Otázky a odpovědi týkající se evropské občanské iniciativy „Evropa bez kožešin“

Co je cílem evropské občanské iniciativy „Evropa bez kožešin“?

Iniciativa „Evropa bez kožešin“ vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zakázat tyto dvě hlavní praktiky:

chov a usmrcování zvířat za jediným nebo hlavním účelem výroby kožešin,
uvádění kožešin ze zvířat chovaných na farmách a výrobků obsahujících tyto kožešiny na trh EU.

V červenci tohoto roku se organizátoři evropské občanské iniciativy setkali s Komisí, aby vysvětlili cíle své iniciativy a objasnili její rozsah. V říjnu pak následovalo slyšení a výměna názorů v Evropském parlamentu.

Komise evropskou občanskou iniciativu „Evropa bez kožešin“ zaregistrovala dne 16. března 2022. Její organizátoři shromažďovali podpůrné hlasy v období od 18. května 2022 do 1. března 2023. Po ověření 1 502 319 platných prohlášení o podpoře, které provedly orgány členských států, předložili organizátoři dne 14. června 2023 iniciativu Komisi k posouzení a odpovědi.

Jaká je reakce Komise na tuto iniciativu?

Komise přislíbila, že pečlivě posoudí nezbytnost a proveditelnost zákazu chovu zvířat na kožešinových farmách a uvádění kožešin na trh v EU. Na základě vědeckého poradenství úřadu EFSA, které má být poskytnuto do března 2025, a dalšího hodnocení sdělí Komise do března 2026, bude-li považovat za vhodné navrhnout zákaz, jemuž by předcházelo určité přechodné období. Komise rovněž zváží, zda přijmout další opatření k zajištění dobrých životních podmínek zvířat chovaných na kožešinových farmách.

Do doby, než bude toto posouzení provedeno, přijme Komise několik opatření v souvislosti s dopady chovu kožešinových zvířat na jejich dobré životní podmínky, veřejné zdraví a životní prostředí. Patří mezi ně návštěvy kožešinových farem v členských státech s cílem posoudit, zda mají zavedeny kontroly v rámci přístupu „jedno zdraví“, posouzení dopadů s ohledem na případnou revizi nařízení o označování textilií a, v závislosti na výsledku tohoto posouzení, možné zařazení norka amerického na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Komise bude uplatňovat přístup „jedno zdraví“ (který uznává, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je neoddělitelně spjato) s cílem předcházet propuknutí nákaz na kožešinových farmách, tyto nákazy odhalovat a reagovat na ně.

Jakou otázku má Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na žádost Komise posoudit a proč?

Komise požádala úřad EFSA, aby do března 2025 poskytl vědecké stanovisko týkající se dobrých životních podmínek kožešinových zvířat. Úřad EFSA by se měl zaměřit na zvířata chovaná výhradně pro kožešiny, konkrétně norky, lišky, psíky mývalovité a činčily. Konkrétně Komise úřad EFSA požádala, aby analyzoval životní podmínky těchto zvířat, společné systémy chovu a způsob, jakým lze za stávajících podmínek chovu předcházet jakýmkoli problémům v oblasti dobrých životních podmínek nebo tyto problémy zmírnit.

Na základě tohoto stanoviska Komise posoudí, zvlášť pro každý druh zvířat, zda po přechodném období navrhne zákaz chovu zvířat na kožešinových farmách a/nebo uvádění takových kožešin na trh v EU. Komise rovněž zohlední otázky zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví a životního prostředí v souladu s přístupem „jedno zdraví“. Při zvažování zákazu chovu zvířat na kožešinových farmách nebo uvádění takových kožešin na trh budou muset být zohledněny i další faktory, jako jsou pravidla mezinárodního obchodu.

Jaká je současná situace kožešinových farem v EU?

Odhaduje se, že v EU funguje přibližně 1 000 kožešinových farem pro norky, lišky a psíky mývalovité s přibližně 7,7 milionu zvířat. Pro výhradní nebo hlavní účel produkce kožešin nejsou v Unii v současnosti chovány žádné jiné druhy zvířat.

V současné době neexistují žádné zvláštní právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat chovaných na výrobu kožešin. Na zvířata na kožešinových farmách se však vztahují pravidla EU o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

Podle těchto právních předpisů musí být dodržovány minimální normy týkající se krmení a napájení, ustájení, rozmnožování a zdravotních potřeb zvířat a zacházení s nimi. Také musí být zohledňovány jejich přirozené fyzické a behaviorální potřeby.

