Stavba obchvatu Třebíče prošla posouzením vlivu na životní prostředí

Ředitelství silnic a dálnic obdrželo rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina – Souhlasné závazné stanovisko EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí, k projektu „I/23 obchvat Třebíč“. Dokument o 52 stranách obsahuje i několik požadavků pro zapracování do projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS), se kterými se nyní seznamujeme a budeme nalézat řešení, jak jim vyhovět.

Stavbou vnitřního obchvatu Třebíče dojde k výraznému vyvedení dopravy převážně mimo zastavěná území města, jehož středem silnice I/23 dosud prochází. Nová přeložka sníží dopravní zátěž v centru. Snížení množství výfukových plynů bude mít pozitivní dopad na životní podmínky místních obyvatel.

Nynější trasa silnice dělí Třebíč v podstatě na dvě poloviny. Ve své stopě prochází městem od západu k východu přes ulice Pražská, Sucheniova, Bráfova tř., Sportovní a Brněnská. Ve značné části své délky přitom vede hustě obydlenou zástavbou. Vedle místních komunikací se na ní připojují čtyři silnice II. tříd, které na I/23 přivádí dopravu od okolních měst a obcí. Také to má za následek, že průměrná denní intenzita provozu přesahuje v určitých úsecích I/23 ve městě hranici 16 tisíc vozidel.

Plánovaný obchvat, jehož součástí bude 9 mostů jeden tunel a jedna lávka je ve své celé délce 5992 m připravován po navazujících částech, které jsou celkem tři. Nejdelší z nich je 4146 m dlouhá jihozápadní část, která částečně využije i stopu stávající silnice II. třídy. Na počátku úseku se přeložka napřimuje a částečně kopíruje stopu současné I/23. Její úpravy a korekce začínají v prostoru rozvodny JME Řípov. Napojení stávající I/23 od Třebíče (ulice Pražská) do nově budované přeložky se nachází ve staničení km 0,946. Toto napojení je řešeno úrovňovou stykovou křižovatkou, která je situována do hlubokého zářezu.

Za ní se přeložka v km 1,100 od stávající trasy odpojuje a pokračuje pravostranným obloukem, v němž překonává mimoúrovňově (podjezdem) železniční trať Brno – Jihlava. Dále se trasa vyhýbá fotbalovému stadionu a v hlubokém zářezu překříží místní komunikaci (ul. Řípovská). Křížení ulic Řípovská a Vrchlického je provedeno na zakrytém úseku obchvatu délky 228 m (tzv. tunel Borovina). V km 1,596 je umístěna druhá úrovňová styková křižovatka, která na obchvat napojuje silnici II/410 (ul. Koželužská). Tato komunikace je v rámci stavby kompletně rekonstruována. V její trase pak přeložka pokračuje až do km 2,408, odkud od křižovatky u Janova mlýna vede v nové stopě a pravostranným obloukem prochází 103 m dlouhým přemostěním přes část Libušina a Terovské údolí. V městské části Horka – Domky trasa míjí nedaleké zahrádkářské kolonie Libuše a Mojmír. Podél osady prochází přeložka po zemědělsky využívaných pozemcích. V km 3,581 přemosťuje obchvat nová přeložka místní komunikace (ul. Vltavínská), která poslouží hlavně chodcům a cyklistům. Trasa první části poté končí na nové mimoúrovňové okružní křižovatce se silnicí č. II/360 (ul. Znojemská), kterou podchází.

Od ní pokračuje v přímém směru a převážně v zářezu druhá část, která je umístěna v trase ul. Spojovací. Podél ní vedou z obou stran souběžné jednosměrné komunikace.

Třetí část začíná mimoúrovňovou křižovatkou Hrotovická. Stejnojmenná ulice povede nad přeložkou I/23 po okružní křižovatce. Dále trasa vede v obloucích a klesá až do údolí řeky Jihlavy, kde je navržena mimoúrovňová trubkovitá křižovatka MÚK Brněnská (se šesti větvemi) se silnicí II/360. Současná křižovatka ulic Sportovní – Brněnská – Rafaelova je upravena na okružní křižovatku ve stávající poloze. Trasa obchvatu ve směru na Brno je ukončena v místě stávající stykové křižovatky, kterou se připojuje místní komunikace z ulice Ptáčovský žleb k silnici Brněnská.

Předpokládaná cena stavby je 4205,60 mil. Kč bez DPH. Odhadovaný termín zahájení výstavby obchvatu je v roce 2027 a práce by měly trvat cca 3 roky.