Evropská spotřebitelská důvěra se odráží ode dna, i tak je ale velmi nízká (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek nabídne pouze indikátory sentimentu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně by se měla třetí měsíc v řadě zvýšit. Přesto ale bude pravděpodobně odpovídat nízkým úrovním z dob vypuknutí války na Ukrajině. V USA bude zveřejněn indikátor důvěry ve zpracovatelském průmyslu od richmondského Fedu. Ten by měl po předchozím strmém poklesu během listopadu a prosince vykázat za leden mírnou korekci.

Mezi evropskými spotřebiteli stále převládá pesimismus

První odhad spotřebitelské důvěry v eurozóně za leden by měl ukázat na další zlepšení. Podle tržního konsensu došlo u indikátoru od Evropské komise k nárůstu z -15,0 % na -14,3 %. Šlo by tak o třetí měsíc v řadě, kdy se důvěra spotřebitelů zlepšovala poté, co od srpna do října loňského roku klesala. Pokud by se očekávání trhu naplnila, tak by se lednová úroveň nacházela mírně nad tou z července. Což by ale zároveň znamenalo, že spotřebitelská důvěra se pohybuje na úrovních z února až března roku 2022, kdy došlo k výraznému poklesu vlivem války na Ukrajině. To jen dokládá přetrvávající pesimismus mezi evropskými spotřebiteli. Důvodem je stále relativně vysoká inflace, pokles reálných příjmů a očekávání slabého výkonu evropské ekonomiky v letošním roce.

Polskému průmyslu se v prosinci dařilo

Prosincový výsledek polského průmyslu pozitivně překvapil silným meziměsíčním nárůstem. Ten po sezonním očištění dosáhl +2,9 %. V meziročním vyjádření byla ale stále tamní průmyslová produkce o 3,9 % nižší. Konsensus však počítal s meziročním poklesem o 5,8 %. Za celý rok 2023 pak polský průmysl propadl o 1,5 %, což je zhruba obdobná výše, kterou lze očekávat i pro Česko. Před zveřejněním prosincového vývoje českého průmyslu, k čemuž dojde až v prvním únorovém týdnu, to však nemusí být indikace toho, že stejně dobře dopadne i tuzemský výsledek. Růst polského průmyslu byl totiž dán hlavně energetickým sektorem. U našeho východního souseda byl zveřejněn také vývoj průměrné mzdy. Ten byl sice oproti konsensu (+12,1 % y/y) v prosinci nakonec nižší, když dosáhl +9,6 % y/y, přesto se ale nadále jedná o silný údaj. Vývoj polských maloobchodních tržeb ale i tak za očekáváními výrazně zaostal. V prosinci tržby meziročně vzrostly v nominálním vyjádření pouze o 0,5 % oproti očekávaným 4,9 % y/y. V reálném vyjádření pak došlo k meziročnímu poklesu o 2,3 %.

Obchodování na devizových trzích bylo včera velmi klidné. Kalendář makroekonomických dat byl z globálního úhlu pohledu prázdný a po rušném minulém týdnu utichly i hlasy z centrálních bank. Vliv na to má i mediální karanténa evropských bankéřů před čtvrtečním zasedáním ECB, které je, společně s prvním odhadem amerického HDP za poslední loňské čtvrtletí, nejdůležitější událostí tohoto týdne. Hlavní měnový pár eura k americkému dolaru tak včera zůstal v podstatě beze změny, což platilo i pro českou korunu. Její kurz se nadále pohyboval mírně nad 24,7 CZK/EUR. Polský zlotý a maďarský forint vůči euru nepatrně oslabily, a to v rozsahu 0,1-0,2 %.