Indikátory PMI se zlepšují, v zóně kontrakce ale zůstanou (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní den bude patřit předstihovým indikátorům z oblasti průmyslu. Zveřejněny budou na obou březích Atlantiku. Ve Spojených státech by se měly mírně zvýšit, přes 50bodovu hranici se ale nedostanou. Pod ní zůstávají i v eurozóně, kde předběžné výsledky již byly zveřejněny. Na nízkých úrovních zůstane i český a polský PMI. Z domácích dat bude nejzajímavější zpřesněný odhad HDP za Q3, který by měl přinést i jeho strukturu. Ta zřejmě ukáže na slabou spotřebu domácností, výrazný propad ve tvorbě zásob a mírně kladný příspěvek čistého exportu.

Zpřesněný odhad potvrdí, že česká ekonomika v Q3 poklesla

Ve Spojených státech budou zveřejněny předstihové indikátory z průmyslu. Jak PMI, tak ISM index zůstávají pod padesátibodovou hranicí značící fázi kontrakce. V recesním teritoriu zatím ale stále nejsou, navíc by se v listopadu měly o pár desetinek zlepšit. Předstihovým indikátorům bude patřit i kalendář v eurozóně. Zde se však bude jednat pouze o finální údaje, které by měly pouze potvrdit hodnoty v minulém týdnu zveřejněných předběžných údajů.

Druhý odhad českého HDP za Q3 23 podle nás potvrdí pokles domácí ekonomiky o 0,3 % q/q. Vzhledem ke slabým měsíčním datům je riziko nicméně vychýleno směrem k mírné revizi směrem dolů. Z hlediska struktury očekáváme, že spotřeba domácností zůstala v Q3 23 mezičtvrtletně beze změny. Slabost výdajů domácností odrážející se v nízkých tržbách v maloobchodě i službách je důsledkem zhoršeného spotřebitelského sentimentu i nižšího než očekávaného růstu nominálních mezd. Dobře nevypadala v Q3ani situace v průmyslové výrobě, kde se k nižší poptávce po průmyslovém zboží přidaly obnovené problémy s dodávkami výrobních dílů v automobilovém průmyslu. V důsledku toho se průmyslová produkce ve Q3 mezičtvrtletně snížila o 2,9 %. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu výsledku HDP se proto pravděpodobně snížil. Přesto by měl zůstat kladný, neboť měsíční údaje o zahraničním obchodu nadále ukazují na vývoz dříve nedokončeného zboží. V souladu s tím by měl příspěvek tvorby zásob zůstat záporný. Očekáváme, že fixní investice ve Q3 pokračovaly v růstu, a to v podobné struktuře jako ve Q2. Pokračuje nárůst prodejů automobilů a vláda nadále klade důraz na investice do obrany.

V regionu budou zveřejněny indexy PMI. Vzhledem k výsledkům konjunkturálního průzkumu předpokládáme, že český index si příliš nepolepší a zůstane na říjnové úrovni 42 bodů. Pod padesátibodovou hranicí zůstává tento ukazatel i v Polsku (tržní konsenzus 45,7 bodu). Ve fázi expanze se nachází pouze v Maďarsku, zde je ale počítán jinou metodikou.

Inflace v eurozóně překvapila výraznějším poklesem

Inflace v eurozóně v listopadu poklesla více než se očekávalo, a to z říjnových 2,9 % na 2,4 % y/y. Výrazně ve směru dolů překvapila především její jádrová složka, která zpomalila ze 4,2 % na 3,6 %. Pokles byl z části dán vyšší vahou položek spojených s cestovním ruchem (které v listopadu tradičně zlevňují) v německém spotřebním koši. Tato změna ve vahách však naopak jádrové inflaci v prosinci 0,2procentního bodu přidá. Tu bude navíc tlačit směrem nahoru srovnávací základna spojená s loňskými nižšími cenami energií v Německu (v důsledku vládních opatření). Inflace se tak v prosinci opět vyhoupne nad 3 %. Kolem této úrovně se bude držet i v H1 24, v závěru roku pak klesne na 2,5 %. Její jádrová složka by se měla kvůli silnému růstu mezd a oživení spotřeby domácností snižovat jen velmi pozvolna, přičemž v závěru příštího roku dosáhne 2,9 %. Právě její setrvačnost je hlavním důvodem, proč předpokládáme, že první snížení sazeb doručí ECB až na samotném konci roku 2024.

Společná evropská měna v průběhu čtvrtečního obchodování ztrácela. Ve srovnání s předchozím dnem byla o 0,4 % slabší a obchodovala se za 1,092 USD/EUR. Oslabovaly i ostatní regionální měny. Nejvíce ztratil maďarský forint (0,7 %), jehož kurz se v odpoledních hodinách pohyboval kolem 380,7 HUF/EUR. Česká koruna i polský zlotý ztratily shodně 0,2 % (na 24,32 CZK/EUR a 4,35 PLN/EUR).