Tři čtvrtiny zaměstnanců zvažují podle průzkumu společnosti Randstad změnu oboru nebo rekvalifikaci. Většina firem si zájem zaměstnanců o reskilling a upskilling uvědomuje

Český trh práce prochází transformací s rostoucím důrazem na digitální dovednosti a umělou inteligenci. Výsledky průzkumu personální agentury Randstad ukazují, že téměř tři čtvrtiny zaměstnanců možnost rekvalifikace či úplnou změnu oboru připouštějí. Rekvalifikace a vzdělávání se pro ně stávají nezbytnými nástroji, jak si zachovat na trhu práce konkurenceschopnost. To poskytuje na druhé straně firmám šanci rozšířit nabídku benefitů o reskilling či upskilling, a to nejen v oborech zaměřených na nové technologie. Atraktivní nabídka benefitů přitom může být pro řadu z nich při řešení HR výzev na zamrzlém pracovním trhu zcela klíčová.

V současné době čelí český trh práce zásadním změnám vyžadujícím od zaměstnanců neustálé vzdělávání a adaptaci. Podle nedávného průzkumu společnosti Randstad již téměř 35 % zaměstnanců různými formami rekvalifikace prošlo, buď prostřednictvím úřadu práce nebo některé vzdělávací organizace. Bezmála polovina respondentů ve stejném průzkumu uvedla, že o rekvalifikaci uvažovala, nejčastěji tehdy, pokud by jim přinesla lepší pracovní ohodnocení, při hrozbě ztráty zaměstnání nebo pokud by nemohli získat práci v oboru. Dalších 22 % zaměstnanců zmínilo, že přemýšlejí přímo o změně kariéry, 15 % tuto možnost nevyloučilo a pouze 14 % respondentů se vyjádřilo, že o změně oboru neuvažují.

Výsledky průzkumu ukazují, že význam rekvalifikace pro firmy i zaměstnance v důsledku technologického pokroku a změn na trhu práce roste. „Změna je jedinou konstantou na trhu práce, proto je důležité, aby se lidé neustále vzdělávali a rozvíjeli nové dovednosti,“ zdůrazňuje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. Ze stejného průzkumu vyplynulo, že o rekvalifikaci nejvíce uvažují muži z generace X (ve věku 35–54 let), nejméně pak ženy z generace Z (18–24 let).

V kontextu rostoucího významu umělé inteligence více než třetina pracovníků uvedla, že by nepřijala práci, pokud by součástí nabídky nebylo školení v oblastech, jako je právě AI. Uvedené číslo potvrzuje význam technologických dovedností a potřebu vzdělávacích programů, které je podporují. „Data jasně ukazují, že v éře digitální transformace a neustálého technologického pokroku je pro firmy zásadní nejen reagovat na aktuální výzvy, ale také se aktivně připravovat na změny budoucí. Investice do školících programů, které cílí na rozvoj digitálních dovedností a znalostí v oblasti umělé inteligence, nejsou jen odpovědí na poptávku trhu, ale stávají se klíčovým prvkem pro udržení a zvýšení jejich konkurenceschopnosti,“ dodává Jánský. Jak ukázal průzkum AI Trends, 21 % podniků již zaměstnancům školení pro práci s AI poskytuje a dalších 38 % plánuje podobná školení v budoucnosti nabídnout.

Výsledky jiného průzkumu odhalují, že častým způsobem, jak se firmy vypořádávají s HR výzvami, jsou právě školící programy. S cílem získat či udržet kvalitní zaměstnance je využívá většina společností, více než těch, které jsou ochotny ze stejného důvodu zvýšit zaměstnancům mzdu. Z téhož průzkumu rovněž vyplynulo, že školení je nejčastěji nabízeným nefinančním benefitem vůbec (80 %).

I tento ukazatel zdůrazňuje význam vzdělávání jako klíčového faktoru pro úspěch v moderním pracovním prostředí. „Organizace, které aktivně investují do reskillingu a upskillingu, nejenže lépe zvládají současné HR výzvy, ale také se stávají atraktivnějšími pro potenciální zaměstnance. Na pracovním trhu, na kterém je boj o talenty stále intenzivnější, se stává schopnost firmy nabídnout kvalitní vzdělávací programy a možnosti osobního rozvoje rozhodujícím faktorem při výběru zaměstnání,“ uzavírá Martin Jánský.