Většina členských států (celkem 17) již zavedla úplný nebo částečný zákaz chovu kožešinových zvířat. Jiné státy však tvrdí, že zákaz kožešinových farem v EU by byl nepřiměřený a měl by negativní hospodářský dopad, zejména na zranitelné venkovské komunity.

Co se skrývá pod pojmem „evropská občanská iniciativa“?

Evropská občanská iniciativa byla zavedena v dubnu 2012 jako nástroj, který umožňuje občanům ovlivňovat evropské záležitosti. Prostřednictvím evropské občanské iniciativy může jeden milion osob z nejméně sedmi členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní opatření v oblastech spadajících do její pravomoci.

Podle nařízení o evropské občanské iniciativě musí Komise reagovat do šesti měsíců od předložení úspěšné evropské občanské iniciativy, v jejímž rámci se podařilo shromáždit požadovaný jeden milion potvrzených prohlášení o podpoře alespoň v sedmi členských státech.

Komise musí rozhodnout, zda přijme právní předpis, zda bude jednat jiným způsobem, aby dosáhla cílů evropské občanské iniciativy, či případně zda nebude jednat vůbec, přičemž uvede své důvody.

Své odůvodnění musí Komise předložit ve sdělení, které schvaluje sbor komisařů. Má-li Komise v úmyslu jednat, musí ve sdělení rovněž uvést orientační harmonogram svých opatření.

Kolik evropských občanských iniciativ bylo celkem zaregistrováno? Jaký je jejich status?

Ke dni 6. prosince 2023 zaregistrovala Komise 107 evropských občanských iniciativ.

Z těchto 107 iniciativ:

10 dosáhlo prahové hodnoty jednoho milionu podpisů a bylo předloženo Komisi; 9 z nich již obdrželo odpověď Komise – poslední z nich byla v červenci 2023 iniciativa „Zachraňte kosmetiku bez krutosti“,
u dvou iniciativ bylo ohlášeno, že dosáhly požadované podpory, ale zatím nebyly Komisi předloženy k posouzení,
10 iniciativ v současné době shromažďuje prohlášení o podpoře; další 4 byly zaregistrovány, ale dosud nezahájily shromažďování podpory,
u 60 iniciativ skončilo období shromažďování podpory, ale nebylo dosaženo požadovaného počtu podporovatelů,
21 iniciativ organizátoři ukončili, aniž dosáhli požadované podpory.

V tomto případě se jedná o desátou evropskou občanskou iniciativu, která byla úspěšně předložena Komisi, a šestou úspěšnou iniciativu týkající se zvířat.

Vedla některá evropská občanská iniciativa ke skutečnému legislativnímu návrhu Komise?

Od zavedení evropské občanské iniciativy v roce 2012 shromáždilo více než 1 milion podpisů 12 iniciativ a Komise oficiálně odpověděla na devět z nich.

V rámci těchto prvních devíti iniciativ se Komise u osmi z nich zavázala, že přijme následná opatření, například:

V odpověď na iniciativu „Right2Water“ (Právo na vodu) Komise navrhla revidovanou směrnici o pitné vodě s cílem je zaručit Evropanům přístup k nezávadné pitné vodě. Dohody o těchto modernizovaných pravidlech EU dosáhly Evropský parlament a Rada EU v prosinci 2019. Směrnice vstoupila v platnost v lednu 2021 a členské státy ji musely provést ve vnitrostátním právu do ledna 2023.

V reakci na jeden z cílů iniciativy „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ přijala Komise návrh nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení o obecném potravinovém právu. Toto nařízení bylo přijato v roce 2019 a platí od 27. března 2021.

Ve své nedávné reakci na iniciativu „Zachraňte kosmetiku bez krutosti – zachovejte Evropu bez testování na zvířatech“ se Komise zavázala, že vypracuje plán pro nahrazení zkoušek na zvířatech při posuzování chemické bezpečnosti a zahájí řadu kroků k urychlení omezování zkoušek na zvířatech ve výzkumu, vzdělávání a odborné přípravě.

Ve své nedávné reakci na iniciativu „Zastavme odstraňování žraločích ploutví – zastavme obchodování s nimi“ (která vyzývá k zákazu dovozu, vývozu a tranzitu oddělených žraločích ploutví) se Komise zavázala:

zahájit posouzení dopadů týkající se environmentálních, sociálních a hospodářských důsledků spojených s uváděním na trh EU a vývozem pouze celých žraloků s neoddělenými ploutvemi,
poskytovat podrobnější informace s cílem zlepšit statistiky o obchodu s produkty ze žraloků a
posílit prosazování pravidel EU týkajících se sledovatelnosti v celém hodnotovém řetězci.

Další informace

Evropská občanská iniciativa