Energetická transformace v Polsku je šancí i pro české firmy

Energetická transformace v Polsku je šancí i pro české firmy

Nová polská vláda chce výrazně urychlit energetickou transformaci země. Vyvíjí vyšší tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů, počítá s útlumem těžby uhlí a je zastáncem výstavby jaderných elektráren. Energetická transformace u našich sousedů je příležitostí také pro české firmy.

Elektrárna Turów u českých hranic má fungovat do roku 2044. Foto Shutterstock

Téměř 47 % elektřiny vyrobené v Polsku připadá na černé uhlí. V současné době klesá domácí produkce rychleji, než poptávka po elektřině nebo teple z uhlí. Udržet těžební potenciál v Polsku bude poměrně obtížné. Polsko bude nadále závislé na dovozu uhlí. Doly budou postupně uzavírány kvůli ubývajícím lidským zdrojům, těžebním rizikům a nákladům. Černouhelné doly by měly ukončit provoz do roku 2049.

Konec elektřiny z uhlí

Hnědouhelné povrchové doly, které jsou v současné době v provozu, se blíží limitu a bude obtížné nahradit hnědé uhlí v energetickém systému Polska. Elektrárna Bełchatów výrazně sníží podíl na celkové polské produkci elektrické energie v roce 2030, kdy se začnou postupně odstavovat bloky elektrárny. Provoz elektrárny má být ukončen v roce 2036. Elektrárna Turów má pokračovat v provozu až do konce roku 2044.

Podíl zemního plynu na celkové výrobě elektřiny v Polsku loni dosáhl 8 %. Domácí produkce zemního plynu pokrývá asi 20 % polské spotřeby. V současné době Polsko produkuje asi 3,5 mld. m³ zemního plynu ročně. Zemní plyn bude v přechodném období před dokončením výstavby jaderných elektráren sloužit jako stabilní a bezpečný zdroj energie. V prosinci 2026 bude uveden do provozu v elektrárně Rybnik ve Slezsku nový paroplynový blok o výkonu 882 MW, který nahradí uhelný blok a v budoucnu by měl spalovat i vodík.

Větrné elektrárny na souši i na moři

V nadcházejících letech bude polský energetický mix výrazně posílen investicemi do větrných elektráren v Baltském moři i na pevnině. Probíhá také výstavba plynových elektráren, které zejména v přechodném období do spuštění jaderných elektráren nahradí uzavřené uhelné bloky a zaručí stabilní a bezpečné dodávky energie. Obnovitelné zdroje se podílely v roce 2023 na celkové produkci elektřiny 24 %, což je meziroční nárůst o více než 6 %. Polsko tak zřejmě splní doporučení EU, že v roce 2030 má z OZE pocházet 32 % elektřiny.

Lídrem v polské energetické transformaci je společnost PGE (Polska Grupa Energetyczna). Současný prezident PGE Wojciech Dąbrowski odhaduje náklady polské energetické transformace na více než 1 bilion zlotých (5,6 bil. Kč). Podle prezidenta PGE je nutné vyčlenit uhelná aktiva od energetických společností. Rozhodnutí o konečné podobě této změny budou přijímána na politické úrovni. Bez této změny nebudou energetické společnosti schopny získat finanční prostředky na nové investice. Finanční instituce a banky z celého světa oficiálně oznamují, že nebudou financovat žádné projekty energetických společností s uhelnými aktivy.

Energetická transformace v Polsku nabízí českým firmám dlouhodobé a reálné příležitosti. Vzhledem k českým zkušenostem se nové šance otevírají v jaderné energetice, a to jak ve výstavbě velkých elektráren, tak malých modulárních reaktorů (SMR), které budou nahrazovat uhelné a plynové bloky. Zákon o usnadnění výstavby zemědělských bioplynových stanic z roku 2023 pomůže jejich rozvoji. To s sebou přináší nutnost napojení bioplynových stanic do distribuční soustavy, která bude muset být rozšířena. Tento sektor také nabízí příležitosti pro naše firmy, stejně jako plánovaná výstavba větrných farem v Baltském moři či v polském vnitrozemí. Polsko se připojilo k Evropské chartě větrné energie, která předpokládá zjednodušení procesu vydávání povolení pro větrnou energii.

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě