Přeprava Suezem je opět v ohrožení, hrozí růst cen. Důvodem snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři; zdá se, že spolupracují i se somálskými piráty

Celých dvanáct procent světového obchodu se uskutečňuje skrze Suezský průplav. Jenže přeprava tímto kritickým bodem je nyní opět v ohrožení. Jemenští povstalci, Húsíjové, totiž prostřednictvím dronů a střel napadají – či se o to snaží – obchodní plavidla v Rudém moři.

Globálně nejvýznačnější námořní přepravci proto dále již svá plavidla do Rudého moři nepouštějí. Ta tak volí buď přestávku v plavbě, nebo nákladnější trasu, když obeplouvají Mys Dobré naděje v Jižní Africe. Tato o sedm až deset dní delší námořní cesta samozřejmě přepravu prodražuje.

V krajním případě dalšího vystupňování útoků Húsíjů hrozí zásadnější narušení světových přepravních toků a mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. To může alespoň v jistých segmentech zboží zesílit či obnovit inflační tlaky. Situaci problematizuje to, že jemenští povstalci zjevně vytvářejí určitou alianci se somálskými piráty, kteří se od letošního listopadu v Rudém moři a v Adenském zálivu opět výrazně aktivizují.

Zároveň hrozí rozšíření probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Húsíjové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“. Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.

Nyní jemenští povstalci v té souvislosti tedy stupňují intenzitu svých útoků na plavidla v Rudém moři. Podporuje je Írán, jenž rovněž podporuje Hamás. Například před čtyřmi lety Húsíjové svými drony napadli saúdskoarabská ropná zařízení, největší na světě, a vyvolali tak napětí na globálním trhu s ropou. I nyní je jedním z jejich cílů bezesporu narušit mezinárodní ekonomiku a obchod.

Americké námořnictvo včera sestřelilo hned čtrnáct jednocestných dronů, které vzlétly z území v Jemenu, jež jsou pod kontrolou právě Húsíjů. Již v pátek oznámil dánský Maersk, druhý největší světový námořní přepravce, že jeho plavidla se budou Rudému moři vyhýbat. Připojil se také německý přepravce Hapag-Lloyd. Vsobotu se přidali další světově významní námořní přepravci, a to italsko-švýcarská společnost MSC Mediterranean Shipping a francouzská CMA CMG. První z nich představuje vůbec největšího světového námořního přepravce.

K útokům na plavidla dochází od listopadu, v posledních dnech však jejich intenzita narůstá do nezvladatelné úrovně.

Proti útokům v Rudém moři zasahuje vedle americké také britské námořnictvo. Hrozí tak právě rozšíření zmíněného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem takové, že konflikt by zahrnoval také právě na jedné straně americké či britské síly a na straně druhé tedy jemenské povstalce čili de facto Írán. Takové rozšíření konfliktu by mělo potenciálně vysoce nepříznivý efekt na světové finanční trhy a na globální ekonomiku. A to ještě nad rámec vlastního – rovněž nepříznivého – efektu narušení mezinárodních obchodních toků, plynoucího potenciálně z trvalejší uvedené nutnosti obeplouvat Mys Dobré naděje či se jinak vyhýbat Rudému moři, a tedy Suezskému průplavu.

Situaci komplikuje zvýšená aktivita již vzpomínaných somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá burza; burza na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější.

Zřejmě nejde o náhodu. Objevují se totiž případy, kdy Húsíjové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank