Obranný průmysl Brazílie má ambiciózní plány

Schválený „Průmyslový plán“ administrativy prezidenta Luly na reindustrializaci Brazílie se v jednom z hlavních pilířů zabývá obrannou země a klade si ambiciózní cíl učinit do roku 2033 lokální produkci z 50 % soběstačnou. K tomu by měly sloužit jak nové úvěry, tak nevratné financování a přímé ekonomické subvence státu. V rámci akceleračního balíčku tak bude vyčleněno v přepočtu 10,6 mld. USD na investice do obrany. Ministerstvo zařadilo mezi prioritní témata např. využití nukleární energie, komunikační a detekční systémy, dálkově ovládané prostředky a pohonné systémy. Dále bude pro následující dva roky v rámci Národního fondu pro vědecký a technologický rozvoj uvolněno 80 mil. USD na projekty v oblasti přemístitelného radaru M 200 a odpalovacích nadzvukových raket.

Obecně jsou ozbrojené síly v Brazílii pozitivně vnímány jako garant pořádku a mají silné postavení, jemuž odpovídají poměrně velké výdaje ze státního rozpočtu na její vybavení. Současně se akcentuje i stále důležitější „civilní“ role armády při živelných katastrofách, boji s ilegální těžbou v přírodních rezervacích či v souvislosti s odlesňováním Amazonského pralesa atd. Z této podvojné role také vyplývá zájem o technologie a flexibilní prosazování nových řešení. Na rozdíl od jiných rezortů byl rozpočet ministerstva obrany pro 2024 bez větších obtíží obhájen bez dodatečných škrtů, což zajišťuje kontinuitu dlouhodobých projektů.

Strategické projekty obranného průmyslu Brazílie

Vlajkovou lodí současné česko-brazilské spolupráce se stal letoun EMBRAER C-390 Millenium, jehož subdodavatelem je společnost Aero Vodochody. Jedná se o projekt transportního letounu střední velikosti s užitným zatížením 26 tun, který od svého počátku ztělesňuje ideální příklad mezinárodní průmyslové spolupráce v synergii se státními orgány.

Mezi dalšími aktuálními brazilskými projekty v obraně lze jmenovat obrněné transportéry Guarani, vrtulníky H-225M, integrované systémy ochrany hranic SISFRON, stavbu ponorek S-BR PROSUB a křižníků Tamandaré, akvizici stíhacích letounů F-39 Gripen a s nimi spojený transfer technologií. Brazilské ministerstvo obrany se soustřeďuje i na vesmírné systémy, geostacionární družice a nukleární program brazilského námořnictva. Samostatnou kapitolu pak tvoří rychle se rozvíjející oblast kybernetické bezpečnosti, jejíž důležitost je spatřována napříč vládními rezorty.

Schválen je též společný projekt rezortů obrany, zdravotnictví, vědy a inovací na výstavbu výzkumného centra s laboratořemi s nevyšším stupněm biologického zabezpečení, které budou referencí v oblasti biologické a chemické obrany pro Latinskou Ameriku.

Potenciál dialogu s Českem

V souladu s cíli ekonomické diplomacie a v rámci dobrých vztahů mezi oběma zeměmi v tomto sektoru dojde počátkem března 2024 k zahájení „Dialogu o spolupráci v obranném průmyslu“ mezi Českem a Brazílii. Jde o jeden z nástrojů, které brazilské ministerstvo obrany a Brazilská asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AMBIMDE) využívají k identifikaci vhodných témat mezinárodní průmyslové spolupráce v rámci stávajících či budoucích projektů, armádních akvizic a dalších společných aktivit. Na základě přípravné on-line fáze budou navržena další jednání a prezenční aktivity (návštěva výrobních kapacit, semináře apod.). V rámci personálních změn nové Lulovy vlády se jedná o první Dialog se současnou administrativou.

Mimo cílená jednání je pro potenciální navázání styků s lokálními armádními dodavateli a prohloubení znalostí současných strategických projektů vhodné navštívit domácí přehlídku BID (Base Industrial de Defesa), která se bude konat 3. – 5. 12. 2024 v Brasílii a jejím cílem je představit průmyslově-obrannou základnu Brazílie. Důležitou událost přesahující lokální význam představuje veletrh LAAD Defence & Security 2025, který proběhne 1. – 4. 4. 2025 v Rio de Janeiru. Jedná se o nejvýznamnější obranný veletrh v latinskoamerickém regionu, který je cílem mezinárodních delegací a všech lokálních hráčů a na který se připravuje oficiální účast v rámci Projektů na podporu ekonomické diplomacie.

Autor: Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Brasílii.