mzv.cz (MZv ČR)
Ze světa  |  16.11.2023 11:45:00

Polsko patří v EU k zemím s nižší úrovní veřejného dluhu, plánované investice v energetice jsou příležitostí pro české dodavatele

Polsko patří v EU k zemím s nižší úrovní veřejného dluhu, plánované investice v energetice jsou příležitostí pro české dodavatele

13.11.2023 / 10:44 | Aktualizováno: 16.11.2023 / 11:45

Podle metodiky EU dosáhl na konci 2. čtvrtletí 2023 veřejný dluh Polska úrovně 48,4 % HDP. Polsko tak má 10. nejnižší veřejný dluh mezi zeměmi EU (ČR je na 9. místě). Polský veřejný dluh je výrazně nižší než průměrná výše veřejného dluhu v EU (83,7 % HDP) i v eurozóně (91,3 % HDP). V nejbližších letech se očekává nárůst veřejného dluhu kvůli nákupům zbraní a investicím do energetické transformace. Polský energetický sektor nabízí reálné příležitosti pro české dodavatele.

Podle aktuálních údajů Eurostatu dosáhl veřejný dluh Polska na konci 2. čtvrtletí 2023 výše 48,4 % HDP. Nominálně to představuje sumu 1,581 bil. PLN. Během 2. čtvrtletí t.r. vzrostl veřejný dluh o 49,3 mld. PLN (+3,2 %) a od konce roku 2022 o 69 mld. PLN (+4,6 %). Podle údajů polského Ministerstva financí dosáhl ve sledovaném období veřejný dluh 38 % HDP a nominálně 1,241 bil. PLN.

Rozdíl mezi výší veřejného dluhu podle metodiky EU a polské národní metodiky tvoří hospodaření mimorozpočtových fondů řízených polskou státní rozvojovou bankou (Bank Gospodarstwa Krajowego - BGK) a státních firem. (Pozn. BGK byla založena v roce 1924, podporuje rozvoj polského průmyslu a jeho konkurenceschopnost. BGK financuje největší infrastrukturní investiční projekty, podporuje činnost polských firem na domácím i mezinárodním trhu). Současný rozdíl ve výši veřejného dluhu podle polské národní metodiky a metodiky EU dosahuje téměř 340 mld. PLN. Na tom se nejvíce podílejí dluhy následujících mimorozpočtových fondů v BGK (tj. Fond reakce na Covid-19, Polský rozvojový fond, Národní silniční fond, Fond na podporu ozbrojených sil, Fond pomoci) a dluhy státních firem.

Držiteli polského veřejného dluhu na konci 2. čtvrtletí letošního roku byli domácí bankovní sektor (44,9 %), zahraniční investoři (34,7 %) a domácí nebankovní sektor (20,4 %). Podíl veřejného dluhu denominovaného v PLN činil 75,5 %, v EUR 20,8 % a v USD 2,9 %. Na polském veřejném dluhu se podílela centrální vláda (94 %), zbytek představuje dluh místních samospráv. V nejbližších letech se očekává zvýšení veřejného dluhu Polska díky uzavřeným a oznámeným zbrojním kontraktům s USA a Jižní Koreou (např. stíhačky, tanky, houfnice, bojová vozidla pěchoty) či nákladům investic do energetické transformace.

Část ekonomů hovoří o nekontrolovaném nárůstu dluhu centrální vlády. Podle většiny ekonomů však neexistují důvody pro znepokojení a polský veřejný dluh je jedním z nižších v EU v poměru k HDP. Zároveň je veřejný dluh bezpečně pod hranicí 60 % HDP, což je nejvyšší povolená hranice veřejného dluhu k HDP podle tzv. Maastrichtských kritérií.

Vzhledem k plánovaným investicím v Polsku mají české firmy reálnou šanci především v energetickém sektoru. V Polsku existuje stará distribuční soustava, která je v malé míře modernizována připojenými obnovitelnými zdroji energie (OZE). Velké příležitosti nabízí také jaderná energetika, kdy se v Polsku připravuje výstavba 2-3 velkých jaderných elektráren. Zároveň se připravuje výstavba několika desítek modulárních jaderných reaktorů (SMR). Ty mají postupně nahradit menší uhelné a plynové bloky v síti.

Velký potenciál nabízí rovněž bioplyn. Podle polských průmyslových organizací je země na pokraji bioplynového boomu. V příslušném zákoně již došlo ke klíčovým změnám, které mají usnadnit realizaci investic. V současné době je v Polsku méně než 400 bioplynových stanic, což je až 24x méně než v sousedním Německu (více než 9.000). Bioplynové stanice se stávají alternativou ke zdrojům energie spalujícím fosilní paliva a samotný bioplyn lze využít k výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních systémech.

Zpracoval: Jaroslav Remeš, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688