNÍ LEDOVCŮ
Z hlediska dopadů na vodní zdroje studie uvádí, že v polovině 20. století bylo asi 6 % rozlohy Tádžikistánu pokryto ledovci. Na začátku tohoto století číslo kleslo na 5 %. Očekává se, že do konce století ztratí ledovce ve Střední Asii asi 50–70 %. Toto tání bude mít pravděpodobně velmi významný dopad na povodí řek Amudarja a Syrdarja. Tající ledovce a sníh obvykle zajišťují dostupnost vody po celý rok. Pokračující tání ledovců bude znamenat zvýšený odtok, a jakmile zmizí menší ledovce, průtok na menších přítocích může dramaticky klesnout.
Tádžikistán je aktuálně nejchudší zemí z bývalého sovětského prostoru. Na druhou stranu se však může pyšnit tím, že energetický sektor této středoasijské republiky patří k těm „nejzelenějším“ na světě. Přes 98 % elektrické energie (16,5 miliardy kilowatthodin elektřiny) v zemi je produkováno v hydroelektrárnách, a proto je odvětví výroby a přenosu elektřiny citlivé na změnu klimatu a extrémní klimatické jevy. Většina těchto elektráren byla postavena před desítkami let, takže jejich produktivita může klesnout v důsledku dopadů změny klimatu, pokud programy udržitelnosti nebudou realizovány včas.
Voda z tajících ledovců může být požehnáním i velkou hrozbou. Foto: Shutterstock
VÍCE ZELENÉ ENERGIE
Tádžikistán během posledních pěti let přijal řadu dokumentů zaměřených na přechod k zelené ekonomice a prezident země každoročně vystupuje na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Naposledy v prosinci 2023 na plenárním zasedání 28. konference poznamenal, že republika hodlá zdvojnásobit svou kapacitu výroby zelené energie jako hlavní základ pro podporu zelené ekonomiky. V této souvislosti, za účelem efektivního využívání přírodních zdrojů a přilákání investic a zelených technologií do ekonomiky, přijala vláda Strategii rozvoje zelené ekonomiky na léta 2023-2037.
V roce 2019 vstoupila v platnost Národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu na období do roku 2030. Dokument určuje jako priority čtyři hlavní sektory: energetiku, vodní zdroje, dopravu a zemědělství. Strategie je zaměřena na podporu ekonomického růstu a urychlení modernizace všech odvětví hospodářství. Od roku 2016 existuje také Národní rozvojová strategie na období do roku 2030. Každý z těchto dokumentů předpokládá, že financování realizace plánovaných programů bude pocházet z několika zdrojů.
HLEDÁNÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ
jedním z cílů „Národní strategie pro rozvoj zelené ekonomiky“ je identifikovat priority pro investice do přizpůsobení se klimatu, které mohou být financovány prostřednictvím sektorových investičních plánů a rozpočtů, investic soukromého sektoru, multilaterálních a bilaterálních rozvojových partnerů.
V září 2023 spustila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve spolupráci s Green Climate Fund (GCF) program Green Economy Financing Facility Tajikistan II (GEFF II), na který je vyčleněno 50 milionů USD. Cílem programu je usnadnit podnikům a domácnostem jejich přístup k zeleným technologiím a lepšímu přizpůsobení se klimatu.
Přibližně 13 milionů USD bude přiděleno třem tádžickým úvěrovým organizacím: Bank Arvand (4 miliony USD) a mikroúvěrovým organizacím Humo (5 milionů USD) a Imon International (4 miliony USD). Díky bohaté zákaznické základně (více než 540 000 klientů) a přítomností i v odlehlých hornatých částech země mají tyto tři finanční instituce dobrou pozici k tomu, aby poskytovaly potřebné zelené finance i těm nejmenším klientům po celém Tádžikistánu. Domácnosti a firmy si pak mohou najít dodavatele čistých a inovativních technologií, které podporují efektivní využívání vody a udržitelné hospodaření s půdou prostřednictvím webu Green Technology Selector. Zvláštní pozornost bude rovněž věnována agroprůmyslovému sektoru země.
Druhá fáze projektu navazuje na úspěch programu Green Economy Financing Facility Tajikistan I (ve výši 25 milionů USD), který byl realizován v letech 2019 až 2023 s podporou EU. V jeho rámci bylo financováno více než 4 600 projektů, které umožnily dosáhnout roční úspory energie 24 000 MWh, snížit spotřebu vody o 5,2 milionu metrů krychlových a přispěly také ke snížení emisí CO2 o 5 195 tun.
Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Taškentu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.