ECB sníží sazby poprvé v září (Tématické reporty)

Evropská centrální banka ponechá tento týden nastavení úrokových sazeb beze změny. Pozornost bude směřovat na ekonomický vývoj v letošním roce, na přetřes může přijít velikost bilanční sumy centrální banky. Pro další nastavení měnové politiky bude klíčový mzdový vývoj, jehož výsledky za první čtvrtletí letošního roku se dozvíme v květnu. Domníváme, že centrální banka si bude chtít být skutečně jistá, že se inflace udržitelně blíží k jejímu 2% cíli. Vzhledem k tomu, že ta se podle nás na cíl v letošním roce nedostane, považujeme za nejpravděpodobnější scénář stability úrokových sazeb, a to až do září letošního roku, kdy čekáme jejich první snížení o 25 bb. Další krok ve stejném rozsahu by měl následovat v prosinci a pak každé čtvrtletí až do poloviny roku 2026, kdy sazby dosáhnou své rovnovážné úrovně. Zásadnější rozhodnutí týkající se bilanční sumy očekáváme až po zveřejnění výsledku revize operativních nástrojů ECB, tedy v březnu či dubnu. V každém případě by podle našeho názoru měla ve snižování bilanční sumy pokračovat (směrem k 20-25 % HDP), a to dokonce i v situaci, kdy už bude úrokové sazby snižovat.

Evropská centrální banka se v posledních dnech snažila přesvědčit finanční trhy, že snižování úrokových sazeb zatím není na pořadu dne a v tomto duchu se zřejmě ponese i její čtvrteční zasedání. Pozornost bude směřovat na ekonomický vývoj v letošním roce, kde se toho od jejího prosincového zasedání nicméně příliš nezměnilo. Inflace sice již výrazně zpomalila své tempo, na cíl centrální banky se ale v letošním roce nedostane. Riziko představuje především růst mezd, kterému nahrává historicky nejnižší míra nezaměstnanosti (6,4 % v listopadu). Centrální banka si tak s dalšími kroky bude chtít podle našeho názoru počkat na mzdovou dynamiku za Q1, která bude zveřejněna v květnu.

Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že finanční trhy, které zaceňují první uvolnění měnových podmínek již na jaře letošního roku, ECB přeceňují. Přehnaná se jeví i očekávání, že do konce roku centrální banka sníží úrokové sazby o zhruba 140 bb. Vzhledem ke značné míře nejistoty, která je nyní s dalším vývojem inflace spojena, považujeme za realističtější scénář, že ECB vyčká s jejich snížením až do září letošního roku. Stejný krok bude následovat v prosinci a pak každé čtvrtletí, a to až do poloviny roku 2026, kdy úrokové sazby dosáhnou své rovnovážné úrovně.

Diskuze se také bude stále více točit kolem optimální výše bilanční sumy centrální banky. Zde však zásadnější prohlášení neočekáváme před březnem či dubnem, kdy budou zveřejněny výsledky revize strategických nástrojů ECB. Ty by podle našeho názoru měly ukázat na nutnost pokračovat ve snižování bilanční sumy k úrovním okolo 20-25 % HDP, a to i v období, kdy ECB již bude úrokové sazby snižovat. V současné době velikost bilance dosahuje 50 % HDP eurozóny. K redukci bude ECB nutit jednak vidina vysokých ztrát, dále i legislativní důvody, které vyplývají z držby vládních dluhopisů jednotlivých zemí. Zatím je nicméně postup Evropské centrální banky opatrný.

Reinvestice z pandemického programu PEPP by měly být v polovině letošního roku sníženy na polovinu (7,5 mld. EUR měsíčně). Skončit by měly na začátku roku 2025. To by znamenalo navýšení kvantitativního utahování (QT) v letošním roce pouze o 45 mld. EUR, což není nikterak ambiciózní plán. Omezování v rámci programu APP běží v rozsahu 30 mld. EUR měsíčně. Finanční trhy tak tyto objemy zřejmě neovlivní, zároveň ale k normalizaci bilanční sumy příliš nepřispějí.