ECB doručila stabilní sazby a holubičí ne-otočku - Rozbřesk

Evropská centrální banka včera podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, v reakci na makro vývoj však mírně upravila svou rétoriku. Zdaleka však nešlo o holubičí otočku ala středeční Fedu, ale spíše o vyváženou komunikaci, která na jedné straně akcentuje faktický konce cyklu zpřísňování měnové politiky, na druhé však odmítá bezprostřední snížení úrokových sazeb.

ECB ocenila progres na inflační frontě a z doprovodné komunikace vypustila část o „příliš vysoké inflaci po příliš dlouhou dobu“. Ačkoli v nejbližších měsících dojde k jejímu dočasnému zvýšení. Nová prognóza podle očekávání revidovala inflaci v příštím roce směrem dolů z 3,2 % na 2,7 %, v roce 2025 zůstala beze změny na 2,1 %. Překvapením je však zvýšení výhledu na jádrovou inflaci, jež má zůstat nad 2 % až do roku 2026. Směrem k růstu pak ECB zůstává možná až nadmíru optimistická a v příštím roce očekává oživení ekonomiky eurozóny o 0,8 %, v roce 2025 pak kalkuluje s růstem 1,5 %.

Šéfka ECB Christine Lagardeová si na tiskové konferenci dala záležet, aby trhy neinterpretovaly výsledek zasedání jako holubičí obrat. Na jedné straně zdůraznila proinflační riziko z titulu napjatého trhu práce. To ostatně reflektuje i nová prognóza, která vcelku podstatně zvýšila výhled na růst mezd. Pro centrální banku přitom budou důležitá nejen kvartální mzdová data, ale také výsledek mzdových vyjednávání, jenž bude známý na jaře. Na druhé straně se pak Christine Lagardeová – na rozdíl od šéfa Fedu – vymezila vůči agresivním tržním sázkám na rychlý a prudký pokles úrokových sazeb. A zdůraznila, že uvnitř Rady guvernérů včera neproběhla žádná diskuze o snižování sazeb.

I přes to však peněžní trh nadále zaceňuje první pokles sazeb již v březnu, v celoročním úhrnu pak počítá se snížením o 150 bazických bodů. To se nám zdá vzhledem ke komunikaci ECB a přetrvávajících jestřábích elementech – mimo jiné překvapivé zrychlení tempa QT v roce 2024 – jako přehnané. V našem základním scénáři proto i nadále počítáme s prvním poklesem sazeb na červnovém/červencovém zasedání, přičemž sazby by v příštím roce mohly zamířit dolů celkově o 100 bps.


*** TRHY ***

Koruna

Koruna se drží v rozmezí 24,30-24,40 a na rozdíl od středečního Fedu ji výsledek včerejšího zasedání ECB zásadněji nerozhodil (viz úvodník). Domácí makro kalendář je dnes prázdný a vzhledem k mediální karanténě členů bankovní rady ČNB se již nedočkáme dodatečných komentářů. Včera zveřejněný rozhovor Jana Fraita pro Ekonom toho příliš konkrétního k blížícímu se měnově-politickému zasedání nenabídnul – viceguvernér považuje za žádoucí opatrně přistoupit k uvolnění měnové politiky, neboť evidentně opadávají inflační tlaky.

Směrem k zasedání ČNB v příštím týdnu tak prozatím vykrystalizovaly tři pravděpodobné hlasy pro snížení o 25 bps – Tomáš Holub a Jan Frait, kteří hlasovali pro pokles již v listopadu, a nové také Jan Procházka. Zásadní nicméně bude, na kterou stranu se přikloní guvernér Aleš Michl. Možnost přehlasování guvernéra nevylučujeme, ale v tento moment považujeme za méně pravděpodobnou.

Eurodolar

Na eurodolaru včera ještě dozníval efekt holubičího Fedu - 75 bps cutu pro příští rok v nové prognóze + výrok Jerome Powella o tom, že první pokles amerických sazeb je “na dohled” Na druhou stranu komentáře po včerejším zasedání ECB zdaleka tak holubičí nebyly. EUrodolar se proto drží v těsné blízkosti hranice 1,10 EUR/USD a v závěru týdne se může pokusit ji otestovat.